Moderní doba (1990-)

V posledních letech, zejména s uvolněním společenských poměrů po roce 1989, se stále více amatérských nadšenců věnuje pátrání po událostech spojených s leteckou válkou nad českými zeměmi v letech 1939 – 1945. Spoustu svého volného času věnují pátrání po domácích i zahraničních archívech, rozhovorům s pamětníky událostí, dopisování s podobnými nadšenci z ciziny či shánění informací v různých publikacích a periodikách. Součástí aktivit některých zájemců o tuto problematiku je i odkrývání a vyzvedávání trosek letounů z míst jejich havárií. Tato činnost však s sebou nese mnohá úskalí v podobě dodržování zákonů ČR, které aktivity soukromých badatelů porušují, a zacházení s možnými pozůstatky padlých letců. Tento článek by měl představit pohled na tuto problematiku ze strany oficiální archeologie a legislativních předpisů, které se na ni vztahují.

Jestliže klíčem k přežití letounu U-2 byl dostup, který byl mimo možnosti stíhacích letadel jeho generace, další letoun ze „Skunk Works“ měl mít kromě fantastického dostupu i rychlost, o které se do té doby konstruktérům ani nesnilo. Kromě zvyšování rychlosti se návrháři při stavbě nového letounu vůbec poprvé cíleně zabývali snížením efektivní RCS.Tento Zázrak techniky se jmenoval A-12 Blackbird.

V roce 1994 udělilo Armée de l’Air francouzským zbrojovkám kontrakty na zpracování předběžných studií proveditelnosti na novou protizemní řízenou munici použitelnou za ztížených povětrnostních podmínek. Výsledky francouzského snažení o necelých 15 let později pocítili na vlastní kůži bojovníci Tálibánu v jižním Afghánistánu.

Nejsou tak daleko doby kdy byl pojem bitevní vrtulník spojován se jménem Cobra. Od té doby se do výzbroje řady států dostaly bitevní vrtulníky různých konstrukcí, pro které Cobry byly etalonem kvality. Od té doby prošly dlouhým vývojem a počet jejich variant vyčerpal abecedu.

AH-64A byl ztělesněním poznatků vykoupených v Korejské a Vietnamské válce krví pilotů prvních vyzbrojených a bitevních vrtulníků. Na dlouhou dobu se stal etalonem bitevního vrtulníku, který dokázal decimovat tankové kolony protivníka. Ale technologie z počátku 70 let má některá omezení. Proto bylo nutné vyvinout AH-64D Longbow Apache, který výrazně rozšířil možnosti původního vrtulníku.

V salónu Muhammada Mahdí Barrú, usměvavého majitele „nejlepší“ cukrárny v al-Asahíře v Baalbeku, trůní portrét Hasana Nasralláha. Charismatický vůdce Hizbulláhu, idol šíitů a hrdina „antisionistické fronty“ v očích mnoha Arabů, včetně sunnitů. Muhammad není aktivistou „Alláhovy strany“. Podporuje ji však „bezvýhradně“.

Analýza vztahu mezi Evropou a USA a jejich postojem vůči boji s terorismem. Ač rok a půl starý, tento článek je až příliš aktuální !

Mám slabost pro Američany – v pětačtyřicátém mně zachránili život. Jako devítiletý capart jsem byl na smrt nemocný a když za jejich vojenskými lékaři přišel můj tatínek s prosbou, že potřebuju penicilín, ochotně mu ho dali a lahve s alkoholem, které jim za to nabízel, odmítli. Při loňské návštěvě Normandie jsem žasl, na jaké skály musela ráno 6. června 1944 část amerických vojáků v zuřivě palbě Němců vyšplhat, aby zvládli invazi – a nás osvobodili a mně mohli poskytnout životodárný lék. Znovu jsem si uvědomil, že miliony Američanů se za první i druhé světové války přeplavili do neznámé Evropy, aby jí zachránili před otroctvím. Jenže v Americe bych žít nemohl. Byl jsem tam čtyřikrát, poznal jsem velký kus země, s několika lidmi jsem se spřátelil, ale americký způsob života by mi asi nevyhovoval.

Amnesty International (AI) je známá svou činností, která se údajně zabývá lidskými právy. Ovšem v souvislosti s blízkovýchodními událostmi si bere na pranýř pouze Stát Izrael a pokračuje v neprofesionální agitaci proti Izraeli. Naposledy smutně proslula protiizraelskými výpady během války mezi Izraelem a Hamasem z konce roku 2012, které se dostalo názvu "Sloup obrany" (Pilar defense).

Američané ohlásili, že po přistání raketoplánu Atlantis, tedy středou 20.2.2008 večer počínaje, chtějí sestřelit špionážní družici označovanou USA 193. Před rokem něco podobného udělali Číňané – meteorologickou družici zasáhli bojovou raketou, která ji roztříštila na velké množství úlomků.

Proti akci, kterou Číňané testovali antidružicovou zbraň, protestovala řada států. Vždyť po srážce vzniklo na 2800 úlomků o velikosti okolo 10 centimetrů, které lze pozorovat ze Země, a odhaduje se, že možná 150 tisíc trosek menších, které nejsou viditelné. Není divu, že i po oznámení amerického úmyslu se zvedla řada protestů.

V roce 1980 uzavřely Spojené státy, Velká Británie, Německo a Francie memorandum o porozumění, v němž si jednotlivé země rozdělily kompetence ve vývoji a výrobě nové generace protiletadlových řízených střel. Zatímco USA se měly soustředit na radarem naváděnou raketu středního dosahu, ze které se nakonec stala AIM-120 AMRAAM, evropským státům připadla střela s krátkým doletem, jíž bylo přiděleno označení AIM-132 ASRAAM.

Pokud jste přečetli ten titulek jako „Moc bezmocných“, nic se neděje. To se i mně občas stává, když oči běží tak rychle, že mozek si text interpretuje podle zažité šablony. Havlův světově známý text popisuje určitou realitu světa, kdy takzvaně bezmocní mohou téměř vše.

Mne však shora uvedený titulek o „bezmoci mocných“ napadl po skončení konference: „Current Trends and Future of Global Jihad: Why Should We Fight the Islamic State?“ pořádané Centrem transatlantických vztahů na CEVRO Institutu Praha.

V minulém díle jsme poznali pozadí vývoje prvního a jediného čistě britského nadzvukového stíhacího letounu. Hranice jeho výkonů se posunovaly stále kupředu. Ale nechybělo mnoho a fenomenální letoun se nemusel nikdy dostat do řadové služby.

Na začátku šedesátých let začala výroba britských Lightningů nabírat na obrátkách. Počet jednotek, které jimi byly vyzbrojeny, narůstal. Na nových verzích byla aplikovaná zlepšení, která se zatím zkoušela na prototypech nebo předsériových letounech.

Jednomístné varianty letounu Lightning se staly základem pro vývoj dalších verzí. Dvoumístných pro přeškolování a výcvik nových pilotů a také exportních strojů, nabízených tradičním i některým dalším potenciálním odběratelům.

V současné době probíhají zkoušky nového univerzálního letounu, který má být ve všech směrech unikátní. Jedná se největší kontrakt v historii vojenského letectva, na kterém participuje řada zemí. Předpokládá se, že to bude po dlouhé době letoun, který se dočká tisícových sérií. Již dostal své bojové jméno: F-35 Lightning II.

JSF je program, který v sobě zahrnuje takové množství protichůdných požadavků, jaké nebylo nikdy předtím postaveno před žádný tým konstruktérů. Pro jejich splnění bylo nutné pečlivě zvolit základní konfiguraci, aby po minimálních úpravách vyhovovala všem ozbrojeným složkám participujícím na programu.

Program zkoušek letounu technologických demonstrátorů programu JSF byl bitvou dvou skupin sdružujících největší výrobce letecké techniky. Na výsledcích testů a závěrečném rozhodnutí komise záleželo, kdo získá kontrakt století, na zřejmě jeden z posledních pilotovaných útočných letounů.