Období napoleonských válek (1789-1815)

Suvorov je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců všech dob, nejvíce se asi proslavil svým přechodem Alp po Hannibalově vzoru, byť bez slonů. Generálů ovšem v jeho rodině bylo víc, úspěchů Alexandra Vasilijeviče však nedosáhli. Je ironií, že tento muž, opora carského režimu a rázný potíratel francouzských revolučních vojsk, se stal jedním ze symbolů a tradičních legendárních opor sovětské armády.

krátká reportáž k rekonstrukci bitvy u Slavkova při příležitosti dvoustého výročí bitvy tří císařů.

Na jaře roku 1798 Napoleon Bonaparte chystal velkou invazi do Egypta. Direktorium v jeho osobě cítilo hrozbu, proto ochotně dalo k tomuto tažení svolení. Smyslem této akce bylo odříznout Anglii od jejích kolonií a ohrozit kolonie v Indii.

Koncem roku 1800 vytvořilo Rusko, Švédsko, Dánsko a Prusko koalici, která ostře vystoupila proti způsobu anglické blokády Francie. Ta spočívala v zajímání obchodních lodí plujících do francouzských přístavů. Anglie si dokonce osobovala právo zastavit a prohledat i lodi plující pod neutrálními vlajkami. Zajaté lodi pak byly eskortovány do anglických přístavů, kde o jejich dalším osudu rozhodoval speciální soud.

Ve staré, do dnešních dnů nezachované, zámecké oboře u městyse Loučeň na Nymbursku můžeme nalézt dvě vzpomínky na prapůvodního majitele dobrovického a loučeňského panství, knížete Karla Aloise zu Fürstenberg, polního podmaršálka c.k. vojsk z dob napoleonských válek. Vzpomínku na dva v lesích pozapomenuté monumenty, věnované statečnému generálovi a jeho mužům, pojďme nyní sledovat společně.

V roce 1763 zemřel polský král a saský kurfiřt August III., a Rusko na jeho místo nastolilo Stanislava II. Augusta Poniatowského, k jehož podpoře vyslalo do Polska vojsko. Znamená to, že nový král – favorit a snad i milenec carevny Kateřiny II. – nebyl ničím jiným, než jen loutkou v ruských rukou. K zastavení ruské intervence vytvořila řada polských šlechticů v roce 1768 obranné společenství, tzv. Barskou konfederaci (Konfederacja Barska).

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila cechy v Milevsku, které zde jako sdružená organizace řemeslníků dosáhly vrcholu na počátku novověku. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že ve Státním okresním archivu v Písku se nachází mnoho materiálů, jako jsou například artikule z různých období jednotlivých cechů, účetní knihy, pečetidla, vysvědčení, oznámení a mnoho dalších, avšak doposud této tematice nebyla v Milevsku věnována dostatečná pozornost.

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila cechy v Milevsku, které zde jako sdružená organizace řemeslníků dosáhly vrcholu na počátku novověku. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že ve Státním okresním archivu v Písku se nachází mnoho materiálů, jako jsou například artikule z různých období jednotlivých cechů, účetní knihy, pečetidla, vysvědčení, oznámení a mnoho dalších, avšak doposud této tematice nebyla v Milevsku věnována dostatečná pozornost.

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila cechy v Milevsku, které zde jako sdružená organizace řemeslníků dosáhly vrcholu na počátku novověku. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že ve Státním okresním archivu v Písku se nachází mnoho materiálů, jako jsou například artikule z různých období jednotlivých cechů, účetní knihy, pečetidla, vysvědčení, oznámení a mnoho dalších, avšak doposud této tematice nebyla v Milevsku věnována dostatečná pozornost.

Přílohy

Seznam použitých pramenů a literatury

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila cechy v Milevsku, které zde jako sdružená organizace řemeslníků dosáhly vrcholu na počátku novověku. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že ve Státním okresním archivu v Písku se nachází mnoho materiálů, jako jsou například artikule z různých období jednotlivých cechů, účetní knihy, pečetidla, vysvědčení, oznámení a mnoho dalších, avšak doposud této tematice nebyla v Milevsku věnována dostatečná pozornost.

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila cechy v Milevsku, které zde jako sdružená organizace řemeslníků dosáhly vrcholu na počátku novověku. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že ve Státním okresním archivu v Písku se nachází mnoho materiálů, jako jsou například artikule z různých období jednotlivých cechů, účetní knihy, pečetidla, vysvědčení, oznámení a mnoho dalších, avšak doposud této tematice nebyla v Milevsku věnována dostatečná pozornost.

Číslování jízdních pluků 1769 – 1815 I.

Číslování jízdních pluků 1769 – 1815 II.

Číslování jízdních pluků 1769 – 1815 III.

Číslování pluků rakouské armády v letech 1769-1815

Číslování pluků rakouské armády v letech 1769-1815