16.-18. století (1492-1789)

Rovnako ako ostatné krajiny habsburskej monarchie, aj Slovensko mohlo rakúskym Habsburgovcom ponúknuť mnoho talentov z oblasti vojenstva.

Bitka sa odohrala v období tzv. Sedemročnej vojny, neďaleko obce Křečhoř, do histórie však vošla ako bitka pri Kolíne. Hoci nedokázala rozhodnúť o výsledku celého konfliktu, jej význam je nesporný. Išlo o prvý ťažký úder expanzívnej politike Fridricha II. Pruského a zároveň znamenala zvrat v Prusko – Rakúskej vojne, v ktorej dovtedy Rakúsko ťahalo za kratší koniec. Okrem toho sa tu ukázalo viac ako kdekoľvek inde, že rozhodujúcim faktorom nemusia byť len dlhoročné skúsenosti, ale predovšetkým osobná odvaha a hrdinstvo jednotlivých vojakov, hoci by „im ešte ani fúzy nenarástli“....

Miesto kde sa odohrala táto prvá víťazná bitka proti Turkom na území Slovenska, avšak širšiemu okruhu ľudí takmer neznáma, sa nachádza medzi obcami Malé a Veľké Vozokany na mieste odvtedy zvanom Martovo pole, len kúsok od známeho arboréta v Tesárskych Mlyňanoch.

Bitva, v níž své ostruhy získal pozdější legendární admirál Horatio Nelson.

Bitva, která rozhodujícím způsobem ukončila válku mezi Rakouskem a Tureckem trvající od roku 1683. Rakouská vojska v ní na hlavu porazila tureckou armádu a přinutila Turky k mírovým jednáním, které ukončilo podepsání mírové smlouvy v Karlovaci roku 1699.

Bobří války, které jsou označovány za nejkrvavější válku na americké půdě, byly vedeny irokézskými kmeny v 17. století, krátce po příchodu bělochů. Důvodem pro tyto války byla snaha získat monopol na kožešinový obchod s Holanďany.

V roce 1763 zemřel polský král a saský kurfiřt August III., a Rusko na jeho místo nastolilo Stanislava II. Augusta Poniatowského, k jehož podpoře vyslalo do Polska vojsko. Znamená to, že nový král – favorit a snad i milenec carevny Kateřiny II. – nebyl ničím jiným, než jen loutkou v ruských rukou. K zastavení ruské intervence vytvořila řada polských šlechticů v roce 1768 obranné společenství, tzv. Barskou konfederaci (Konfederacja Barska).

V jednom z těch ironických paradoxů historie, francouzský viceadmirál hrabě Charles Henri Hector d'Estaing, který vedl první francouzskou flotilu do Severní Ameriky v roce 1778, aby pomohla Američanům během jejich povstání proti britské koruně, se nikdy nesetkal s Georgem Washingtonem. Když generálmajor John Hancock předal d’Estaingovi portrét Washingtona, zatímco francouzská flotila procházela opravou v Bostonu na podzim 1778, francouzský admirál si ho pověsil v kabině své vlajkové lodi Languedoc s 80 děly.

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila cechy v Milevsku, které zde jako sdružená organizace řemeslníků dosáhly vrcholu na počátku novověku. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že ve Státním okresním archivu v Písku se nachází mnoho materiálů, jako jsou například artikule z různých období jednotlivých cechů, účetní knihy, pečetidla, vysvědčení, oznámení a mnoho dalších, avšak doposud této tematice nebyla v Milevsku věnována dostatečná pozornost.

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila cechy v Milevsku, které zde jako sdružená organizace řemeslníků dosáhly vrcholu na počátku novověku. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že ve Státním okresním archivu v Písku se nachází mnoho materiálů, jako jsou například artikule z různých období jednotlivých cechů, účetní knihy, pečetidla, vysvědčení, oznámení a mnoho dalších, avšak doposud této tematice nebyla v Milevsku věnována dostatečná pozornost.

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila cechy v Milevsku, které zde jako sdružená organizace řemeslníků dosáhly vrcholu na počátku novověku. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že ve Státním okresním archivu v Písku se nachází mnoho materiálů, jako jsou například artikule z různých období jednotlivých cechů, účetní knihy, pečetidla, vysvědčení, oznámení a mnoho dalších, avšak doposud této tematice nebyla v Milevsku věnována dostatečná pozornost.

Přílohy

Seznam použitých pramenů a literatury

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila cechy v Milevsku, které zde jako sdružená organizace řemeslníků dosáhly vrcholu na počátku novověku. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že ve Státním okresním archivu v Písku se nachází mnoho materiálů, jako jsou například artikule z různých období jednotlivých cechů, účetní knihy, pečetidla, vysvědčení, oznámení a mnoho dalších, avšak doposud této tematice nebyla v Milevsku věnována dostatečná pozornost.

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila cechy v Milevsku, které zde jako sdružená organizace řemeslníků dosáhly vrcholu na počátku novověku. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že ve Státním okresním archivu v Písku se nachází mnoho materiálů, jako jsou například artikule z různých období jednotlivých cechů, účetní knihy, pečetidla, vysvědčení, oznámení a mnoho dalších, avšak doposud této tematice nebyla v Milevsku věnována dostatečná pozornost.

Cestou z Prahy do Hradce Králové po silnici I/11 mezi Chlumcem nad Cidlinou a Novým Městem vlevo míjíme sochu selského povstalce. Dílo sochaře Jakuba Obrovského, které mělo být odhaleno již v září 1938 se své instalace dočkalo až po 10 letech - v září 1948, u příležitosti 100. výročí zrušení roboty. Socha připomíná jednu epizodu tzv. „selských bouří“, které v severovýchodních Čechách propukly již v lednu 1775 a pokračovaly s větší či menší silou až do léta toho roku. Jaký byl její průběh a výsledek, je zřejmé z ustáleného rčení: “Dopadli jak sedláci u Chlumce“.

Číslování jízdních pluků 1769 – 1815 I.

Číslování jízdních pluků 1769 – 1815 II.