Starověk (3000 př.n.l. - 476 n.l.)

V této další části se musíme odklonit od čistě pravěkých fortifikací. Je to dáno tím, že lokality které byly doposud na našem území identifikovány jako sídla pravěkých kultur byly zhusta využívána i v době příchodu Slovanů na naše území a častokrát byly znovu na pozůstatcích hradišť pravěkých kultur vztyčeny nové fortifikace kmenů Slovanů patřících například do svazku Velké Moravy, stály na nich první knížecí i královské hrady v podobě hradišť a na mnoha z nich stojí hrady nebo jejich opuštěné trosky dodnes. A tak se pokusíme přenést do hluboké minulosti a pokud to bude možné, propojíme ji se současností.

Článek vznikl jako seminární práce na téma „Podoby válečných konfliktů antického světa". Mezi ozbrojenými silami prvních státních celků na Blízkém východě a římskými legiemi na sklonku 5. stol. n.l. stojí více než 3 000 let. Představit si, jakým způsobem se v této periodě měnila tvář starověkých bitevních polí, nejlépe pomůže přirovnání ke změnám na evropských bojištích, k nimž došlo mezi lety 1700 a 2000, tedy v desetkrát menší periodě.

Ženijní vojsko, válečné stroje a loďstvo.

Jedna z najbojovnejších civilizácii staroveku bola nesporne Asýrska ríša. Článok predstavuje stručný prehľad dejín tejto veľkej civilizácie.

V období 8. až 6. storočia p. n. l. vzniká na území Grécka nový typ usporiadania ľudskej spoločnosti, grécky mestský štát – polis. Polis symbolizoval samostatnosť, sebestačnosť a určitú mieru demokracie umožňujúcu občanom účasť na správe veci verejných.

V priebehu troch tisícročí sa v priestore Mezopotámie vystriedalo niekoľko dominantných štátnych útvarov. Jedným z nich bola aj Babylonská ríša. Podobne ako aj iné štátne útvary prežíval tento štát obdobia úspechov a rastu, ale aj obdobia úpadku. Dejiny Babylónskej ríše rozdeľujem na obdobia Starobabylonskej, Stredobabylonskej a Novobabylonskej ríše.

Chetiti patria medzi najmenej známe národy staroveku. Zhruba pred 3400 rokmi založili na území Malej Ázie ríšu, ktorá konkurovala Egyptu, i Mezopotámii. Chetiti vytvorili spoločnosť, ktorá žila z pravidelnej expanzie voči svojím susedom, ale tiež úžasnú kultúru. Veľký podiel na objavovaní tejto civilizácie, má český vedec Bedřich Hrozný, ktorý rozlúštil písmo tejto civilizácie.

V severovýchodnej časti afrického kontinentu vznikla v staroveku jedna z najúžasnejších civilizácii ľudskej histórie. Táto civilizácia bola bytostne odkázaná na rieku Níl a bohatstvo, ktoré jej rieka každoročne prinášala v podobe nánosov úrodného bahna. Pôvodné územie, na ktorom vznikla egyptská civilizácia, tvorilo povodie Nílu od mesta Jeb (Asuán) až po Mennofer (Memfis) v delte rieky Níl.

V 16. storočí pred naším letopočtom sa začína najslávnejšie a najúspešnejšie obdobie egyptského štátu. Toto obdobie je chronologicky datované približne rokmi 1560-1080 p.n.l. Začalo sa zvrhnutím hyksóskej nadvlády a obnovením egyptskej suverenity.

Počas tisícročí trvania egyptského štátu zažila táto spoločnosť obdobia rozkvetu i hlbokého úpadku. V druhej časti môjho článku sa bližšie pozrieme na egyptskú spoločnosť a priblížime si kritické prechodné obdobia egyptských dejín, ale aj rozkvet Strednej ríše.

Vážení kolegové. Touto prací bych zde na našem fóru chtěl zahájit cyklus prací o pravěkých a raně středověkých fortifikacích...

Po mladší době kamenné následovala pozdní doba kamenná. Toto období bývá někdy nazýváno jako eneolit a dále jako doba, kdy byla zvládnuta metalurgie prvního kovu, a to mědi.

Na našem území se objevilo v průběhu poslední dvou a půl tisíců let od dnešních časů do minulosti několik vln osídlování a zániku různých kultur. Tyto kultury, nebo možná lidská společenství na svoji obranu budovaly opevněná místa zvaná hradiště. My se dnes podíváme na tu nejstarší zdokumentovanou dobu, a to dobu lidu popelnicových polí a keltské osídlení naší země.

Raný středověk v naší historii a zhmotnění této doby ve fortifikační architektuře.

Pri vyslovení tohto slova sa pred očami každého priaznivca antických dejín vynoria zaujímavé asociácie. Zvláštny a legendami opradený štátny systém, cnosti, ktorými sa honosili Sparťania, ale najčastejšie hrôzu budiaci šík ťažkoodencov vedených kráľom Leonidom v hrdinskej bitke pri Thermopylách. Čo sa v skutočnosti skrývalo za fenoménom spartského štátu? V čom spočívala sila, ale aj slabiny tejto spoločnosti sa stručne snaží priblížiť tento článok.