Jsou biologické zbraně pokrokovou novinkou moderní doby? Podle všeho ne, stačí si vzpomenout na klasické středověké metání ošklivých mrtvol do obléhaných měst a hradů. Biologické zbraně ale kupodivu nevymyslel ani středověk. Jak se zdá, tak naši všímaví a chytří předci uměli využít vražedné mikroorganismy už v dávných dobách úsvitu civilizací.
Kolem roku 1335 př. n. l. na Blízkém východě řádil smrtící chetitský mor. V textech z oné doby se píše, že kvůli nákaze platil zákaz zařazování oslů do karavan, což by mohlo opravdu ukazovat na tularémii. V jejím případě totiž není až tak těžké si všimnout souvislosti mezi onemocněním lidí a nákazou mezi zvířaty. Sami Chetité si během té doby zavlekli tularémii na své území při bojových akcích v oblastech nákazy a získali s ní cennou zkušenost. Pak mezi lety 1320 a 1318 př. n. l. plánovali západní sousedé Chetitů v zemi Arzawa (pozdější Lýdii), útok na domněle oslabenou východní hranici chetitské říše. Šance Chetitů ve válce proti Arzawům se na první pohled nejeví vůbec růžově. Přesila Arzawů je zdrcující. Jsou skvěle vyzbrojení a a hlavně v dobré fyzické kondici. Mezi bojovníky se navíc nesou zvěsti o tom, že Chetité jsou předem vyřízení. Po moru jím nezůstal žádný pořádný chlap, “ozývá se v davu. „Překročit hranice bude hračka!“ chvástají se bojovníci mezi sebou. Zvrat nastává, až když se okolo hlavního města Arzawa začínají objevovat potulné ovce, které zdánlivě nikomu nepatří. Místní obyvatelé pokrčili rameny a vzali si je do svých stád. Na území západních sousedů Chetitů vzápětí vypukla děsivá epidemie tularémie, která rychle zklidnila jejich dobyvatelské choutky. Netrvá moc dlouho a hořce litují, že zatoulané ovce nenechali na pospas zvěři. Tato nakažená zvířata podstrčili právě Chetité kteří už jejich „účinnost“ měli vyzkoušenou na vlastní kůži! Na tularémii neexistuje žádný lék! Lidé umírají v hrozných bolestech a horečkách. O vítězi je rozhodnuto.
