Válka v Koreji [1950-1953]

Letos uplyne 73 let od okamžiku, kdy dopadly první jaderné bomby na japonská města Hirošima a Nagasaki. Část novinářů tvrdí, že si Američané udělali z Japonska pokusnou střelnici a bombardování bylo z vojenského hlediska zbytečné. Skutečně?

Letecké souboje vždy přitahovaly pozornost. Od dob první světové války byly jejich účastníci považováni za hrdiny, psali se o nic příběhy a stávali se idoly celých generací. Realita leteckých bojů je však mnohem prozaičtější. Ať byla motivace pilotů k boji jakákoli na jedné straně stál vždy vítěz a na druhé poražený ve zmrzačeném nebo hořícím letounu padajícím k zemi. Tento seriál se zabývá souboji od jejich začátku po moderní dobu, kdy obloze neochvějně vládnou proudové motory.

Když autu dojde palivo těsně před čerpací stanicí, můžete ho k ní dotlačit. Ale co dělat, když se totéž stane letadlu za letu? Navíc proudové stíhačce, nejmodernějšímu výtvoru své doby... no přeci totéž. Tlačit.

Nejlepší pilot, kterého Risner ve svém životě potkal, nebyl Američan, ale pilot MiGu-15, se kterým se pustil do souboje. Do souboje, který v konečném důsledku přinesl ztráty na obou stranách.

Ve většině západních publikací se uvádí, že k prvnímu nočnímu souboji a sestřelu proudových stíhaček došlo během bojů v Koreji, konkrétně 3. listopadu 1952. Druhá strana naproti tomu sestřel jednoznačně popírá. Porovnáním dostupných údajů vyjde najevo řada nejasností, která z této události činí poměrně kontroverzní záležitost.

Celý čas sa na škole tešíte na túto chvíľu, ale keď vám nechajú celé lietadlo bez inštruktora, ruky sa poriadne potia. Varovali ma pred dierou na konci pristávacej dráhe a tak som si pri vzlete opakoval nezabudni na tú kaluž. Po pár okruhoch som zvolil nácvik pristátia. Pristátie bolo krásne mäkučké a ja v tej radosti aký som len dobrý, som na kaluž úplne zabudol. Samozrejme že som v nej zaparkoval. Ešte 6 týždňov si zo mňa všetci uťahovali, že som kalužový Blesse.

Sgt. Woodrow Wilson Keeble se stal 3. března 2008 prvním indiánem kmene Siouxů, který obdržel nejvyšší vojenské vyznamenání USA, kongresovou Medaili Cti, za hrdinství v boji, které prokázal během Korejské války. Svého vyznamenání se nedožil, ale pro jeho kmen je to velké ocenění, které konečně doceňuje hrdinství a nasazení původních obyvatel amerického kontinentu, se kterým se postavili agresorům po celém světě v řadách armády Spojených států amerických.

Rozdělený Korejský poloostrov je místem, které vyvolává mnoho otázek a rozdílných názorů. Lidé, kteří žijí po obou stranách demarkační linie, nemají od konce války nejmenší představu o tom, jakým směrem se vyvíjely osudy těch na opačné straně. Neexistuje ani poštovní spojení mezi hlavními městy obou států.

Identifikace dimenzí, na které mělo rozdělení Korejského poloostrova vliv

Rozdělení Korejského poloostrova mezi dva nové státy mělo vliv hned na několik oblastí. Po staletí byli Korejci jedním jednolitým národem a rozdělení se tudíž promítlo do všech hlavních dimenzí. Nejprve bych rád identifikoval a pojmenoval ty nejdůležitější. V dalším průběhu práce se budu detailně věnovat jen několika z nich, které ovšem vycházejí i z dalších, méně viditelných důsledků, a proto je nutné vytvořit komplexní přehled. K hlavním oblastem patří oblast kulturní, demografická, politická, bezpečnostní a socioekonomická. Důsledky rozdělení Koreje zasáhly všechny tyto oblasti.

Korejský poloostrov před rozdělením a v průběhu 20. století až do 90. let

Od roku 1910 až do roku 1945 byla Korea pod japonskou správou a zejména během druhé světové války na ni byl vyvíjen velký nátlak z japonské strany. Japonsko se připravovalo na válku a potřebovalo k tomu zdroje, které se nalézaly na Korejském poloostrově.

Sociální důsledky rozdělení Korejského poloostrova pro obě země v současnosti, s důrazem na KLDR

Svoboda obyvatel, dodržování základních lidských práv, možnost vzdělání a přístup ke zdravotní péči mají velký význam pro lidský život a v obou částech Koreje se od rozdělení do současnosti ubíraly zcela opačným směrem. Příčiny a podněty, které daly základ pro situaci v současné době, rozeberu v podkapitolách pro každou zemi zvlášť, neboť se velmi liší.

Ekonomické důsledky rozdělení Korejského poloostrova pro obě země od konce 20. století až do současnosti s důrazem na KLDR

Hlavní událostí, která měla dopad pro obě části Korejského poloostrova, byl nepochybně konec studené války a rozpad Sovětského svazu. Tato událost byla společně s politickoekonomickými základy, které se vytvořily od vzniku obou států, příčinou změn, které následovaly v průběhu dalších dvou desetiletí. Další rychlá vlna industrializace a modernizace měly v obou zemích odlišné důsledky. V Severní Koreji se dotvořil moderní totalitarismus a nedošlo ke zhroucení režimu, který vydržel i největší hospodářské krize. Naproti tomu Jižní Korea odstartovala prudký vzestup a rozvoj ve všech oblastech politického, společenského a ekonomického života a stává se jednou ze světových hospodářských velmocí.

Úvod

Rozdělený Korejský poloostrov je místem, které vyvolává mnoho otázek a rozdílných názorů. Lidé, kteří žijí po obou stranách demarkační linie, nemají od konce války nejmenší představu o tom, jakým směrem se vyvíjely osudy těch na opačné straně. Neexistuje ani poštovní spojení mezi hlavními městy obou států.

Přes všechny negativní analýzy a hospodářské problémy zůstává Korejská lidově demokratická republika světovým unikátem v mnoha ohledech a bude zajímavé sledovat, jak dlouho vydrží v izolaci a uzavřena politickým a hospodářským reformám.

Použitá literatura

Stručný přehled války na Korejském poloostrově.

Před 30 lety, 26. října 1979, byl zastřelen generál Park Chung Hee – president Korejské republiky. Podle mého názoru, jeho život i okolnosti atentátu velmi dobře ilustrují složité dějiny Korejského poloostrova.

Zajímavosti z konce korejské války

Prvního listopadu 1950 bylo k hlídkování nad řekou Jalu určeno šest sovětských stíhačů: mjr. Strojkov, npor.Guts, Kaznačev a por. Monachov, Čiz a Sanin. MiG-15 posledně jmenovaného se nepodařilo nastartovat, a tak na oblohu vyrazila zbývající pětice vedená veteránem 2. světové války Strojkovem, jenž měl na kontě 16 samostatných sestřelů. Ve 14.15 vedoucí druhé dvojice npor. Guts spatřil trojici stíhaček Mustang a Sověti bez otálení zaútočili. Při střemhlavém letu nabrali příliš vysokou rychlost, takže nezbylo mnoho času na zamíření a střelbu. Američané se dávce vypálené por.Čizem snadno vyhnuli a přízemním letem unikli zpět na jih. Nicméně por. Čiz nárokoval první sestřel.

Ze všech ozbrojených sil Západu má armáda USA nejkratší a jak si dovoluji předeslat nejpodivnější dějiny. Obvykle vstupuje ozbrojená moc do dějin bitvou a ta podivnost americké armády začíná již tou skutečností, že v bitvě, která se klade za počátek severoamerického vojenství, tato armáda vůbec nebojovala, neboť ještě neexistovala.

Domobranecký systém armády, jemuž po svém vzniku daly USA přednost, neumožňoval vytvořit jednotnou týlovou službu. Když v roce 1818 vypukla válka se Seminoly na Floridě, musely být ženijní jednotky odřazeny pro zásobování polních jednotek, neboť civilní dodavatelé neplnili smlouvy. To vedlo ministra války Calhouna k tlaku na Kongres, aby uvolnil prostředky na intendantní správu...

Koncem 19. století se USA ocitly ve výjimečném postavení. Země neměla žádného vnějšího nepřítele, po porážce Mexika ji ostatní americké státy uznaly za hegemona, a dlouhé mořské hranice chránilo britské námořnictvo. Vzhledem k nerostnému bohatství, přičemž na seznamu nechyběla ani ropa (pole v Kalifornii a Texasu), neměla americká vláda žádné ambice získat kontrolu nad cizími zdroji. To vedlo k tomu, že neexistovala žádná strategie, žádná koncepce obrany, žádné plány proti potencionálním protivníkům, tedy všechno to, co bylo v Evropě naprostou samozřejmostí...

Na přelomu 19. a 20. století připomínaly USA ospale spokojeného hroznýše, který tráví kořist. Úspěch US Navy ve španělsko-americké válce otevřel měšce Kongresu a T. Roosevelt neměl problémy získávat prostředky na stavbu nových těžkých jednotek loďstva. Najednou jako by všichni chápali význam oceánské floty ve smyslu Mahanovy doktríny - bylo evidentní, že nové americké zámořské ekonomické zájmy dané kontrolou Filipín, Kuby a Portorika britské loďstvo krýt nehodlá, přestože de facto stále zajišťovalo bezpečnost USA.

Příměří v listopadu 1918 postavilo USA do role, s níž neměly žádnou zkušenost. Ze dne na den se staly vůdčí světovou velmocí a prezident Wilson si svými 14 body přisvojil hlavní slovo při uspořádání poválečné Evropy...

Dokud 2. světová válka neskončila, prezident Roosevelt se úzkostlivě vyhýbal jakýmkoli jednáním o poválečných hranicích či státních zřízeních. V prosinci 1941, kdy byl zle tísněn, Stalin jednat chtěl a připustil by i vrácení východního Polska a vyklizení pobaltských zemí, avšak s postupem Rudé armády na západ se jeho ochota vytratila až k nule.

Pokud se dá uvažovat o nějakém konkrétním datu, v němž se USA staly první supervelmocí moderního světa a získaly nad ním strategickou kontrolu, tak je to 8. prosinec 1991, kdy formálně zanikl SSSR - globální protivník, s nímž po dobu více než 40 let udržovaly mocenskou rovnováhu ...

Vojenský konflikt, který probíhal v Koreji v letech 1950–53 byl prvním velkým střetnutím mezi totalitním a demokratickým režimem po 2. světové válce. Od roku 1945 sice probíhala (či spíše pokračovala) válka v Indočíně, ovšem zde bojovalo místní obyvatelstvo, byť pod komunistickým vedením, proti francouzským kolonialistům drancujícím zemi.

Vojenský konflikt, který probíhal v Koreji v letech 1950–53 byl prvním velkým střetnutím mezi totalitním a demokratickým režimem po 2. světové válce. Od roku 1945 sice probíhala (či spíše pokračovala) válka v Indočíně, ovšem zde bojovalo místní obyvatelstvo, byť pod komunistickým vedením, proti francouzským kolonialistům drancujícím zemi.

Základní politicko-historicko-geografické údaje.

Nedělní ráno 25. června bylo deštivé. Na hranicích mezi Severní a Jižní Koreou se ozývalo dunění děl – nic neobvyklého, neboť ozbrojené konflikty v v pohraničním území byly na denním pořádku.

Americká armáda byla ve 2. světové válce nejsilnější armádou a tuto pozici si udržela (alespoň papírově) i po válce. Ovšem skutečný stav amerických ozbrojených sil byl, mírně řečeno, neuspokojivý. V roce 1950 mělo pozemní vojsko pouze 10 divizí a 11 samostatných pluků, z nichž jedna pěší divize, dva pluky pěchoty a policejní jednotky v síle divize se nacházely v Evropě.

Obrana Pusanského perimetru.

Vylodění u Inčchonu.

Postup k řece Ja-lu.

Vstup Číny do války.

Ridgwayův nástup.

Jednání o míru¨.

Letecká válka nad Koreou.

Období po válce.