2. indicko-pákistánská válka [1965]

Takových válek proběhlo ve druhé polovině 20.století na světě několik. Dvě strany vedly spor o kus území, přičemž obě byly přesvědčeny o tom, že pravda leží na jejich straně. Když debaty nikam nevedly, druhá strana se rozhodla, že nebude respektovat rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN a začala řinčet zbraněmi.

Historicko-politické faktory ovlivňující vztahy mezi Indií a Pákistánem.
Cílem této práce je podat čtenáři přehled o nejvýznamnějších faktorech, které ovlivnily vztahy mezi Indií a Pákistánem. Je pojednáno o období koloniální Britské Indie i o důsledcích jejího rozpadu. Jsou analyzovány nejzávažnější indicko-pákistánské konflikty a jejich dopad na vzájemné vztahy. Osvětleny jsou rovněž kořeny nevraživosti mezi hinduisty a muslimy v indicko-pákistánském kontextu. Po analýze příčin a důsledků rozpadu Pákistánu se poslední část této práce věnuje vzájemné indicko-pákistánské spolupráci, jakož i úloze jaderných zbraní s přihlédnutím k aktuálním problémům obou zemí.

Pokračování práce Historicko-politické faktory ovlivňující vztahy mezi Indií a Pákistánem.

Povaha vztahů mezi Indií a Pákistánem se začala formovat dávno předtím, než tyto dva nezávislé státy vůbec existovaly, neboť ve velmi nadneseném duchu můžeme prohlásit, že vztah mezi Indií a Pákistánem je dán rozporem mezi hinduismem a islámem, jakožto zástupci největšího množství přívrženců v té které zemi.

Pokračování práce Historicko-politické faktory ovlivňující vztahy mezi Indií a Pákistánem. Britský rádž.
Anglie šestnáctého století byla plná touhy po nových objevech, po pokroku a po příležitostech, které by umožnily její další rozvoj. Významným popudem k rozšiřování svého panství a prosazování svých zájmů v odlehlejších částech světa byla pro Angličany porážka španělského loďstva r. 1588, která byla pro Angličany zlomovým okamžikem. Do té doby byli Angličané nuceni využívat služeb Španělů, Portugalců a Nizozemců jakožto prostředníků k obchodu s Dálným východem, neboť právě ti drželi kontrolu nad vodními cestami v Indickém oceánu.

Pokračování práce Historicko-politické faktory ovlivňující vztahy mezi Indií a Pákistánem. Nezávislost: problémy nekončí.
Dnem nezávislosti, 15. srpna 1947, se Indie a Pákistán staly dominii Velké Británie. Osoba britského monarchy, zastupovaná generálním guvernérem s titulem „místokrál“, se tak stala formální hlavou státu, která byla pouze „historickým pojítkem“ s bývalou kolonií, avšak již bez titulu „císař indický“. Dne 26. ledna 1950 byla Ústavodárným shromážděním přijata ústava, kterádala vznik suverénní a demokratické Indické republice, rovnoprávnému členu Commonwealthu.

Pokračování práce Historicko-politické faktory ovlivňující vztahy mezi Indií a Pákistánem. Pákistánské schizma.
Ač se může zdát, že Pákistán byl vždy pod vládou pevné ruky vojenského diktátora jednotný ve svém boji za lepší postavení na mezinárodní scéně, opak je pravdou. Prakticky od samého zrodu tohoto státu se Pákistán potýkal s mnoha problémy, avšak autoritativní pákistánští vůdcové byli toho přesvědčení, že těmto problémům lze úspěšně vzdorovat silou. Nehovoříme zde o ekonomických problémech, ač i těch měl Pákistán dost.

Pokračování práce Historicko-politické faktory ovlivňující vztahy mezi Indií a Pákistánem. Cestou války i spolupráce.
Vztahy mezi Pákistánem a Indií od bangladéšské války prošly a procházejí dynamickým vývojem: od bodu mrazu až po víceméně neutrální úroveň. Pochopitelně během tohoto vývoje zaznamenaly i několik úspěchů ale i výkyvů, a to do negativní sféry.

Pokračování práce Historicko-politické faktory ovlivňující vztahy mezi Indií a Pákistánem. Literatura.

Pokračování práce Historicko-politické faktory ovlivňující vztahy mezi Indií a Pákistánem. Závěr.
Kořeny současné podoby indicko-pákistánských vztahů nelze hledat pouze v období existence Indie a Pákistánu jako takových, nýbrž je nutné zaměřit se na dobu, která jejich samotnému vzniku dlouho předcházela.