Šestidenní válka [1967]

Téměř každý den se z nejrůznějších sdělovacích prostředků dovídáme o „novinkách“ na Blízkém východě. Záměrně píši novinky do uvozovek, jednak proto, že určitě konflikty v Palestině nejsou nic nového pod sluncem, a jednak proto, že právě tyto novinky nejsou žádnými senzacemi, na které by se člověk těšil. Dle mého názoru většina lidí ale vlastně ani neví, co je příčinou těchto konfliktů a kam až sahá jejich minulost. Popravdě řečeno patřím mezi ně. Možná proto jsem si vybrala toto ožehavé téma - chtěla bych mu více porozumět a pochopit, co vede lidi k vzájemné nevraživosti.

V roce 1922 byla vydána tzv. Churchillova Bílá kniha. Ta Židům potvrdila právo na zřízení národního státu v Palestině, odmítla ale sionistický výklad o ryze židovské Palestině.

Vítězem suezské krize byl Násirův režim. Odpovědí na Eisenhowerovu doktrínu bylo v únoru 1958 spojení Egypta a Sýrie v celek Sjednocené arabské republiky. V březnu se k nim přidal i Jemen. Hlavní úlohu v novém státním útvaru hrál Egypt, který však nebral v úvahu odlišnosti Sýrie. Proto nebylo divu, když na konci září 1961 proběhl v Damašku vojenský převrat a jeho organizátoři oznámili vystoupení Sýrie ze svazku s Egyptem. V prosinci 1961 se oddělil i Jemen. Násirovy autoritativní a etatistické dekrety byly odmítány nejen v Sýrii, ale i egyptskými Muslimskými bratry a částí někdejších Svobodných důstojníků.

Pro Egypt a Sýrii byl nový válečný konflikt s Izraelem bezpečnostním ventilem kumulovaného vnitřního napětí.

Egypt a Sýrie připravují odvetu za prohranou šestidenní válku. Tuto akci naplánovali přesně na den velkého židovského svátku smíření - Jom Kippur.

Na jaře 1985 dochází k řadě nových vražd a násilností mezi palestinskými a židovskými radikály. Jsou uskutečňovány únosy západních i sovětských diplomatů, profesorů, židovských občanů apod.

Egyptská armáda zaujala svoje postavenia pre útok na izraelskú južnú hranicu uprostred mája 1967. V tom istom čase sa skončila aj generálna mobilizácia izraelskej armády, ktorá priviedla do radov ozbrojených síl 80 000 rezervistov. Týždne plynuli a na hraniciach sa nič nedialo. Egyptské vojská neopúšťali svoje pozície na Sinaji, ale napätie zostávalo. Izraelská vláda si bola vedomá zlých vplyvov mobilizácie na hospodárstvo, a preto je viacero jednotiek demobilizovaných. Ale situácia sa opäť zhorší v júni, keď sú rezervisti znovu povolaní

Televize, noviny a další sdělovací prostředky nás velmi často přímo "bombardují" zprávami o nepokojích, násilnostech či dokonce válečných konfliktech v oblasti Středního východu. Problémy tohoto regionu lze roztřídit do několika základních skupin a tato práce by se měla zaměřit na problematiku arabsko-izraelských vztahů a příčiny dnešního stavu. Proto nás bude zajímat především Stát Izrael a státy s ním sousedící (Egypt, Jordánsko, Sýrie, Libanon).

Evropa a Izrael. Kde se stala chyba? Proč 60 % Evropanů nenávidí Izrael, považuje tuto zemi za největší hrozbu světovému míru? Norský levicový myslitel prohlásil, že Izrael již nemá právo na existenci. Proč z milovaného bodrého statečného státu se ze dne na den stal agresor ČÍSLO jedna, rejdiště imperialismu, nepřítel všech pokrokových muslimských států, které jsou očima evropské levice viděny jako oběť kolonialismu, zatímco Izrael je zejména v levicových denících typu The Gurdian očerňován jako příčina všeho zla?