Polikarpov
Články
Skutečnou legendou vzdušných soubojů španělské občanské války se stala sovětská dvouplošná stíhačka Polikarpov 1-15, v řadách republikánského letectva označovaná jako Chato.
V samém závěru španělské občanské války se na Iberském poloostrově objevily sovětské stíhací dvouplošníky Polikarpov I-15bis. Pod názvem Super-Chato nestačily již podstatněji zasáhnout do probíhajících bojů. Čas španělských republikánů se neúprosně krátil a do úplné porážky vládních sil zbývaly již pouze týdny.
Mezi nejdůležitější letecké konstrukce působící během občanské války ve Španělsku se bezesporu zařadil Polikarpov I-16. Charakteristicky tvarovaný jednoplošník získal časem (alespoň v Sovětském svazu a později také v tehdejším socialistickém Československu) pozici jakési ikony tohoto konfliktu. Šlo o letoun ve své době nepochybně pozoruhodné koncepce a vysokých výkonů, s dosti významným vlivem na průběh leteckých střetnutí. Jeho operační kariéra v řadách španělského republikánského letectva nicméně nepostrádala dosti problematické okamžiky a zcela jistě nebyla tak oslnivá, jak bylo celá desetiletí předkládáno sovětskými propagandisty.
Po svém bojovém křtu ve dnech 10.–13. listopadu Polikarpovy I-16 pokračovaly v dalších akcích na madridském nebi. Společně s dvouplošnými I-15 na čas dramaticky změnily situaci ve vzduchu nad španělským centrálním bojištěm. Pilotos rusos (ruští piloti) se ve svých výkonných letounech rychle stali doslova miláčky obyvatel Madridu a měli velký vliv na nárůst republikánské morálky.
Dodávky sovětských vojenských letounů do republikánského Španělska začaly 15. října, kdy v přístavu Cartagena zakotvil parník Staryj Bolševik, nesoucí úvodních deset bombardérů Tupolev SB.Do konce roku 1936 dorazilo ze SSSR celkem 162 bojových letounů: 70 stíhaček Polikarpov I-15, 31 Polikarpov I-16 typ 5, 30 bombardérů Tupolev SB a 31 bitevních Polikarpovů R-5SSS. Právě posledně jmenované stroje zůstávají tak trochu ve stínu trojice ostatních typů.
Základním taktickým letounem španělského vládního letectva, sloužícím od roku 1937 až do trpkého závěru občanské války k bombardovacím operacím v blízkosti fronty, se stal sovětský Polikarpov R-Z. Představoval na podmínky druhé poloviny 30. let minulého století značně zastaralou konstrukci.
Během občasné války se na španělském nebi proslavil stíhací jednoplošník Polikarpov I-16. Sověti dodali do Španělska během konfliktu celkem 276 Polikarpovů I-16 typ 5, 6 a 10. Dodávky byly zahájeny na začátku listopadu 1936 příchodem prvních 31 strojů. Letouny se ve Španělsku staly známými na republikánské straně pod označením Mono či Mosca (Muška) a v nacionalistickém táboře jako Rata(Krysa).
Od doby, kdy se objevily první letouny těžší než vzduch a začaly konkurovat do té doby kralujícím vzducholodím, koketovali konstruktéři s myšlenkou používat těžší letadla (pojem letadlo zahrnuje veškeré létající stroje tedy letouny těžší vzduchu i aerostaty lehčí vzduchu) k vynášení lehčích.
Ruská stíhačka třicátých let patřila v době svého vzniku k nejlepším na světě ve své kategorii. Úspěšně bojovala nejen ve španělské občanské válce, ale i v letectvu Kuomintangu, v hraničním rusko-japonském konfliktu 1939, a zimní válce 1939-40 s Finskem, ba uplatnila se i v začátcích VVV, mj. při obraně Moskvy a Leningradu, dokud nebyl dostatek modernějších letadel.
V roce 2010 nalezla ruská expedice, pátrající na bojišti v prostoru řeky Chalchyn po ostatcích sovětských vojáků, fragmenty vraku stíhačky Polikarpov I-15bis. Stroj byl identifikován jako letoun výrobního čísla 3934. Patřil do stavu 4. eskadrily 70. IAP a sestřelen byl 22. června 1939 jako jeden z více než 60 strojů tohoto typu, odepsaných sovětským vojenským letectvem během známého konfliktu. Nalezené ostatky padlého pilota, k-n.V. I. Jureckého, byly pohřbeny v mongolském Čojbalsanu 2. srpna 2010.
Témata
Podkategorie
Prémiový účet
Podpořte náš web a zároveň se zbavte reklam. Použijte prémiový učet!
Rusko-ukrajinský konflikt. Aktualizováno průběžně.
Zobrazit článek