Vesmírná technika

Američané ohlásili, že po přistání raketoplánu Atlantis, tedy středou 20.2.2008 večer počínaje, chtějí sestřelit špionážní družici označovanou USA 193. Před rokem něco podobného udělali Číňané – meteorologickou družici zasáhli bojovou raketou, která ji roztříštila na velké množství úlomků.

Proti akci, kterou Číňané testovali antidružicovou zbraň, protestovala řada států. Vždyť po srážce vzniklo na 2800 úlomků o velikosti okolo 10 centimetrů, které lze pozorovat ze Země, a odhaduje se, že možná 150 tisíc trosek menších, které nejsou viditelné. Není divu, že i po oznámení amerického úmyslu se zvedla řada protestů.

Ufologové si vymysleli další fámu, aby k sobě přitáhli pozornost veřejnosti

Když začali ve druhé polovině padesátých let američtí a sovětští odborníci chystat první družice, vůbec netušili, co to může lidstvu všechno přinést. Usilovali pouze o to zjistit, jak vypadá prostor okolo Země, současně však museli přinést generálům, kteří jim dávali rakety, úlitbu ve formě špionážních družic. Dál nikdo pořádně neviděl.

S. P. Koroljov měl sto let. Velké výročí. Objevují se o něm různé články s menšími či většími chybami. Věnoval jsem se Koroljovovi s přestávkami půl století, proto bych rád některé věci uvedl na pravou míru, i když v širším kontextu.

Když nastupoval Jurij Alexejevič Gagarin 12. dubna 1961 ráno do kabiny kosmické lodi, byl neznámým nadporučíkem sovětského letectva. Když o několik hodin později přistál na Zemi, byl majorem a nejznámějším pozemšťanem. Když o sedm let později zahynul, byl plukovníkem. Do jmenování generálem a náčelníkem Střediska pro výcvik kosmonautů mu chyběly dva týdny.

Toto je překlad článku, kde je popsáno, jak se v Rusku vaří pro kosmonauty, kteří jsou na oběžné dráze.
I když je článek více než 8 let starý, o kosmické stravě toho zase tak moc napsáno není, proto jej zde uvádím.
Původní název článku Američané na oběžné dráze ujídají ruským kosmonautům je potřeba brát s rezervou, novináři prostě chválí ruskou kosmickou kuchyni, je v tom tak trocha patriotismu ale i humorná nadsázka.

Výhledy roku 2011 v kosmonautice

V Rusku mohutně oslavovali sto let od narození Sergeje Koroljova, tajuplného Hlavního konstruktéra, člověka, pod jehož vedením vznikla raketa R-7, první družice i první kosmické lodi. A přitom pokračovalo i jeho zbožnění a mytizace. Ovšem když se podíváme na životopisy jiných významných osobností, zjistíme, že to není nic nového, je to vlastně úděl každého význačného člověka.

Ve využívání Měsíce mohou Rusko předehnat nejen USA, ale i další státy

„Zahajujeme program, který má za úkol čelit strašlivé hrozbě sovětských raket novou obrannou zbraní. Musíme se obrátit k naší silné vědeckotechnické základně, díky níž dosáhl náš průmysl své vysoké úrovně a která nám také zajistila dnešní životní úroveň. Co byste řekli tomu, kdybychom mohli zachycovat balistické střely nepřítele ještě předtím, než dopadnou na naši půdu nebo na půdu našich spojenců?"

První odtajněné informace o sovětském kosmickém programu jsou nejspíš vrcholem ledovce – Američané toho věděli víc, než zatím přiznávají

Získat tajné informátory mezi lidmi na sovětském území bylo pro západní výzvědné služby náramně obtížné, takřka nemožné. Každý cizinec, ať už diplomat, obchodník nebo turista, se od místních občanů zřetelně odlišoval – oblečením, chůzí, gesty. Setkání cizince s Rusem, Gruzíncem, Litevcem či jiným místním člověkem vždycky vzbudilo pozornost ostatních. Proto je zpráva o existenci agenta označovaného jako „Doll“ či „Delta“, který patřil mezi špičkové raketové konstruktéry, překvapením.

Ve druhé polovině příštího desetiletí se chtějí Američané vrátit na Měsíc, na jehož povrchu přistávali jejich kosmonauti v letech 1969–1972, a od té doby tam nikdo nevkročil. Když tento program prezident George Bush ohlásil, poukazovali někteří komentátoři, že je to odpověď na zprávy z Pekingu, podle kterých tam chtějí ve třetím desetiletí 21. století přistát Číňané. Ve skutečnosti však jde o naplnění snu mnoha odborníků z celého světa, kteří na projektech osídlení Měsíce a jeho využití pracovali už od šedesátých let minulého století, jak připomněl vedoucí strategického oddělení centrály NASA Jeff Volosin

Uplynulo padesát let od chvíle, kdy jsme viděli kráčet první lidi po Měsíci. Byl to jeden z vedlejších výsledků studené války. Na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století zahájili Sověti ofenzivu ve vesmíru: jako první vypouštěli družice, meziplanetární sondy a rovněž prvního člověka. Naproti tomu Američané zaostali, byli pokaždé druzí, a to považovali za národní ostudu. Cítili se totiž vědecky a technicky nadřazení ostatnímu světu – a teď to najednou nebyla pravda.

První kosmonaut, který nebyl ani Sovět, ani Američan, pocházel před 30 lety z Československa.

Největší souboj supervelmocí během studené války proběhl v šedesátých letech.

První kosmonautka světa Valentina Těreškovová oslavila 6. března sedmdesátiny. Prezident Vladimír Putin ji pozval do Kremlu, kde ji blahopřál. A ona po dlouhé době, kdy se vyhýbala sdělovacím prostředkům, se ve Hvězdném Městečku setkala s ruskými novináři, aby pokračovala ve vytváření mýtu o svém velkém činu.