H
Články
Český rytíř, později český pán Jindřich Michal Hýzrle z Chodů (1575–1665) žil přibližně ve stejné době jako proslulý kapitán francouzských královských mušketýrů Charles de Batz-Castelmore, hrabě d'Artagnan (asi 1611–1673). Oba urození válečníci si byli v něčem podobní – oba byli profesionálními vojáky, oba zahájili svoji kariéru díky protekci a oba dovedli plně vychutnat všechny životní radosti, které je potkávaly. Zde však veškerá podobnost končí. Zatímco hrabě d'Artagnan vynikal kromě vojenských schopností údajně také schopnostmi politickými, zejména prozíravostí a bystrým úsudkem, o panu Hýzrlovi to ani při nejlepší vůli říci nelze. Naproti tomu je pan Hýzrle autorem vlastních pamětí, zatímco tzv. Paměti hraběte d’Artagnana, na jejichž základě napsal Alexandre Dumas svůj nesmrtelný román Tři mušketýři, jsou pozdějším literárním podvrhem. Což je další rozdíl mezi těmito dvěma barokními kavalíry, tentokrát rozhodně ve prospěch našeho pana Hýzrla...
Český rytíř, později český pán Jindřich Michal Hýzrle z Chodů (1575–1665) žil přibližně ve stejné době jako proslulý kapitán francouzských královských mušketýrů Charles de Batz-Castelmore, hrabě d'Artagnan (asi 1611–1673). Oba urození válečníci si byli v něčem podobní – oba byli profesionálními vojáky, oba zahájili svoji kariéru díky protekci a oba dovedli plně vychutnat všechny životní radosti, které je potkávaly. Zde však veškerá podobnost končí. Zatímco hrabě d'Artagnan vynikal kromě vojenských schopností údajně také schopnostmi politickými, zejména prozíravostí a bystrým úsudkem, o panu Hýzrlovi to ani při nejlepší vůli říci nelze. Naproti tomu je pan Hýzrle autorem vlastních pamětí, zatímco tzv. Paměti hraběte d’Artagnana, na jejichž základě napsal Alexandre Dumas svůj nesmrtelný román Tři mušketýři, jsou pozdějším literárním podvrhem. Což je další rozdíl mezi těmito dvěma barokními kavalíry, tentokrát rozhodně ve prospěch našeho pana Hýzrla...
Jeden z mála úspěšných slovenských pilotů v bojích s Maďarskem na jaře 1939, pozdější slovenské stíhací eso. Patřil k nejzkušenějším slovenským stíhačům a prošel všemi konflikty samostatného slovenského letectva.
Technický popis samopalu vz.24 a vz.26.
Jaroslav Holeček se narodil 15. prosince 1923 v pražském Břevnově jako prvorozený syn Marie a Josefa Holečkových. Jeho mladší sestra Věnceslava se narodila 1. září 1926.
Směrnice hlavního štábu ČSLA z 1. dubna 1946, které vytyčovaly koncepci vývoje ručních palných zbraní, stanovily jako jeden ze stěžejních úkolů také vývoj samopalu jako zbraně jednotlivce.
Další Holečkovou revoluční myšlenkou byl automatický minomet ráže 55 mm s předsuvnou hlavní, který měl se dvěma plnými zásobníky po šesti minách vážit pouhých 36 kg a disponovat kadencí 160 ran za min. Nic takového tehdy ve světě nebylo. Když ovšem předložil své návrhy vedení, bylo mu řečeno, že si má hledět munice a neplést se do jiných věcí. Zabýval se také myšlenkou unifikované stavebnice hydra - ulického závěru pro různé pěchotní zbraně, konstruovaného s maximálním počtem vyměnitelných součástí tak, aby po jejich jednoduché výměně vyhověl pro samopal, pušku a lehký i těžký kulomet. Obdobnou stavebnici chtěl aplikovat i v automatických minometech s kadencí, dosahující až kadence raketometu, ale s podstatně levnějším střelivem.
Statečný stíhač, velitel 313. stíhací perutě, který v roce 1943 padl v leteckém boji s Bf 110.
Československý politik slovenského původu, vysoký představitel vládnoucí Komunistické strany Československa a v letech 1975–1989 osmý prezident Československa.
Stručný životopis
Byl ostatními velmi ceněn pro svou statečnost a taktickou rozvahu. Dle ostatních příslušníků roty byl velmi pracovitý, a mimo svého mimořádného talentu ve strategii se neustále snažil zdokonalovat výcvik ostatních úderníků. Sestavil pro příslušníky úderného praporu i příručku o ručních granátech všech známých typů i s nákresy. Z angličtiny přeložil návody k obsluze amerických kulometů. Byl uznávaný i pro své zbrojířské schopnosti, kdy často ostatní úderníky učil ovládat ukořistěné zbraně.
Cestovatel, skladatel a voják Kryštof Harant ve své době výrazně zasáhl do našich dějin „se zbraní v ruce“, což se mu také stalo osudným.
Životopis čs. předválečného pilota a leteckého akrobata, který se po okupaci připojil k zahraničnímu odboji.
O husitských válkách (či husitské revoluci, chcete-li) jsme toho ve škole slyšeli dost. O tom, co jim předcházelo a proč vlastně začaly, už méně. Není divu. Byly to války náboženské, a my jsme chodili do školy v době, jejímž náboženstvím byl "vědecký" materialismus. Následující článek je malým pokusem o alespoň částečné odstranění této informační mezery...
Kromě šlechty patřila na přelomu 14. a 15. století k „pánům světským“ i královská města, která byla nejen privilegovanými středisky řemesel a obchodu, ale v mnoha případech i vlastníky zemědělské půdy ve svém okolí, a tedy i vrchností panskou.
Provoz tří papežských dvorů byl samozřejmě dost nákladný. Obvyklé poplatky a berně nešlo zvyšovat nebo vypisovat donekonečna, a tak všichni úřadující Svatí otcové začali ve velkém prodávat tzv. odpustky. Podle katolické nauky jsou odpustky prominutím trestů za hříchy, které církev nebo Bůh uložili a které jsou buď odpykávány na zemi, nebo musí být odpykány v očistci. Takto prominuty mohou být samozřejmě pouze takové hříchy, které už byly odpuštěny při zpovědi. Například místo půstu o chlebu a vodě se může kajícník očistit modlitbou a almužnou.
Nejen v Anglii, ale i v Čechách hledali kazatelé cestu k nápravě církve a společnosti. Němec Konrád Waldhauser kterého pozval do Prahy sám císař Svaté říše římské Karel IV., vytýkal rozmařilý život nejen církevním hodnostářům, ale i šlechticům a měšťanům. Odsuzoval ženskou módu a většinu příjemnějších (a tedy hříšných) stránek života. Mezi německy mluvícími posluchači měl prý velký úspěch.
Návštěva Husových kázání v Betlémské kapli stala pro většinu Pražanů nezbytnou součástí jejich společenského života. Nebylo divu. Kazatelna znamenala pro středověkého člověka totéž co noviny, rozhlas, televize a internet pro člověka dnešní doby. Působivé mediální produkce obtloustlého, nicméně údajně silně charismatického kazatele navštěvovali nejen bohatí a chudí měšťané, ale i šlechtici a prominentní členové královského dvora. Občas si populárního kazatele přišla poslechnout i králova manželka Žofie.
Témata
Podkategorie