Pavel J. Kuthan

Články

• 1. samostatný úderný prapor

  obecné informace

  29.242
• Alexandrovský most 1918

  Po propuknutí prudkých bojů mezi jednotkami legionářského Československého armádního sboru a sovětskou vládou v Rusku v květnu 1918, po tzv. Čeljabinském incidentu a zákeřných přepadech československých vlaků jednotkami bolševiků bez předchozího vyhlášení nepřátelství, byla situace sboru o to složitější, že jeho jednotky bojovaly s přesilou nepřítele v několika izolovaných skupinách, vzdálených po transsibiřské magistrále daleko od sebe...

  28.680
• Armádní generál Josef Šnejdárek

  Legionář, velitel, vojenský inspektor, armádní generál, člověk, hrdina.

  8.545
• Arras 1915

  Hrdinný boj roty Nazdar u Arrasu během 1. světové války.

  49.928
• Bachmač 1918

  Boje čs. legionářů v okolí Bachmače.

  31.951
• Bezenčuk 1918

  Navazuje volně na článek Alexandrovský most 1918, Lipjagy 1918 a částečně předchází článku Samara 1918.

  22.217
• Čechoslováci v bojích II. světové války v Asii - referát

  Existuje jedno staré rčení o tom, že Češi bojovali snad na každém bojišti světa. K posílení pravdy těchto slov snad přispěje i tento článek.

  37.072
• Čeljabinský incident 1918

  "Po stažení Československého armádního sboru z Ukrajiny, po známých bojích u Bachmače v březnu 1918, nastalo obtížné jednání se sovětskou vládu o přesunu sboru přes celé Rusko do přístavu Vladivostok, odkud se lodními transporty měl sbor přepravit do Francie na západní frontu (byl tou dobou oficiálně součástí čs. vojska ve Francii) k pokračování boje proti Německu a Rakousko-Uhersku. Sovětská vláda se však pokoušela Čechoslováky zadržet a využít případně jejich bojový potenciál. V silném ovzduší nedůvěry a provokací nakonec v událostech kolem tzv. Čeljabinského incidentu vše vyústilo v otevřené nepřátelství mezi sovětskou vládou a Československým armádním sborem. Tyto události se staly počátkem nejslavnější části historie čs. vojska Rusku - sibiřské anabáze..."

  32.013
• Česká družina (1914-1916) - I.

  O slavných čs. dobrovolnících v tzv. čs. legiích již toho bylo napsáno mnoho, zejména v době tzv. první republiky. Příslušníci čs. legií byli tehdy slaveni právem jako národní hrdinové. Největší zastoupení mezi nimi měli čs. legionáři z Ruska. Již v době, kdy byli čs. dobrovolníci ve svazku ruské carské armády, platili za velmi bojeschopné vojenské těleso v této armádě ...

  67.785
• Česká družina (1914-1916) - II.

  Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl druhý.

  38.611
• Česká družina (1914-1916) – III.

  Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl třetí.

  36.101
• Česká družina (1914-1916) – IV.

  Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl čtvrtý.

  29.331
• Česká družina (1914-1916) – IX.

  Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl devátý.

  26.859
• Česká družina (1914-1916) – V.

  Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl pátý.

  27.437
• Česká družina (1914-1916) – VI.

  Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl šestý.

  28.933
• Česká družina (1914-1916) – VII.

  Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl sedmý.

  30.671
• Česká družina (1914-1916) – VIII.

  Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl osmý.

  34.712
• Česká družina (1914-1916) – X.

  Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl desátý.

  27.250
• Česká družina (1914-1916) – XI.

  Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl jedenáctý.

  27.759
• Česká družina (1914-1916) – XII.

  Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl dvanáctý.

  28.783
• Česká družina (1914-1916) – XIII.

  Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl třináctý

  27.024
• Česká družina (1914-1916) – XIV.

  Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl čtrnáctý, předposlední

  26.123
• Česká družina (1914-1916) – XV.

  Pokračování práce „Česká družina (1914-1916)“, díl patnáctý, poslední
  
  

  31.300
• Český lev proti Japoncům v Asii

  Celkem málo známým faktem je, že v návaznosti na osu Berlín–Řím–Tokio pozvedli Čechoslováci zbraně během druhé světové války také proti Japoncům.

  8.825
• Divizní generál Stanislav Čeček

  První český velitel čs. roty a pluku za první světové války, jeden z vrchních velitelů našich legionářů v Rusku a vrcholný funkcionář nově vzniklé Československé armády, muž, který se stal legendou už za svého života.

  45.885
• Doss Alto 1918

  V průběhu I. sv. války, po vstupu Itálie do války v r. 1915, probíhaly i na italském bojišti tvrdé boje. Mezi zajatými zde příslušníky rakousko-uherské c.k. armády bylo nemalé procento Čechů a Slováků.

  45.298
• gen. Hynek Gibiš

  Životopis příslušníka Československých legiích na Rusi.

  10.736
• gen. Rudolf Medek

  V březnu 1931 je povýšen na generála. Stává se tehdy nejvýznamnější osobností legionářské literatury. Nemalou měrou se zasloužil o uznávání zásluh a tradic čs. legionářů ve společnosti ...

  37.039
• Historie a vývoj Aktivní zálohy AČR – 1. (historická východiska)

  Tradice dobrovolnosti a brannosti

  10.741
• Historie a vývoj Aktivní zálohy AČR – 2.

  Vznik Aktivní zálohy (vývoj v letech 1999-2003)

  10.820
• Historie a vývoj Aktivní zálohy AČR – 3.

  Vznik krajských rot AZ (vývoj v roce 2004)

  9.682
• Historie a vývoj Aktivní zálohy AČR – 4.

  Vývoj Aktivních záloh v letech 2005 - 2006

  9.985
• Historie a vývoj Aktivní zálohy AČR – 5.

  Vznik dalších jednotek AZ u bojových útvarů (vývoj v letech 2007-2008)

  8.523
• Historie a vývoj Aktivní zálohy AČR – 6.

  Omezování výcviku a rozvoje (vývoj v letech 2009 – 2011)

  9.682
• Historie a vývoj Aktivní zálohy AČR – 7.

  Jako Fénix z popela…? (vývoj v letech 2011-2012)

  10.549
• Historie a vývoj Aktivní zálohy AČR – 8.

  Copak je to za záložáka… (vývoj v letech 2013-2014)

  11.199
• Historie a vývoj Aktivní zálohy AČR – 9.

  Konečně součástí AČR (vývoj v letech 2015-2016)

  10.973
• Internetový Památník čs. legií „Čestná vzpomínka“

  Tisková zpráva

  22.030
• Kazaň 1918 1.

  Dobytí Kazaně (1. část)

  21.793
• Kazaň 1918 2.

  Tragédie obrany Kazaně (2. díl)

  13.766
• Kazaň 1918 3.

  Konec nadějím (3. část)

  13.566
• Kljukvená 1918

  Brzy po slavné bitvě čs. legionářů u Zborova vznikl v rámci nové 2. divize československého vojska v Rusku 1. samostatný úderný prapor. Nejprve ve formě samostatných úderných rot koncem roku 1917, jako elitní součást československého vojska. Tyto roty byly brzy sloučeny a vytvořily samostatný prapor, který podléhal přímo velení divize. Měl čtyři pěší roty, jednu rotu kulometnou, zákopnickou minometnou četu a logistické zabezpečení. Znakem úderného praporu, později velmi proslaveným, byla umrlčí lebka se zkříženými hnáty na červeném podkladu.

  33.727
• kpt. i m. Antonín HALBICH

  Byl ostatními velmi ceněn pro svou statečnost a taktickou rozvahu. Dle ostatních příslušníků roty byl velmi pracovitý, a mimo svého mimořádného talentu ve strategii se neustále snažil zdokonalovat výcvik ostatních úderníků. Sestavil pro příslušníky úderného praporu i příručku o ručních granátech všech známých typů i s nákresy. Z angličtiny přeložil návody k obsluze amerických kulometů. Byl uznávaný i pro své zbrojířské schopnosti, kdy často ostatní úderníky učil ovládat ukořistěné zbraně.

  23.052
• Kyjev 1918

  Po známé bitvě u Zborova v červenci 1917 a následných červencových bojích tzv. Tarnopolského ústupu, který též jméno čs. vojáka proslavil, měla Československá střelecká brigáda citelné ztráty. Po přestálých bojích, v nichž se plně osvědčila, byla přesunuta do oblasti Volyně, kde žila silná česká komunita, k odpočinku a doplnění stavů ...

  32.215
• Lipjagy 1918

  Boje čs. legionářů 4. střeleckého pluku s přesilou sovětských jednotek u Lipjag v červnu 1918.

  45.106
• Mapa přehledu hlavních bojů čs. legií v letech 1914-1920 v zahraničí

  Mapa přehledu hlavních bojů čs. legií v letech 1914-1920 v zahraničí

  38.008
• Nižněudinsk 1918

  Boje čs. legionářů tzv. Gajdovy skupiny u Nižněudinska v červnu 1918.

  29.349
• Nižní Tagil 1918 - díl 1.

  Těžké boje čs. legionářů u Nižního Tagilu na Urale s bolševiky v roce 1918

  27.644
• Nižní Tagil 1918 - díl 2.

  Těžké boje čs. legionářů u Nižního Tagilu na Urale s bolševiky v roce 1918

  21.790
• Od Čeljabinského incidentu k válce se sovětskou vládou (1918)

  Po tzv. Čeljabinském incidentu na jaře 1918, který byl vyústěním řady provokací ze strany sovětské vlády v napjaté situaci, následovaly zákeřné přepady dříve úmyslně rozdělených československých vlaků bez vyhlášení nepřátelství v Marianovce, Irkutsku a Zlatoustě přesilou sovětských jednotek. Tím došlo k otevřenému nepřátelství mezi Československým armádním sborem v Rusku a sovětskou vládou a následovala slavná sibiřská anabáze čs. legionářů v Rusku.

  31.711
• Penza 1918

  Po květnovém incidentu v Čeljabinsku a přepadech československých částí bez předchozího vyhlášení nepřátelství v Marianovce, Zlatoustu a Irkutsku již byly Čechoslovákům úmysly sovětské vlády jasné. Bylo zřejmé, že v rámci obrany sboru a jeho zamýšlené cesty na francouzské bojiště přijdou těžké boje, protože sovětská vláda Československý armádní sbor jen tak ze svého kontrolovaného území nepropustí. Sovětská vláda chtěla dobře vyzbrojený, disciplinovaný a zkušený armádní sbor buď získat na svojí stranu, sliby či výhrůžkami, k boji proti svým nepřátelům nebo ho internovat a vydat Rakousko-Uhersku jako případný „dar“. Lživým slibům bolševiků již proto Čechoslováci po nedávných zkušenostech nevěřili. Zmíněným přepadením československých vlaků po předchozích průtazích a výhrůžkách projevila sovětská vláda vůči Čs. armádnímu sboru zcela jasně otevřené nepřátelství. Došlo tak následně k otevřené válce mezi Čs. armádním sborem a sovětskou vládou.

  21.512
• Podplukovník Arnošt Steiner

  „Nesmrtelný a nezranitelný“

  47.918
• Podplukovník Josef Mašín

  13.5.1941 - V protektorátu Čechy a Morava zaútočilo gestapo na byt, ve kterém se ukrývali zbylí 2 členové TŘÍ KRÁLŮ, s radistou Peltánem. Podplukovník Mašín se jim postavil na odpor a štábní kapitán Morávek s Peltánem uprchli. Mašín byl postřelen a zajat. Poté byl převezen do Pankrácké věznice v Praze. Zde byl uvězněn na 13 měsíců, během kterých byl nelidsky bit a mučen. 3× se neúspěšně pokusil o sebevraždu, ale zůstal nezlomen. Morávek se ho 2× pokusil z vězení osvobodit a 1× o to požádal exilovou vládu v Anglii. Vždy neúspěšně.

  68.798
• por. Jan Gayer

  Přišel 4.6.1918 a slavná bitva u Lipjag. Zde jako zatímní velitel 4.čs.stř.pluku osobně vedl v dešti kulek a kolem vybuchujících granátů a šrapnelů celý pluk a svým příkladem strhával do nadšeného útoku všechny ostatní. Vedl a organizoval celou akci 4.pluku v této bitvě. Závěrečný bodákový útok vedl por.Gayer osobně v čele svého pluku.

  29.116
• Přísaha československého legionáře - Rusko

  Rusko

  23.415
• Přísaha čs. legionáře - Francie

  1914 a 1918 texty přísahy československých legionářů ve Francie za WWI

  26.065
• Přísaha čs. legionáře v Itálii (1918)

  Itálie

  15.641
• Ruský zlatý poklad a čs. legionáři

  V posledních letech se v médiích čas od času objevují zprávy k otázce ruského zlatého pokladu, které jsou buď přímým obviněním, nebo naznačují, že snad jeho část v letech 1918-1920 měli ukradnout čs. legionáři. Většina těchto různých „článků“ a reportáží vzniká od lidí, kteří se tématem ve vidině „objevení senzace“ zabývali pouze velmi povrchně, bez snahy o studium i těch nejzákladnějších podkladů k tématu.

  68.346
• Samara 1918

  Dobytí Samary čs. legionáři Penzenské skupiny v Rusku v červnu 1918.

  34.420
• Sedmidenní válka s Polskem (1919)

  Nedlouho po vzniku Československa v říjnu 1918 vznikl spor o oblast Těšínska se sousedním Polskem. Přestože hranice mladé republiky byly mezinárodně uznány státy Dohody a jednalo se o české historické území, nehodlalo se s tím Polsko smířit a po rozpadu Rakousko-Uherska toto území vojensky obsadilo. Nemalou váhu přitom mělo i uhelné bohatství této oblasti a potřeba zabezpečení uhlí pro Československo.

  70.504
• Seznam paradesantních akcí západního čs. odboje během 2.světové války

  Tabulka

  53.146
• Seznam postavených bojových jednotek čs. legií

  Stav ke konci r.1919

  54.513
• Tarnopolský ústup 1917

  Těžké ústupové boje čs. legionářů po známé bitvě u Zborova v létě 1917 s německou armádou. Boje se vedly o přístup na Tarnopol, v postupujícím rozvratu ruské fronty. Československá střelecká brigáda v nich prokázala tehdy opět svou vysokou kvalitu.

  43.812
• V těžkých dobách (1/20)

  Jelikož v dnešní době je většině společnosti zcela neznáma existence vojenského konfliktu Československa s Maďarskem v letech 1918 - 1919, rozhodl jsem se před časem zpracovat k tomuto tématu podrobnou studii. Po několika letech usilovné práce s pátráním v různých pramenech, konfrontováním faktů i cest přímo do míst bojů, předkládám po mnoha potížích pro širokou veřejnost zpracovanou látku této války, která si mnohdy v ničem nezadala s boji právě skončené I. světové války.

  59.973
• V těžkých dobách (10/20)

  Ticho před bouří.

  27.002
• V těžkých dobách (11/20)

  Československé jednotky nakonec byly u Salgótarjánu přesilou maďarského vojska odraženy. Podívejme se v krátkosti i na příčiny tohoto nezdaru. Následovala rychlá a silná maďarská ofenzíva proti československé armádě na Slovensku, s následně vedenými ústupovými boji čs. armády. Po neúspěšné obraně byl tehdy ztracen také Miškovec. Maďarská ofenzíva směřovala následně dále, směrem do nitra Slovenska...

  24.485
• V těžkých dobách (12/20)

  Z politických i praktických důvodů svěřila počátkem června 1919 čs. vláda velení vojska na Slovensku do rukou francouzské vojenské mise. Následně francouzský generál Pellé přebírá 4. 6. 1919 velení nad čs. armádou na Slovensku od italského generála Picciona. Boje čs. jednotek na přelomu květen - červen 1919 v západním úseku s maďarským V. armádním sborem.

  26.568
• V těžkých dobách (13/20)

  Boje v západním úseku pokračují a vrcholí operací k dobytí Levic. První a druhý neúspěšný pokus k dobytí Levic.

  25.079
• V těžkých dobách (14/20)

  Boje o Nové Zámky počátkem června 1919. Další dobrovolníci přicházejí na Slovensko. Třetí útok k dobytí Levic na základě vypracovaného plánu se zapojením záloh a jeho zastavení 24. 6. 1919. Nástup II. divize plukovníka Šnejdárka.

  26.129
• V těžkých dobách (15/20)

  Červnové boje domácí 2. divize v oblasti Zvolena a Bánske Štiavnice. Boje u Tisovce. Postup 2. divize ze směru Zvolen a Bánska Štiavnice na Levice, k poutání pozornosti maďarské obrany a ulehčení postupu plánovanému třetímu útoku na Levice.

  26.409
• V těžkých dobách (16/20)

  Ve druhé polovině června 1919 pokračovaly i těžké boje u Nových Zámků. Tyto boje patřily k nejtvrdším bojům konfliktu.

  28.800
• V těžkých dobách (17/20)

  Červnové boje roku 1919 na východním slovenském úseku. Boje s maďarskými jednotkami při jejich snaze prorazit východním Slovenskem dále na sever až k ruské rudé armádě. Těžký boj u Kysaku.

  26.549
• V těžkých dobách (18/20)

  Červnové tvrdé boje v oblasti Slovenského Nového Mesta. Maďaři se probíjejí díky své přesile východním Slovenskem až takřka k polským hranicím - slabší československé jednotky houževnatým bojem ustupují. Hrozba spojení maďarské a ruské rudé armády je vážná. Boje v okolí Košic a Prešova. Pod patronátem Maďarské republiky rad vzniká na východním Slovensku v Prešově 16. 6. 1919 Slovenská republika rad. V těžké situaci se odhodlaně československé jednotky, mnohdy zcela bez potřebného vybavení, opakovaně pokoušejí o útoky proti přesile k zaražení maďarského postupu. Situace je kritická...

  27.465
• V těžkých dobách (19/20)

  Intervence Pařížské mírové konference k zastavení války mezi Československem a Maďarskem. Potvrzení československých hranic. Příměří 24. 6. 1919, zastavení bojů. Československá armáda obsazuje znovu celé Slovensko. V Maďarsku se hroutí bolševická vláda a naplno propuká již několik týdnů existující krize. Obsazení bratislavského předmostí Petržalky 14. 8.1919.

  25.584
• V těžkých dobách (2/20)

  První dobrovolníci

  43.230
• V těžkých dobách (20/20)

  Československá armáda obsazuje opět jižní Slovensko po ukončení bojů v létě 1919. Pomoc maďarskému Salgótarjánu v srpnu 1919. Rozbor situace československé armády v uplynulých bojích konfliktu. Bilance ztrát. Velký Trianon 4. 6.1920.

  28.234
• V těžkých dobách (3/20)

  Obsazení západního a východního Slovenska domácím čs. vojskem

  32.806
• V těžkých dobách (4/20)

  Když 25. 11. 1918 převzal plk. Schöbl funkci vrchního československého velitele na Slovensku od gen. Štiky (jenž měl do té doby velení nad všemi dislokovanými čs. jednotkami na Slovensku), reorganizoval částečně své jednotky do pravidelné armádní struktury, do níž určil jednotlivé velitele. Dále zřídil pro podporu jednotek na Slovensku záložní sklady výstroje a výzbroje u Uherského Hradiště a postaral se o vybavení svých jednotek alespoň tím nejnutnějším, protože výstroj a výzbroj jednotek byla velmi slabá ...

  28.705
• V těžkých dobách (5/20)

  Zbývaly dvě hlavní bašty odporu na východním Slovensku – Prešov a Košice. Navíc v Košicích bylo sídlo Dvortsákovy samozvané Slovenské ľudové republiky a dále maďarské sborové velitelství. Maďarská strana využívala čas svého působení v Košicích k přípravě obrany, především však k odvážení majetku všeho možného druhu do Maďarska. Tak byl ztrácen mnohdy velmi cenný státní majetek. Již dopředu však z rozkazu italského gen. Piccioneho bylo obsazení Košic a Prešova vyhrazeno čs. armádnímu legionářskému sboru z Itálie, který se koncem roku vrátil do vlasti.

  26.786
• V těžkých dobách (6/20)

  S připravovaným obsazením jižního Slovenska na demarkační linii se čekalo na příjezd čs. armádního legionářského sboru z Itálie. Důvodem byla jak vysoká bojová hodnota sboru, který byl i dobře vyzbrojen, tak i to, že pro tuto akci osvobozeneckého charakteru byl sbor čs. vládou vybrán pro vysokou morální úroveň ...

  30.104
• V těžkých dobách (7/20)

  Po obsazení Bratislavy legionářským 33. střeleckým plukem dorazily do města také II. a III. prapor legionářského 39. střeleckého pluku, který dosud byl v Zohoru a Stupavě jako záloha při operaci k obsazení Bratislavy ...

  30.742
• V těžkých dobách (8/20)

  I celé jaro 1919 se Maďarsko stále snažilo prezentovat před světem nechuť Slováků žít v Československu. Docházelo k vyvolávání nepokojů. Problémy však měla i maďarská strana. Rychle organizovala svou armádu, která se po převzetí vlády bolševiky přetvořila na rudou armádu po sovětském vzoru. Nakonec Maďarsko proti Československu nasadilo dvě třetiny svých sil. V bojích to znamenalo i více než dvojnásobnou přesilu maďarských jednotek proti československým.

  31.089
• V těžkých dobách (9/20)

  Po zajištění slovenského území československou armádou zkoušela maďarská armáda krátkými výpady bojeschopnost československých jednotek. Přicházely tehdy další posily včetně čs. legionářů z Francie. Maďarské jednotky se stahovaly až do vnitrozemí, hlouběji za určenou demarkační linii, než musely. Velitel čs. armády na Slovensku gen. Piccione vypracoval plán obsazení "území nikoho", který následně byl proveden. Maďarské straně se tak dostalo vítané záminky k útoku. 21. 3. 1919 také došlo v Maďarsku k revoluci a moci se ujali bolševici. Vznikla tak Maďarská republika rad po sovětském vzoru...

  31.462
• V těžkých dobách …

  Navzdory nadpisu nebudu, jak by možná mnohý čekal, zabývat se situací dnešní, kterou by tak zřejmě mnohý občan označil. Naše republika zažívala však doby i mnohem těžší, na což pro dnešní hektickou dobu zapomínáme.

  26.145
• Vouziers a Terron 1918

  účast československých legionářů ve Francii v bitvách roku 1918

  31.472
• Zborov 1917

  Drahá, zlatá mamičko!
  Jsem český voják, revolucionář. Je nás celý pluk. Zítra, brzo zrána udeříme na vojska proradného císaře, probijeme se k Vám na Moravu, do Čech a přineseme Vám svobodu. My zvítězíme! Bude-li třeba, padneme všichni, jako naši předkové u Hvězdy na Bílé Hoře. To je naše rozhodnutí. Padnu-li, má zlatá mamičko, neplačte. Pomodlete se za mne a za nás všechny a buďte hrda, že Jste vychovala syna, který neváhal obětovat život pro blaho národa. Líbám a objímám Vás, má zlatá matičko...

  82.823