Rusko-japonská válka [1904-1905]

Ve vladivostockém přístavu byl od počátku rusko - japonské války umístěn oddíl tří pancéřových křižníků, kterému velel kontraadmirál K. P. Jessen. Šlo o tyto křižníky - Gromoboj, Rjurik a Rossija. Byly to dobré křižníky s dobrými nautickými vlastnostmi a dostatečnou rychlostí, stavěné speciálně pro křižníkovou válku.

Bitva na řece Jalu probíhala od 27. dubna do 1. května 1904. Byla prvním větším vojenským střetnutím rusko-japonské války na pevnině. Již tato první bitva přesvědčila Rusy, že Japonce v žádném případě není dobré podceňovat. Vyvrátila nejen představu Rusů o krátké válce, ale i o jejich taktické a kvalitativní převaze nad Japonskem.

Eskadra v Port Arthuru byla na počátku války ochromena několika útoky, které jí způsobily významné ztráty. Když se jí podařilo vzpamatovat za pomoci význačného admirála Makarova, dopadla na ni další těžká rána.

Chráněný křižník Varjag byl postaven v USA v roce 1899, čímž patřil mezi nejmodernější lodi Tichomořské eskadry. Nebyl umístěn v Port Arthuru u ostatních lodí Tichomořské eskadry, ale v Čemuplchu, aby zajišťoval chod diplomatické pošty velvyslanectví v Soulu, kde sloužil velvyslanec Pavlov, jelikož bylo oprávněné podezření, že Japonsko kontroluje telegrafické linky.

Tento rok je tomu přesně 101 let, co se nevratně změnily dějiny Evropy. K úžasu celého světa Velká Británie a Francie 8. dubna 1904 podepsaly dohodu o spolupráci, v níž se obě mocnosti dohodly na sférách vlivů. Aby demonstrovaly shodu, jež byla těžkou ranou pro německou zahraniční politiku, nazvali signatáří smlouvu Entente cordiale - Srdečnou dohodou.

Heihačiró (podle jiných pramenů Heičahiró) Togó se narodil roku 1848 na ostrově Kjúšú. Japonsko v té době bylo feudálním státem, v němž se nesmělo cestovat do zahraničí a každý cizinec, který by vystoupil na japonské pobřeží, riskoval popravu. Poté, co v roce 1542 přistáli v Japonsku Portugalci, pochopil šógun Hidejoši riziko kolonizace, jež s sebou Evropané přinášeli, v roce 1587 ze země napřed vyhnal portugalské jezuity a posléze jeho nástupce Hidetada v roce 1616 vyhlásil válku nejen evropským misionářům, ale i pokřtěným Japoncům.

Válka elektrizovala celý svět, do Mandžuska se sjeli dopisovatelé jak z Evropy, tak z Ameriky, a Togóovi, jež své lodi stáhl, záhy vyvstal vážný sok v prestiži, když car pověřil velením portarthurského loďstva admirála Makarova. Leč ani admirálu Makarovovi (mimochodem konstruktéru ledoborce "Jermak") se nepodařilo za celé jaro prolomit japonskou blokádu, a Japoncům zase ruské loďstvo zničit ...