Main Menu
User Menu

Na vojně Rusko-Japonské

Diskuse
Toto jsou první dvě strany líčení očitého svědka, válečného zpravodaje z bojiště rusko-japonského...


Cestou na bojiště


Nikdy chmurný Bajkál neviděl na svých březích takového života, jako nyní.
Tisíce stále nových a nových lidí hromadí se na jeho březích. Desítky parostrojů přivážejí sem veliké vlaky, jež sotva mohou pojmouti nahromadivší se zde massy lidí. Kdo přejede jezero, nemůže zůstati na noc v Tanchoji a vyčkávati vhodného mista v železničním voze; proto se každý snaží získat si koutek ve voze, až konečně těžké vlaky odvezou všechny ty rozčilené, šukající lidi. (můžete si myslet, co chcete, ale je to tam napsané). Na pohodlí již nikdo nemyslí - jen když dostane
nějaké místo ve voze. Na vozích třetí třídy bývají nápisy: »Vagon pro pány důstojníky«
— a důstojníci, kteří mají lístky druhé a první třídy, ochotně sedají do těchto vozů.
Na veliké sibiřské cestě uvykáme velikým vzdálenostem. Evropského ponětí
o vzdálenostech se zde nedá užíti. Cestující v Tajchoně praví: »Nyní máme do Mandžurie již jen kousek — za tři dny budeme na hranici.« A tento kousek od jezera Bajkalského do stanice Mandžurie činí vzdálenost 1020 verst. Mlčenlivý anglický korrespondent, mister Ch., jedoucí přímo z Londýna, občas vydělával svoji mapu a porovnávaje rozměry svojí vlasti s nekonečnou červenou linií, přeřezávající po délce celou Asii, hlubokomyslně mručel: „Wonderful insteed“. Monotonní rachocení vlaku tak vycvičí nervy, že pak při delší zastávce dlouho máte hučení v uších. Kdo je zvyklý při zastávkách se buditi, ten potom, leže v městě v hotelu, náhle se probouzí, když neslyší známého rachotu a ve snu čeká na zazvonění nebo vyvolání jména stanice konduktérem.
Tážete se: jak si krátí cestující čas za nekonečně té jízdy? V expresních vlacích
z Moskvy do Irkutska šlo to dosti dobře. Ano, cesta nebyla bez jakéhosi půvabu. Ráno sbírali se elegantní důstojnici, s epoletami i bez nich, shromážďovali se v buffetu (zvláštním voze) ke kávě. Tři čtyři civilové skromně se baví za zvláštním stolkem. Cítí svou nicotu a bez reptání se s takovou úlohou spokojují. Ti z nich, kteří jsou vynalézavější, snaží se aspoň ukázati své vojenské vědomosti. Blondýn s vysedlými lícními kostmi, patrně dodavatel železné dráhy, dokazuje, přimhouřiv jedno oko, jakoby sám mířil puškou, že Port Artur je nedobytným. Plukovník generálního štábu vrhá naň roztržitý pohled a pije dál kávu. V tom se otevírají zrcadlové dvéře a vstupuje generál.
Důstojníci vstavají on však jim přívětivě káže zase usednouti. On ví, že je centrem tohoto malinkého klubu, že od něho závisí všeobecná nálada, a proto se snaží býti přívětivým. »Jak jste ráčil spáti, vaše prevoschoditělstvo? Táže se sborový chirurg, tlustý, veselý muž, jedoucí do Port Arturu. „Výborně,“ odpovídá jeho prevoschoditělstvo. „To jednotvárné drnčení kol a lehké kolébání uspává jako v kolébce. S tím všichni souhlasí. Opravdu, zdá se, že nikde se nespí tak dobře, jako v železničním voze. Osoby, trpící bezesností, nalézají po čtrnáctidenním putování v železničním voze opět spánek,
a spí jako děti. —
V jídelně se objevuje několik dam. Toiletta jich jest bezvadná. Jsou dokonce pikantní a zajímavy, protože pouhá jich přítomnost ve vlaku jedoucím na Východ jest zjevem výminečným. Účel jejich cesty je znám. Jedna jede s mužem na bojiště, ale ovšem nazdař bůh, protože dovolení k tomu nedostane každý, a dostane-li je vůbec, je to teprve místními úřady. Druhá dáma jede bez muže, ale za mužem do Port Arturu; než naděje, že se tam dostane, jest ještě pochybnější. Jiné jely s úmyslem, dostati se k některému oddílu milosrdných sester.
Při snídani je buffetový vůz přeplněn, je tu živo a veselo. Ani jeden petrohradský hostinec nemohl by se vyrovnati našemu ve vlaku živostí svých snídaní a obědů. Cestující jsou všichni známí, a při tom noví známí, kteří se sobě ještě neomrzeli. Všeobecný zájem o události válečné, všeobecné nebývalé vlastenecké nadšení, nezvyklé okolí, konečně nové nekonečné panoráma za okny vozu — vše to dělalo naše shromáždění velmi zajímavým.



1 versta = 1066,781 metrů
URL : https://www.valka.cz/Na-vojne-Rusko-Japonske-t103421#372035Verze : 0
Objevil jsem další staré paměti vojáků. Tentokrát z Rusko-Japonské války.


Začal jsem v nich číst, a je to opravdu zajímavé. Krásně popisované boje, tažení, místa, kde se nachází, strategie a tak. Spousta jmen, jak obyč vojáků, měst, tak i generálů, velitelů.
URL : https://www.valka.cz/Na-vojne-Rusko-Japonske-t103421#372052Verze : 0