Terorismus

Autor: Anonymous 🕔︎︎ 👁︎ 21.930

5.2. Protiteroristická činnost tajných služeb

V posledních letech dochází postupně k formování určité společné mezinárodní strategie boje proti terorismu. I v dřívější době se sice scházeli šéfové policejních a speciálních organizací k pravidelným jednáním, při nichž si navzájem sdělovali informace získané tajnými službami. Špioni představovali hlavní protiteroristickou zbraň západních vlád. Agenti tajných služeb byli vcelku úspěšní při pátrání po atentátnících, ale pokud jde o oblast předpovídání a včasného zabránění teroristickému útoku, nepomohly jim často ani odposlechy telefonů ani shromažďované poznatky od donašečů či další špionážní metody. Akce teroristů a následné aktivity tajných služeb a policistů se v osmdesátých a počátkem devadesátých let odvíjely většinou podle jednoho vzoru: neočekávaný teroristický útok -> časté odhalení pachatele -> soud. Podle dnešního názoru západních politiků by ale měla opravdu úspěšná akce vypadat následovně: podezřelé mít permanentně pod dohledem a kontrolovat každý pohyb těchto osob -> pokus o teroristický čin odhalit už v samém zárodku -> likvidace pachatelů následovaná bez zbytečného rozruchu jejich odsouzením.

Mezi tajnými službami však existovala jedna výjimka. Tou byl izraelský Mossad. Jeho agenti a spolupracovníci dokázali nejen úspěšně dopadat atentátníky, ale zároveň uměli také odhalovat připravované akce a útočníky zatknout nebo zlikvidovat. Metody Mossadu nebyly vždy pro mezinárodní společenství úplně přijatelné, ale zcela jistě byly velice účinné. Samozřejmě i tato elitní tajná služba se dopustila několika přehmatů, kdy například v sedmdesátých letech její agenti zabili v norském Lillehammeru nepravého teroristu. Nicméně každoročně se Mossadu podaří překazit kolem stovky připravovaných teroristických útoků. Některé izraelské akce jsou dnes téměř legendární a stojí zato je připomenout.

Reklama

Jedna z nejrozsáhlejších antiteroristických akcí v historii se odehrála začátkem července 1976. Skupinka teroristů z LFOP tehdy unesla letadlo Air France na lince z Izraele do Francie s 248 pasažéry na palubě. Po mezipřistání v Benghází, kde byli propuštěni rukojmí s výjimkou Izraelců, přistálo letadlo v Entebbe v Ugandě. Izraelská vláda se nejprve snažila vyjednávat, a když tyto pokusy selhaly, vyslala do Entebbe dva boeingy plné parašutistů a čtyři letadla Hercules jako podporu s úkolem osvobodit rukojmí. Celý útok trval jen 90 minut a v jeho průběhu bylo zabito 7 únosců, zničeno 11 ugandských migů a osvobozeno více než sto lidí. Během akce přišel o život z izraelského teamu pouze podplukovník Jonni Netanjahu (bratr bývalého premiéra), který velel záchranné pozemní službě. Průběh únosu i bleskové akce Izraele přehledně znázorňuje uvedená mapka letových drah. K záchraně cestujících přispěla také keňská vláda, neboť povolila izraelskému komandu na zpáteční cestě klíčové doplnění paliva. (Možná také proto dorazil speciální záchranářský tým z Izraele na pomoc do Keni hned druhý den po atentátu na americkou ambasádu v Nairobi v srpnu 1998.)

V roce 1985 Izraelci vybombardovali a potopili civilní loď plující pod vlajkou Panamy asi 200 km od izraelského pobřeží. Část posádky lodě, která vyplula z Alžíru, měla údajně v plánu se vylodit pomocí motorových člunů na území Izraele a zaútočit na komplex budov ministerstva obrany v Tel Avivu. Při útoku bylo dvacet Palestinců zabito a osm zatčeno a později tajně odsouzeno. Akci podle výpovědí zajatých teroristů naplánoval Arafatův pobočník a velitel mnoha palestinských teroristických akcí Abú Džihád. Toho se Mossadu podařilo zlikvidovat ukázkovou akcí o tři roky později. Sedm izraelských agentů přistálo na gumových člunech spuštěných z raketové lodi na tuniském pobřeží, kde měl Abú Džihád ostře chráněný dům, už před operací důkladně prozkoumaný a nafocený průzkumnou jednotkou Mossadu, která do Tunisu přijela na falešné libanonské pasy. Příslušníci útočného komanda, kteří byli při akci řízeni Boeingem 777 s elektronickým zařízením podobným americkému výzvědnému systému AWACS, Abú Džiháda bez problémů zastřelili a poté se bezpečně vrátili zpět na raketovou loď.

Jako poslední příklad úspěšných akcí Mossadu uvádím elegantní odstranění hamasovského „inženýra č. 1“, pyrotechnika Abú Ajjáše. Tomu agenti Mossadu vmontovali nálož do jeho mobilního telefonu. Říká se, že mu izraelský agent zavolal a řekl: „Máte vteřinku…“ „Ano,“ odpověděl Ajjáš. „To nebyla otázka,“ dodal agent a nálož odpálil.

Zpravodajové CIA měli od druhé poloviny 80. let od Ronalda Reagana za úkol identifikovat teroristy, kteří se dopustili zločinů proti americkým občanům, a lstí je dopravit do Spojených států před soud. Společně s FBI takto například dostali libanonského teroristu Fawaze Yunise, který v roce 1985 unesl v Bejrútu americké letadlo. Agenti CIA se vydávali za obchodníky s drogami a nabídli Yunisovi na Kypru skvělý obchod s heroinem, který měl převzít na jachtě zakotvené na volném moři. Léčka vyšla a Američané pak Yunise doma odsoudili ke třiceti letům vězení. V roce 1997 se zase agentům FBI podařilo po čtyřletém úsilí zatknout v Pákistánu Mira Amala Kásího, který ostřeloval budovu CIA v Langley a zabil přitom dva lidi. Kásí byl loni v lednu v USA odsouzen k trestu smrti.

CIA s nástupem devadesátých let naprosto změnila směr svých aktivit tím, že z komunismu přesunula svůj zájem na terorismus. Dnes je ve školících střediscích FBI a CIA připravováno každoročně kolem dvaceti tisíc osob ze zhruba osmdesáti zemí světa k boji proti terorismu. Jsou školeni především v ochraně oficiálních činitelů, vyjednávání s teroristy, osvobozování rukojmích, vyhledávání a likvidaci náloží či bezpečnostní službě na letištích. Američané docílili v boji proti terorismu také toho, že už z řady zemí nemusí dopravovat atentátníky k soudu na území USA lstí, protože jsou jim často oficiálně vydáváni. Například Jemenec Muhammad Chálid Salim, obviněný newyorkskou prokuraturou z dvanáctinásobné vraždy, byl zatčen v Keni a poté dopraven agenty FBI do Spojených států přesto, že proti němu keňští úředníci neměli žádné důkazy. Stačilo jim tvrzení FBI, že jej mají natočeného průmyslovou kamerou, jak hází granát na strážné budovy amerického velvyslanectví v Nairobi, těsně před loňským výbuchem, a že výsledky se vyhodnocují ve washingtonských laboratořích. Další z podezřelých útočníků, Muhammad Sadík Huvajda, byl Američanům vydán Pákistánem.

Mezi úspěšné počiny tajných služeb patří také masivní protiteroristická akce před loňským mistrovstvím světa ve fotbale, které hostila Francie. Po rozsáhlé pátrací akci bylo pak ve Francii během jednoho rána zadrženo asi šedesát islámských radikálů, v konspiračních bytech byly nalezeny falešné pasy, zbraně, velké množství peněz a dokonalé počítačové vybavení. Šampionát pak – na rozdíl od olympiády v Atlantě či mistrovství Evropy ve fotbale v Anglii – proběhl bez problémů a teroristé se neozvali. Francouzská policie sice musela prověřovat pár anonymních telefonátů ohledně umístění bomb, ale vždy se naštěstí jednalo jen o planý poplach.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více