Terorismus

Autor: Anonymous 🕔︎︎ 👁︎ 42.505

Etapy mezinárodního terorismu

Podle studie D. Rapoporta Terorismus (1992) byly od konce 19. století zaznamenány čtyři teroristické vlny:

  1. První vlna se datuje od teroristických akcí ruských intelektuálů koncem 19. století po sarajevský atentát na arcivévodu Ferdinanda. V Evropě má největší význam tzv. revoluční terorismus. V Osmanské říši se začíná rodit terorismus separatistických hnutí a formy extrémního pravicového terorismu reprezentují židovské pogromy v Rusku a akce Ku-Klux-Klanu v USA.
  2. Druhá vlna nastupuje po I. světové válce a vrcholí po II. světové válce obdobím dekolonizace. Byla ve znamení teroristických akcí separatistů v rozpadajících se koloniálních říších. Separatistická hnutí byla propojena s revoluční ideologií či náboženstvím.
  3. Třetí vlna proběhla od konce 60. let do rozpadu Sovětského svazu. Pro ni je charakteristický revoluční terorismus v Latinské Americe a návrat marxisticko-anarchistických skupin. V období třetí vlny se také objevuje termín „mezinárodní terorismus“, protože některé teroristické organizace (např. OOP) podnikaly většinu útoků v zahraničí a dále pak proto, že různé národní skupiny mezi sebou navzájem spolupracovaly a podnikaly útoky ve třetích zemích – např. spolupráce OOP a IRA při únosu ministrů členských států OPEC ve Vídni v roce 1975. Mezinárodní charakter této vlny symbolizuje také letecké pirátství a státy sponzorující terorismus.
  4. Ve čtvrté vlně odehrávající se v současnosti vystupuje do popředí pravicový a náboženský terorismus vyskytující se již ve třetí vlně. Pravicové skupiny především v Latinské Americe se začínají vyhýbat publicitě, omezují se na území daného státu, a dokonce mají přímou podporu vlády, policie a armády při odstraňování nepohodlných osob. Fenoménem této vlny se stává muslimský fundamentalismus navazující na íránskou revoluci v roce 1979. K islámskému fundamentalismu se ještě podrobněji vrátím ve 2. kapitole.

Z grafu, znázorňujícího počty teroristických útoků od počátku 70. let do současnosti, lze vypozorovat, že téměř do konce 80. let se jejich počet neustále stupňuje. Největší boom zaznamenávají útoky v letech 1984 až 1988. Poté začíná jejich počet s nástupem let devadesátých se střídavými výkyvy pomalu klesat, k čemuž jistě přispělo především zintenzivnění boje proti terorismu a zlepšení bezpečnostních opatření, odmítnutí terorismu ze strany OOP a v neposlední řadě i celkové uvolnění mezinárodní politické situace po pádu komunismu. Na druhou stranu ovšem prostor, který vzniká po rozpadu komunistické ideologie, začíná vyplňovat náboženský fanatismus islámských fundamentalistů počínaje Alžírskem, přes Írán až po Kaddáfího Libyi.

Reklama

Posun v myšlení teroristů za posledních třicet let je možné doložit objekty, proti nimž útočili. Konec šedesátých a počátek sedmdesátých let byl ve znamení vražd policistů nebo soudců zabývajících se vyšetřováním terorismu a v menšině docházelo k atentátům v obchodních domech. Později se mezi cíle teroristů dostali i politici a diplomaté. V polovině sedmdesátých let se útočníci přeorientovali na velké průmyslové firmy a jejich představitele. Koncem sedmdesátých let se hlavním terčem teroristů stala dopravní letadla, vlaky, letiště a nádraží. K atentátům se téměř vždy přihlásila nějaká organizace. V devadesátých letech se už většinou nikdo nehlásí a nikdo neklade žádná ultimáta. Ještě před patnácti lety se teroristé vždy ozvali a sdělili své požadavky. Dnes už je jejich cílem často jen co největší škoda a utrpení.

Graf vlevo pak znázorňuje počet obětí teroristických útoků za rok 1997. I v tomto roce se potvrzují statistické průzkumy, podle nichž asi 70 % obětí tvoří civilisté (z toho nejvíc Američané) a až daleko za nimi (s něco málo nad 10 %) následují diplomaté, vládní úředníci a vojáci. Statistiky také zkoumají objekty teroristických akcí. Podle nich jsou na prvním místě se čtyřiceti procenty podnikatelské objekty. Druhou příčku obsazují diplomatické a konzulární objekty (cca 9 %) následovány objekty vládními (8%).

Většina (asi 90 %) teroristických organizací má životnost maximálně deset let, a dokonce až 80 % se jich rozpadne již po prvním roce. Nejdelší trvání mají skupiny či hnutí provádějící výše zmíněný náboženský terorismus.

Členstvo těchto organizací představují převážně muži ve věku do třiceti let. Velmi často se jedná o studenty či absolventy vysokých škol (hlavně technického zaměření) ze středních vrstev.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více