USA
Články
JSF je program, který v sobě zahrnuje takové množství protichůdných požadavků, jaké nebylo nikdy předtím postaveno před žádný tým konstruktérů. Pro jejich splnění bylo nutné pečlivě zvolit základní konfiguraci, aby po minimálních úpravách vyhovovala všem ozbrojeným složkám participujícím na programu.
Program zkoušek letounu technologických demonstrátorů programu JSF byl bitvou dvou skupin sdružujících největší výrobce letecké techniky. Na výsledcích testů a závěrečném rozhodnutí komise záleželo, kdo získá kontrakt století, na zřejmě jeden z posledních pilotovaných útočných letounů.
Zavalité letouny Brewster Buffalo byly prvními stíhacími jednoplošníky na palubách amerických letadlových lodí. Na lodích se však Buffala dlouho neohřála a byla rychle nahrazena modernějším F4F Wildcat. Svou bojovou kariéru tak letouny zahájily v leteckých silách Finska, Velké Británie a Nizozemí. S působením "buvolů" u RAF vás seznámí následující řádky.
Americká stíhačka Buffalo se v historii leteckých bojů 2. světové války stala skutečným synonymem pro neúspěch. Charakteristicky tvarovaný jednoplošník byl vyvinut společností Brewster jako palubní letoun pro americké námořní letectvo. Jediným jednoznačně úspěšným nasazením se stala služba verze Model 239 v řadách finského vojenského letectva. U britského RAF, které společně s USN patřilo mezi jeho největší uživatele, zcela propadl.
Letecké souboje vždy přitahovaly pozornost. Od dob první světové války byly jejich účastníci považováni za hrdiny, psali se o nic příběhy a stávali se idoly celých generací. Realita leteckých bojů je však mnohem prozaičtější. Ať byla motivace pilotů k boji jakákoli na jedné straně stál vždy vítěz a na druhé poražený ve zmrzačeném nebo hořícím letounu padajícím k zemi. Tento seriál se zabývá souboji od jejich začátku po moderní dobu, kdy obloze neochvějně vládnou proudové motory.
Sundá tě ten, kterého nevidíš. Abeceda stíhače. Platí to i dnes v době nejmodernějších technologií. Dokonce možná víc než v době kdy se piloti museli spoléhat jen na své oči. Stále větší důraz kladený na stealth technologie to jen potvrzuje.
Mohlo by se zdát, že bomby s koncovým navedením a hmotností přes 1000 kg jsou dostatečně účinným prostředkem na všechny cíle. Proto ani vojenští plánovači netlačili výrobce do vývoje leteckých bomb větší ráže. Když se ukázalo, že to není úplně pravda zůstávalo na vývoj velmi málo času. Nakonec byla přes dvě tuny vážící GBU-28 zhotovena v neuvěřitelně krátkém termínu.
Hned na úvod musím zklamat všechny stomatology. Tady informace o svých seslích, ve kterých vaši pacienti zažijí nejednu horkou chvilku, nenajdete. Z tohoto článku na vás nedýchne mentolový dech uvědomělého pacienta, ale vůně leteckého petroleje. Nenavodí vzpomínky na řev ošetřovaných, ale na broukání proudových motorů pracujících v režimu přídavného spalování. Bude totiž řeč o vystřelovacích sedadlech, prostředku pro nouzové opuštění letounu posádkou.
Většině populace v Čechách při přečtení tohoto titulku musí přijít na mysl, že se jedná o jakýsi oxymóron. Za poslední dvě dekády se americké vzdušné síly staly přetrvávajícím symbolem jediné světové supervelmoci. Avšak tento článek chce ukázat celou věc v poněkud jiném světle. Jsou to zejména problémy jak na straně USAF, tak i vzrůstající schopnosti jeho oponentů, které mohou v budoucnu narušit drtivou převahu amerických sil.
Kolega Petr Müller si dal tu pečlivou práci a posbíral ocasní kódy amerických letadel u jednotlivých perutí a formou tabulky vám přináší tento přehled včetně typů letadel, což vám zjednoduší identifikaci letounů třeba na fotografiích z leteckých dnů apod.
Navigační a střelecký systém LANTIRN výrazně zvyšuje bojovou efektivitu letounů. Umožňuje jim operovat velmi nízko nad zemí, v noci a za každého počasí a napadat pozemní cíle širokou škálou naváděné i nenaváděné munice. Označení LANTIRN vzniklo z počátečních písmen slov Low Altitude Navigation and Targeting Infrared for Night, která vystihují jeho účel. LANTIRN používají letouny F-15E Strike Eagle, F-16C/D Fighting Falcon a F-14D Tomcat.
Mezi zajímavé a dnes téměř zapomenuté letecké konstrukce, které se mihly historií španělské občanské války, patří americké typy Bellanca 28-70 a 28-90.
Když 17. července 1936 začalo v Maroku nacionalistické povstání, které vyústilo v krvavou občanskou válku, nacházelo se ve stavu španělského námořního letectva Aeronáutica Naval stále ještě několik exemplářů dvouplošné stíhačky Martinsyde F.4. Ono „stále ještě“ je na místě, neboť tento archaický typ vznikl za 1. světové války!
Prototyp amerického bitevního letounu vyvinutý pro letectvo Spojených států amerických na přelomu 60. a 70. let 20. století firmou Northrop. Do sériové výroby se však dostal jeho konkurent A-10 Thunderbolt II.
Třebaže nejslavnější vzducholodě, německé zeppeliny, již koncem 1. světové války opustily prvoliniovou službu, jejich odvozeniny a následovníci žili dále. I americké námořnictvo si pro svou první vzducholoď zvolilo Zeppelinův model a chystalo se postavit mírně zvětšenou kopii typu L.49.
Americkou vzduchoplavbu nakonec opět zachraňuje Zeppelin. USA měla nárok na 2 vzducholodě, coby válečné reparace u Německa. Jelikož Anglie a Francie své právo využily již dříve s tím, že si ponechaly stávající zeppeliny, řešil dr. Hugo Eckener, nový ředitel Zeppelinových závodů, situaci jednoduše. Nabídl, že Američanům postaví vzducholoď novou, specielně pro vojenské účely a přitom přizpůsobenou americkým konstrukčním požadavkům. Mělo jít o dosud největší postavenou vzducholoď. Nabídka byla výhodná pro obě strany – Amerika by získala nejnovější technologie vzducholoďní stavby, německý Zeppelin Luftschiffbau zase tolik potřebné americké peníze.
Podkategorie