Prusko-rakousko-dánská válka [1864]

Pojednání zaměřené na uniformy Královské saské armády a kontingentu knížectví Sachsen-Meiningen, spojenců Rakouska. Čerpal jsem z pramenů věhlasného německého historika konce 19. století, profesora Richarda Knötela, který je také autorem zde přiložených obrazových tabulí, tvořících součást mé soukromé sbírky. Jako vhodný doplněk slouží fotografie z novodobých akcí, připomínajících válku 1866.

Historie válečného konfliktu, který měl vážné následky na situaci v Evropě a zasáhl i české země.

V 18. století, kdy se objevuje ve Evropě nový fenomén Prusko, otevírá se problém uspořádání německy mluvících zemí. Od středověku hrála v této otázce důležitou roli Habsburská monarchie. Po sedmileté válce, ve které Rakousko ztratilo území Slezska, muselo brát již postavení Pruska v Evropě naprosto vážně.

Přesto, že konflikt mezi oběma mocnostmi hrozil přerůst v otevřenou válku, dokázaly ještě jednou spolupracovat. Bylo to v případě tzv. zálabských vévodství.

Společný postup obou velmocí při řešení otázky zálabských vévodství mohl vzájemný konflikt maximálně o několik let pozdržet. Prusko se již pečlivě připravovalo na válku. Mělo k tomu téměř ideální podmínky. Novou, dobře připravenou armádu a v jejím čele dva velice schopné manažery.

Bismarck věděl, že musí zaútočit maximálně do tří měsíců. Ani Rakušané nečekali na nic a 21. dubna mobilizují Jižní armádu. V květnu pak mobilizují Prusové a začátkem června jsou již všechny armády obou znepřátelených stran plně mobilizovány.

Vojenské hodnosti se začaly plně využívat v 16. století, kdy se do čela armád stavěli vojenští velitelé, nikoliv panovníci. 

Uspořádání a pozice jednotlivých armád.

Poté, co Prusko porušilo pravidla Německého spolku tím, že obsadilo Holštýnsko, musely státy spolku narušitele potrestat. Problém byl ovšem v tom, že pruská armáda byla příliš silná. Přesto některé státy pozvedly zbraně.

Hlavní tíhu bojů neslo území Čech. 22. června 1866 vstupují na jeho území první pruské jednotky. Ze severu respektive severozápadu postupují jednotky pruské První a Labské armády. Obě se mají probojovat k Jičínu a tam se spojit. Mezi 26.-30. červnem dochází k několika desítkám bitev.

Po 30. červnu byla strategická situace rakouské armády katastrofální. 1. pruská a Labská armáda obsadily Jičín. V cestě na Hradec Králové nestála již žádná překážka. 

Benedek žádá ihned po bitvě císaře Františka Josefa I., aby zahájil jednání o kapitulaci. Ten však opět odmítá a zároveň posílá z Itálie jednotky arcivévody Karla. Ty pak zůstávají v Uhrách. Benedek a jeho zbytky severní armády ustupují k Olomouci.

Mikulovské příměří a Pražský mír.

Hlavní protagonisté války.

Vnitřní a zahraniční důsledky.

Po válce došlo postupně ke sbližování Rakouska a Pruska.

Seznam použité literatury.