Main Menu
User Menu
Reklama

Středověk (476 - 1492)

Období od rozpadu Západořímské říše po pád Konstantinopole

Články

(Nejen) Pravěké fortifikace na našem území, část 2

V této další části se musíme odklonit od čistě pravěkých fortifikací. Je to dáno tím, že lokality které byly doposud na našem území identifikovány jako sídla pravěkých kultur byly zhusta využívána i v době příchodu Slovanů na naše území a častokrát byly znovu na pozůstatcích hradišť pravěkých kultur vztyčeny nové fortifikace kmenů Slovanů patřících například do svazku Velké Moravy, stály na nich první knížecí i královské hrady v podobě hradišť a na mnoha z nich stojí hrady nebo jejich opuštěné trosky dodnes. A tak se pokusíme přenést do hluboké minulosti a pokud to bude možné, propojíme ji se současností.

Alláhův prorok

Vznik a raketové rozšíření islámu patří k nejzajímavějším fenoménům světových dějin, jehož příčiny nejsou stále dostatečně objasněny. Oblast staré předislámské Arábie byla jak kulturně, tak nábožensky značně roztříštěna. Panovaly zde jak astrální kulty, tak sem pronikaly náboženské panteony ze sousedních oblastí - Baal ze Sýrie, koptské křesťanství z Etiopie i christianismus Nabatejců. Kněžstvo jako stav neexistovalo, určité rody jenom ošetřovaly tradiční svatyně, jakou byla i Kaaba v Mekce. Vzhledem k poloze mezi Perským zálivem a Rudým mořem se mohlo zárodečné městské obyvatelstvo živit obchodem. Druhou, hlavní složku obyvatelstva tvořil civilizační protiklad - divoké nomádské kmeny, které pokládaly loupež za legální možnost, jak si přivydělat.

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

1. Úvod

V této práci se věnuji rekonstrukci průběhu Řezenské stezky, která, jak je všeobecně známo, vedla z Prahy do Řezna. Předpokládá se, že průběh cesty v raném středověku vedl z Prahy přes Beroun, Rokycany až do významného raně středověkého centra Starý Plzenec, odkud komunikace dále pokračovala na Dobřany, Hradec u Stoda přes Domažlice až do německého Řezna.

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

2. Vývoj stezek

Pokud si uvědomíme, co pojem „dálková stezka" vůbec znamená, zjistíme, že se jedná o trasu, která sloužila k pravidelné lidské komunikaci ve větší vzdálenosti, a to již od samotného počátku existence člověka.)

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

3. Stav dosavadního bádání

Zájem o Řezenskou stezku začal již v 19. stol. Zpočátku nebyla předmětem samotná cesta, nýbrž pohraniční území, konkrétně česko-bavorská hranice, přes kterou prochází. První zájem o vedení cesty projevil František Palacký, který se pokoušel o přesné určení místa bojiště, kde došlo k bitvě mezi Břetislavem I. a Jindřichem III. v roce 1040. Podle studia tehdejších pramenů byl přesvědčen, že cesta z Bavorska vedla přes Všerubský průsmyk. Stejného názoru byl také Hermenegild Jireček, který hovořil o směru z hradu Chauby (Kouby) k Furthu přes Eschelkam k Neumarktu.

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

4. Metoda práce - modelové vedení řezenské stezky

Jak již bylo zmíněno v úvodu, v této práci jsem se zaměřila na úsek začínající ve Starém Plzenci, který dále pokračoval až k hranici s Německem. Na základě literatury uvedené v kapitole Stav dosavadního bádání jsem si vynesla do mapy v programu GIS jednotlivé směry, které se soustředily na území čtyř bývalých okresů – Plzeň – město, Plzeň – sever, Plzeň – jih a Domažlice. K tomu abych z tohoto území vytvořila předběžný model jednotlivých úseků, které byly následně prozkoumávány v terénu, bylo nadále nutné pracovat s několika druhy map.

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

5. Průběh řezenské cesty

Pokud chceme uvažovat o stanovení místa, kudy mohla být naše hranice co nejjednodušším způsobem přecházena, musíme si uvědomit, v jaké krajině se nachází. Hraniční oblast s bavorskou stranou Německa se rozkládá v místech Českého lesa. Konkrétně v tomto případě se jedná o Českokubickou vrchovinu, která volně přechází do Jezvinecké vrchoviny (Vejnar a kol. 1984, 10). Ta dosahuje velmi vysokých nadmořských výšek. Maximální hodnoty se mohou být až přibližně 730 m n. m. Proto bylo tehdy velmi důležité, vybrat takové místo přechodu, u kterého by nebylo potřeba překonávat příliš přírodních překážek. Na základě prostudované literatury a map se plně ztotožňuji s průběhem stezky, začínajícím na německé straně, který navrhl historik Eduard Maur (na základě prostudované práce Řezenská cesta a zemské stezky na Domažlicku).

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

6. Klasifikace a vytvoření databáze

Po skončení terénní prospekce byly všechny digitální souřadnice naměřené přístrojem GPS Trimble importovány do programu Arcmap, prostřednictvím ArcGIS 9.3. Nyní všechny body prošly stejným procesem jako zpočátku tvorby modelu. Jako podkladové mapy byly použity - ortofotomapa, mapy II. vojenského mapování a rastrová mapa RETM, které zprostředkovává nová verze mapového serveru ESRI. Na základě toho, musely být některé úvozy vyřazeny. Stalo se tak v případě, kdy značení v mapě nebyla dostatečně přesná.

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

7. Interpretace

Jak jsem již výše uvedla, po celkovém vyhodnocení bylo analyzováno celkem 55 úvozů (objektů). Tento výsledek však představuje malý vzorek, který by se mohl použít k zodpovězení určitých otázek pomocí formalizovaných metod (Neustupný 2007, 134). Proto bylo využito pouze neformalizovaných metod.

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

8. Datace

V současné době se využívá několik možností, jak datovat nalezené relikty komunikace a to prostřednictvím datace přímé nebo nepřímé. V případě, kdy potřebujeme zjistit absolutní data jednotlivých úvozů, můžeme toho docílit na základě historických zpráv, které informují o daných úsecích určité komunikace. Dalším velmi důležitým zdrojem jsou archeologické artefakty nalezené přímo na lokalitě nebo v jejím okolí, které byly získány pomocí náhodného nálezu, archeologického výzkumu nebo za použití detektoru kovu (Nový 2008, 12). Tato poslední jmenovaná metoda byla úspěšně použita např. při výzkumu Zlaté stezky (Kubů – Zavřel 2009, 61).

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

Závěr

Hlavním cílem této práce bylo rekonstruovat průběh Řezenské stezky, konkrétně úseku, který začíná ve Starém Plzenci a končí na hranicích České republiky. Poté co byly prostudovány písemné i kartografické dokumenty, byly tyto získané výsledky následně ověřeny pomocí nedestruktivního výzkumu. Na základě provedené terénní prospekce bylo nalezeno sedm lokalit, kde bylo identifikováno celkem 55 reliktů komunikací. Jedná se o Hradec u Stoda, Semošice, Meclov, Pivoň, Českou Kubici, Domažlice a Dolní Folmavu. Tento výsledek představuje malý vzorek, který by se dal zpracovat pomocí formalizovaných metod. Pokud však bude v budoucnu získáno větší množství dat, bylo by možné řešit některé otázky pomocí vektorové syntézy (Neustupný 2007, 139), jenž by byla schopná nalézt nové struktury, které nelze zjistit neformalizovanými metodami, a přivést nás tak na nové otázky.

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

11. Summary

The main objective of this study was to reconstruct the paths Regensburg particular period, which begins in Starý Plzenec and ends at the border of the Czech Republic in the early Middle Ages. After studying written or cartographic documents, the obtained results were subsequently verified using non-destructive research.

ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

V této práci se věnuji rekonstrukci průběhu Řezenské stezky, která, jak je všeobecně známo, vedla z Prahy do Řezna. Předpokládá se, že průběh cesty v raném středověku vedl z Prahy přes Beroun, Rokycany až do významného raně středověkého centra Starý Plzenec, odkud komunikace dále pokračovala na Dobřany, Hradec u Stoda přes Domažlice až do německého Řezna.

Bitka pri Rozhanovciach

Vládnuť stredovekej monarchii rozhodne nebola ľahká záležitosť. Presvedčil sa o tom nejeden stredoveký monarcha. Moc kráľa sa neustále pokúšali obmedziť niektoré vrstvy v spoločnosti, najmä vysoká šľachta. Bohaté oligarchické rody nerešpektovali kráľovskú moc v štáte. Práve tento problém priviedol uhorského kráľa Karola Róberta z Anjou v roku 1312 na bojisko pri dedinke Rozhanovce.

Boleslav I.

15. července 2002 tomu bylo 1030 let od úmrtí českého knížete Boleslava I.
Boleslav I. je pro mně nejvýznamnější politik Českého státu, a to z toho důvodu, že díky jeho politické práci nás nepotkal osud Polabských Slovanů (byli vyhlazeni Germány) nebo osud Podunajských Slovanů (byli vyhlazeni Maďary). Boleslav I. je tedy vlastně otcem Českého státu a národa.

Témata


Podkategorie

Hastings [1066]

Reklama

Prémiový účet

Prémiový účet

Podpořte náš web a zároveň se zbavte reklam. Použijte prémiový učet!

Zobrazit informace
Rusko-ukrajinský konflikt

Rusko-ukrajinský konflikt. Aktualizováno průběžně.

Zobrazit článek

Zaregistrujte se

Chcete se nás zeptat, doplnit informace nebo se stát autorem článků a zapojit se do každodenního běhu, případně využít plný potenciál tohoto webu? Je to snadné, zde je odkaz jak na to!
Zobrazit postup

Rozpočet

Rozpočet valka.cz 2023 : 120.000,- Kč Příjmy k 11.07.2023 : 93.998,- Kč

♡ Chci přispět

HLEDÁME NOVÉ KOLEGY

Server valka.cz / armedconflicts.com neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!