Prusko-francouzská válka [1870-1871]
Články
Večer 18. ledna 1871 zářila okna paláce ve Versailles jako v dobách největší slávy Ludvíka XIV. Návštěvníci, kteří se uvnitř veselili, však nebyli dvořané císaře Napoleona III., ale vojáci. Avšak neměli francouzské uniformy, nýbrž pruské, saské, bavorské, württenberské a dalších armád Severoněmeckého spolku, které až na opevněný pás Pas-de-Calais dobyly Francii a obléhaly Paříž. Versailles sloužily při obléhání jako hlavní pruský stan a toho večera zde došlo k události, jež dovršila pruské snahy o sjednocení Německa. Před malou chvílí byl ve velkém Zrcadlovém sále paláce francouzských králů za přítomnosti německých princů, polních maršálů, generálů a dalších vysokých štábních důstojníků prohlášen pruský král Vilem I. císařem nové německé říše a Otto von Bismarck ustanoven říšským kancléřem.
Válka, která v podstatě potvrdila konec vojenské převahy Francie v Evropě a pomohla na svět jednotnému Německu.
Podkategorie