Flight Lieutenant David Moore Crook
RAF No.90478
Narodil se v Shrewsbury v roce 1914, žila ale v Huddersfieldu. Během studia na Cambridgské univerzitě vstoupil do Auxiliary Air Force a byl zařazen do 609. squarony. V srpnu 1939, den po svatbě, byl mobilizován a prodělal pokračovací a stíhací výcvik. K jednotce se vrátil v květnu 1940, desátého si však poranil koleno a musel na operaci a k létání se vrátil až v červnu. S 609. squadronou poté zasáhl do Bitvy o Británii a během července až září získal 7+3-1+2-0 vítězství *).
Dne 9. července 1940 sestřelil Junkers Ju 87 velitele I./St. G 77 Hptm. Friedricha Karla von Dalwigk zu Lichtenfelse. Dne 12. srpna 1940 Crook sestřelil dva Bf 109, jednou z jeho obětí bylo pravděpodobně německé eso Harro Harder, velitel III./JG 53. O tři dny později byl ale aktérem nemilé nehody, když sestřelil Blenheim, který pronásledoval německý Ju 88. Naštěstí pilot i střelec Blenheimu tento incident přežili ve zdraví.
Dne 17. října obdržel Crook DFC, v listopadu jednotku opustil a stal se instruktorem. V roce 1942 vydal knihu Spitfire Pilot, kde zaznamenal své zážitky z horkého léta 1940. V druhé polovině vílky sloužil převážně u jednotek bojového výcviku. Na začátku prosince 1944 byl poslán k 8. (Costal) OTU v Dyce. Zde osmnáctého vzlétl na Spitfiru Mk.IX EN662 k fotografickému průzkumu ve velké výšce, letoun byl však viděn jak se u Aberdeenu zřítil do moře. Crookovo tělo nebylo nikdy nalezeno a je proto vzpomenut na panelu 202 v památníku v Runnymede.
*) počet vítězství podle Foremana, Shores uvádí 6+2-1-1+1
Prameny:
RAF No.90478
Narodil se v Shrewsbury v roce 1914, žila ale v Huddersfieldu. Během studia na Cambridgské univerzitě vstoupil do Auxiliary Air Force a byl zařazen do 609. squarony. V srpnu 1939, den po svatbě, byl mobilizován a prodělal pokračovací a stíhací výcvik. K jednotce se vrátil v květnu 1940, desátého si však poranil koleno a musel na operaci a k létání se vrátil až v červnu. S 609. squadronou poté zasáhl do Bitvy o Británii a během července až září získal 7+3-1+2-0 vítězství *).
Dne 9. července 1940 sestřelil Junkers Ju 87 velitele I./St. G 77 Hptm. Friedricha Karla von Dalwigk zu Lichtenfelse. Dne 12. srpna 1940 Crook sestřelil dva Bf 109, jednou z jeho obětí bylo pravděpodobně německé eso Harro Harder, velitel III./JG 53. O tři dny později byl ale aktérem nemilé nehody, když sestřelil Blenheim, který pronásledoval německý Ju 88. Naštěstí pilot i střelec Blenheimu tento incident přežili ve zdraví.
Dne 17. října obdržel Crook DFC, v listopadu jednotku opustil a stal se instruktorem. V roce 1942 vydal knihu Spitfire Pilot, kde zaznamenal své zážitky z horkého léta 1940. V druhé polovině vílky sloužil převážně u jednotek bojového výcviku. Na začátku prosince 1944 byl poslán k 8. (Costal) OTU v Dyce. Zde osmnáctého vzlétl na Spitfiru Mk.IX EN662 k fotografickému průzkumu ve velké výšce, letoun byl však viděn jak se u Aberdeenu zřítil do moře. Crookovo tělo nebylo nikdy nalezeno a je proto vzpomenut na panelu 202 v památníku v Runnymede.
*) počet vítězství podle Foremana, Shores uvádí 6+2-1-1+1