Británie (GBR)
Významné osobnosti historie i současnosti Velké Británie
Články
Jedna z nejvýznamnějších osob britské RAF za 2. světové války.
Významný důstojník RAF, který velel Fighter Command v době bitvy o Británii a velmi se zasloužil o vybudování struktury protiletecké obrany Velké Británie před druhou světovou válkou.
Za Bitvy o Británii byl velitelem 13. group RAF, která bránila sever Velké Británie. Ve třicátých letech zastával důležitou pozici v rámci Fighter Command RAF, kde se podílel na přípravách RAF na válku
Letecký důstojník velící 12. Group a jedna z důležitých postav britské RAF za druhé světové války
Admiral Sir Andrew Browne Cunningham, později Admiral of the Fleet Viscount Cunningham of Hyndhope, KT, GCB, OM, DSO.
Inženýr Marc Isambard Brunel byl významný britský inženýr a francouzský royalista. Asi proto se oženil s dívkou se skutečně královským jménem – Sofii Kindgomovou. Syn narozený v roce 1806 po obou zdědil druhá jména. Na svět přišel pozdější inženýr Isambard Kingdom Brunel, po Churchilovi prý druhý nejvýznamnější Brit.
Posolstvo ministerského predsedu Veľkej Británie Winstona S. Churchilla Čechom a Slovákom pri príležitosti druhého výročia mníchovskej dohody (z dňa 29.septembra 1940)
Narodil se 29. září 1758 v Burnham Thorpe v hrabství Norfolk jako šesté z 11 dětí reverenda Edmunda Nelsona. Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že právě přišel na svět jeden z nejslavnějších britských admirálů a námořních vojevůdců všech dob.
K opravdovému bohatství, slávě a povýšení mohla Nelsonovi dopomoci účast na velkorysé akci plánované na rok 1780. Šlo o pokus zvrátit rozložení koloniálních sil v Jižní Americe na úkor Španělska. Podle tohoto plánu se měla britská vojenská expedice vydat proti proudu řeky San Juan, dobýt pevnost San Juan, zbudovat zde základnu a s její podporou postupovat po řece dále do vnitrozemí až na jezero Nikaragua. Odtud pak měli být Španělé také vytlačeni, následně pak měla být dobyta města Granada a León a obsazen úzký pás pevniny dělící jezero od Tichého oceánu.
Nelson dorazil do Anglie koncem listopadu a ze své choroby se zotavoval v lázních Bathu. Ihned po uzdravení požádal o návrat do aktivní služby. Jeho žádosti bylo vyhověno, s pokračující válkou byl kapitánů válečných lodí stále nedostatek. V srpnu 1871 byl Nelson jmenován kapitánem 28 dělové fregaty Albemarle, původně francouzské obchodní lodi narychlo přestrojené na válečné plavidlo. V letech 1781-82 se s touto lodí Nelson věnoval převážně doprovodů konvojů obchodních lodí např. mezi Anglií a Dánskem či Kanadou.
Nelson obdržel úkol odplout s fregatou Boreas do Západní Indie, konkrétně na Závětrné ostrovy, kde se měl hlásit u admirála sira Richarda Hughese.
V květnu 1803 opět vypukla válka mezi Francií a Anglií. Nelson byl jmenován velitelem středomořské eskadry a 18. 5. vyplul na palubě řadové lodi Victory. Anglické loďstvo se soustředilo na blokádu francouzských přístavů, přičemž blokádní síly se dělily na tři eskadry – Nelsonova operovala v západním Středomoří, druhá zajišťovala blokádu severofrancouzských přístavů a třetí hlídkovala v průlivu La Manche.
K anglickým břehům dorazil Nelson v červenci 1787. V listopadu pak byla posádka Boreasu rozpuštěna a Nelson odeslán na břeh s polovičním žoldem. Admiralita se navíc rozhodla odbojného kapitána nevrátit zpět do aktivní služby.
Dne 29. 3. 1798 Nelson vztyčil svoji admirálskou vlajku na 74dělové řadové lodi Vanguard a odplul s ní k St. Vincentově eskadře. Ten měl pro Nelsona speciální úkol.
Nelson si rozkaz „hájit všemi prostředky Království Obojí Sicílie“ vyložil po svém a začal naléhat na krále Ferdinanda IV., aby zaútočil na relativně slabá francouzská vojska operující poblíž neapolských hranic. K nátlaku na krále využíval vlivu lady Emmy Hamiltonové, manželky anglického velvyslance v Neapoli sira Williama Hamiltona. Lady Hamiltonová byla blízkou přítelkyní neapolské královny Marie Karolíny.
Anglie se chystala k další válce. Tentokrát její protivníci vyvstali na chladném severu. Rusko, Švédsko, Dánsko a Prusko koncem roku 1800 vytvořilo koalici, která ostře vystoupila proti způsobu anglické blokády Francie. Ta spočívala v zajímání obchodních lodí plujících do francouzských přístavů. Anglie si dokonce osobovala právo zastavit a prohledat i lodi plující pod neutrálními vlajkami. Zajaté lodi pak byly eskortovány do anglických přístavů, kde o jejich dalším osudu rozhodoval speciální soud.
Nelson si odpočinul doma na krátké dovolené. Admiralita však již byla pevně rozhodnutá definitivně skoncovat s francouzským nebezpečím. Spojené francouzsko-španělské loďstvo se nyní nacházelo v Cádizu, kde jej blokovala anglická flotila pod velením admirála Collingwooda. V září 1805 byl proto Nelson znovu vyslán na moře. 13. září odjel do Portsmouthu, aby opět vztyčil svoji vlajku na Victory. V přístavu jej přivítalo ohromné množství lidí, kteří chtěli svého hrdinu vyprovodit do rozhodující bitvy. Nelson se musel doslova prodírat davem, všem tiskl ruce a nahlas litoval, že může podávat jen jednu ruku. Pak odplul ke Cádizu, kde převzal od Collingwooda velení a zformoval svou flotilu. Jeho úkolem tentokrát nebylo jen protivníka porazit, měl jej zcela zničit a tím skoncovat s nebezpečím invaze jednou provždy.
Témata
Reklama
Prémiový účet
Podpořte náš web a zároveň se zbavte reklam. Použijte prémiový učet!
Rusko-ukrajinský konflikt. Aktualizováno průběžně.
Zobrazit článek