USA (USA)

Bitva v Leytském zálivu byla jednou z největších námořních bitev druhé světové války v Tichomoří a jednou z největších námořních bitev v historii. Uskutečnila se v říjnu 1944 mezi americkým a japonským námořnictvem u ostrova Leyte na Filipínách.

Námořní bitva vybojovaná letadly, která znamenala zásadní zlom ve válce v Pacifiku.

Program zkoušek letounu technologických demonstrátorů programu JSF byl bitvou dvou skupin sdružujících největší výrobce letecké techniky. Na výsledcích testů a závěrečném rozhodnutí komise záleželo, kdo získá kontrakt století, na zřejmě jeden z posledních pilotovaných útočných letounů.

Na konferenci Arcadia, která se konala krátce po vypuknutí tichomořské války, bylo sice stanoveno, že prvořadý úkol pro americké ozbrojené síly bude vypořádání s Německem, ale zdaleka ne všichni vysocí američtí důstojníci byli tohoto názoru. Asi nejvýznamnějším odpůrcem defenzivní strategie v Tichomoří byl vrchní velitel amerického vojenského námořnictva admirál E. J. King. King nemohl proti koncepci války, přijaté nejvyššími místy vystupovat otevřeně, to by se byl stal pro prezidenta Roosevelta jako velitel námořnictva neúnosným. Proto zvolil v Pacifiku takzvaně obranně-útočnou strategii. Podlé této teorie, nebylo možno poskytnout nepříteli čas, aby se na nově získaných územích v jižním Tichomoří pevně usadil a vybudoval tam silné námořní a letecké základny.

7. 8. 1942 v dopoledních hodinách se Japonci, informovaní o americkém výsadku na Tulagi a Guadalcanalu, rozhodovali, jak udeřit na americké expediční síly. Velitel oblasti viceadmirál Guniči Mikawa jednal okamžitě. Narychlo shromáždil v přístavu Rabaul na ostrově Nová Británie skupinu šesti dopravních lodí, na které nechal nalodit několik set mužů a zásoby a v nedostatečném doprovodu jednoho torpédoborce uskupení urychleně odeslal ke Guadalcanalu.

Tokijský hlavní stan zpočátku považoval spojenecké vylodění v jižních Šalomounech za epizodní záležitost v rámci svých strategických zájmů v Tichomoří. Situace se změnila v okamžiku, kdy Američané uvedli v krátké době do provozu Hendersonovo letiště, neboť v tu chvíli si Tokio uvědomilo, že ztratí-li Guadalcanal natrvalo, tamní letecká základna podstatně oslabí japonské pozice v celé oblasti.

Dne 1. 9. 1942 začaly vyloďovací čluny z útrob dopravní lodi Betelgeuse, která právě připlula ze základny Noumeé na Nové Kaledonii na příkaz viceadmirála Ghormleyho, velitele jihotichomořské oblasti, převážet na břehy ostrova Guadalcanal na 390 mužů z 6. praporu mořských včel a s nimi ženijní materiál, dva buldozery a šest 127mm pobřežních děl. Mnoho námořních pěšáků, kteří pomáhali s vyloděním anebo jen tak přihlíželi v přístavišti, pozorovalo se zájmem, jak z člunů vystupují vojáci, kteří nebyli zrovna mladí a mnozí již s vlasy prokvétající šedinami a vyzařující sebejistotu zkušených mužů...

Irák vynakládal na obranu poměrně značné výdaje - v roce 1998 to bylo 6,8% HDP. Vysoké byly také výdaje v přepočtu na jednoho obyvatele, které byly v roce 1999 srovnatelné s americkými – 68 USD na hlavu, celkem tedy více než 1,5 mld USD.

Jistě se každý z nás při návštěvě Army shopu už setkal s tím, že někde na zdi visí velká deska, plná spousty různobarevných nášivek. A jistě se už každý z nás zamýšlet nad tím, že by si něco i koupil, jenom kdyby věděl, co to označení znamená. A samozřejmě už každý z nás viděl na nějaké vojenskohistorické akci nebo na vandru mladíčka, navlečeného do tigerstripes a honosícího se nášivkou Indian head na spodní polovině pravého rukávu.
Nosí to správně, nebo je to jen amík-frajírek?

První jednotky pro speciální operace.