Mezinárodní organizace
Články
Úvod
Bezpečnost mezinárodních vztahů byla během 20. století narušena třemi globální konflikty. První a druhou světovou válku následovala bipolární konfrontace SSSR a USA – tzv. studená válka. V dnešní době byly tyto globální konflikty nahrazeny problémy vnitřního charakteru lokalizovanými v ohraničených oblastech. Rwanda bohužel není jediným případem takovýchto konfliktů, dalšími jsou např. Dárfúr, Somálsko, Srí Lanka, v Evropě Kosovo či oblast Kavkazu.
1. Historie konfliktu ve Rwandě
Rwanda je malý vnitrozemský stát ve střední Africe též nazývaný jako země Tisíce pahorků. Tato nejhustěji zalidněná země Afriky s celkovým počtem obyvatel 10,5 mil. hraničí na severu s Ugandou, na jihu s Burundi, na západě s Kongem a na východě s Tanzanií. Obyvatelstvo ve Rwandě je rozděleno do tří etnických skupin – Hutuové, Tutsiové a Twa. Hutuové byli vždy majoritní skupinou a před genocidou tvořily 89% obyvatelstva. Menšina Tutsiů představovala 10% a příslušníci kmene Twa 1%.
2. OSN jako aktér mezinárodních vztahů
Nejuznávanějším a nejvlivnějším aktérem v otázce mezinárodní bezpečnosti je bezesporu Organizace Spojených národů, která vznikla na základě vůle zakládajících států, které na ni delegovaly některé pravomoci a přiřkly jí tak mezinárodní subjektivitu, bez níž by nemohla vykonávat své funkce a naplňovat stanovené cíle.
3. Zločin genocidy v mezinárodním právu
Genocida je extrémním typem etnických čistek. Jedná se o systematické vyvražďování mas obyvatelstva na základě jejich příslušnosti k určité skupině ‑ národnostní, náboženské, politické, etnické, kulturní či jiné.
Závěr
Seznam použitých zdrojů
Bezpečnost mezinárodních vztahů byla během 20. století narušena třemi globální konflikty. První a druhou světovou válku následovala bipolární konfrontace SSSR a USA – tzv. studená válka. V dnešní době byly tyto globální konflikty nahrazeny problémy vnitřního charakteru lokalizovanými v ohraničených oblastech. Rwanda bohužel není jediným případem takovýchto konfliktů, dalšími jsou např. Dárfúr, Somálsko, Srí Lanka, v Evropě Kosovo či oblast Kavkazu.
Tato práce si klade za cíl na případu vojenské operace EUFOR RD Congo, která se odehrála roce 2006, ilustrovat a následně analyzovat pojetí vojenského krizového managementu v EU. Je samozřejmé, že jedna operace v žádném případě nepředstavuje dostatečně reprezentativní vzorek pro komplexní hodnocení vojenského krizového managementu EU. Proto se práce bude zaměřovat především na dílčí hodnocení problematických faktorů, které jsou bohužel častým společným jmenovatelem operací na podporu míru EU a omezují tak „performance“ EU jakožto globálního bezpečnostního aktéra.
Nejvýznamnější instituci EU zabývající se zpravodajskou činností, která se svým fungováním nejvíce blíží pomyslné Zpravodajské službě EU, představuje Společné situační centrum (Joint Situation Centre, SitCen). Se vznikem Evropské služby pro vnější činnost (European External Action Service, EEAS) ke dni 1. 12. 2010 došlo k poměrně zásadní institucionální i funkcionální reformě vnějšího působení EU, která se významným způsobem dotkla také SitCen. Tato práce si klade za cíl popsat a zanalyzovat důsledky této reformy na SitCen a na spolupráci zpravodajských služeb v rámci EU jako takovou.
Úvod
Organizace spojených národů zřizuje po celém světě nespočet humanitárních, mírových, kulturních a jiných organizací a agentur za účelem monitoringu či přímo aktivního zasazení se o zlepšení podmínek ve zvolené oblasti. Jednou z takových agentur je právě United Nations Relief and Works Agency for Palestine Refugees in the Near East , jejímž úkolem je poskytovat pomoc palestinským uprchlíkům na Blízkém východě, zastávat jejich zájmy a zasazovat se o zlepšení jejich životní situace.
1 Vznik a vývoj problému palestinských uprchlíků
Pro porozumění a zasazení problematiky palestinských uprchlíků do kontextu je nutné zmínit historické příčiny celého konfliktu. Tato kapitola uvádí jednotlivá období, která měla ve zmíněné problematice význam. Mimo zásadní zlomové události, jako byl vznik státu Izrael a šestidenní válka, kterým tato kapitola vymezuje nejvíce prostoru z důvodu největších uprchlických vln v těchto obdobích, se hovoří také o vzniku konfliktů mezi Židy a Araby vůbec. Dále jsou ve stručnosti zmíněna fakta o událostech následujících po šestidenní válce jako černé září 1970, invaze do Libanonu, arabské intifády a situace v oblasti Izraele a Palestiny v 21. století.
2 Vznik a funkce UNRWA
Agentura UNRWA (United Nations Relief and Works Agency for Palestine Refugees in the Near East) byla zřízena v roce 1949 Organizací spojených národů za účelem pomoci palestinským uprchlíkům na Blízkém východě. Již od roku 1950 je aktivní a pokouší se ve spolupráci s místními vládami zlepšit situaci palestinských uprchlíků v oblasti zdravotní péče, vzdělání, infrastruktury aj. Působí především v uprchlických táborech v zemích sousedících s Izraelem – Libanon, Sýrie, Jordánsko, Západní břeh včetně východního Jeruzaléma a pásma Gazy.
3 Působení UNRWA
UNRWA působí celkem v pěti státech včetně vnitřního území Palestinské autonomie – pásmo Gazy, Západní břeh, Libanon, Sýrie a Jordánsko. Každé území má svá specifika, proto se pomoc UNRWA liší od potřeb tamních uprchlíků. Tato kapitola charakterizuje zmíněná území a uvádí základní informace o působení agentury.
4 Přínos programů UNRWA
Hlavním cílem UNRWA je pozitivní změna životních podmínek palestinských uprchlíků na Blízkém východě. Proto se tato kapitola věnuje již dosaženým úspěchům v šesti různých programech: vzdělávání, zdravotnictví, podpůrné sociální služby, drobné úvěry, údržba uprchlických táborů a infrastruktura a posledně nouzové projekty.
5 Negativní aspekty působení UNRWA
Doposud se tato práce věnovala pozitivním vlivům UNRWA a jejím úspěchům. Nelze však opomenout i negativní aspekty působení agentury na Blízkém východě a její neblahé důsledky jak pro samotné palestinské obyvatelstvo, tak pro západní národy a mezinárodní společenství, jež činnosti agentury výrazně podporují. Tato kapitola negativa vyhodnotí a pokusí se je přehledně uvést v jednotlivých podkapitolách. Informace byly čerpány především z mediálních zdrojů, novinových článků, výroků jednotlivých politických představitelů a kritiků blízkovýchodní politiky.
Závěr
Situace na Blízkém východě se značně vyhrotila v roce 1948 v období vyhlášení státu Izrael. V důsledku této události byly statisíce Palestinců nuceny opustit své domovy a přesidlovat do okolních oblastí, čímž nabyli status politických uprchlíků a utečenců. Mezinárodní společenství (v podobě OSN) na tuto situaci pohotově zareagovalo zřízením agentury United Nations Relief and Works Agency for Palestine Refugees in the Near East (UNRWA), jež měla za cíl stabilizovat komplikovanou životní situaci těchto uprchlíků.
Seznam literatury
Přílohy
Organizace spojených národů zřizuje po celém světě nespočet humanitárních, mírových, kulturních a jiných organizací a agentur za účelem monitoringu či přímo aktivního zasazení se o zlepšení podmínek ve zvolené oblasti. Jednou z takových agentur je právě United Nations Relief and Works Agency for Palestine Refugees in the Near East , jejímž úkolem je poskytovat pomoc palestinským uprchlíkům na Blízkém východě, zastávat jejich zájmy a zasazovat se o zlepšení jejich životní situace.
Témata
Podkategorie
Reklama
Prémiový účet
Podpořte náš web a zároveň se zbavte reklam. Použijte prémiový učet!
Rusko-ukrajinský konflikt. Aktualizováno průběžně.
Zobrazit článek