Bowers, Peter. Boeing P-26 Variants, Aerfofax Minigraph 8. Aerofax, Arlington 1984. ISBN 0-942548-13-2. Dowis, Larry. P-26, Mini in Action No.2. Squadron/Signal Publications, Carrollton 1994. ISBN 0-89747-322-1. Herold, M.; Soulard, S. Le "Peashooter" en Chine, Air Magazine, 2001/01-02. Andersson, Lennart. A History of Chinese Aviation - Encyclopedia of Aircraft and Aviation in China until 1949. AHS of ROC, Taipei 2008. ISBN 978-957-28533-3-7. www.historynet.com www.century-of-flight.net http://surfcity.kund.dalnet.se/china_wong1.htm http://crimso.msk.ru/Site/Crafts/Craft21205.htm
První Model 281 během svého roll-outu na Boeing Field. Tento stroj byl později předváděn v Číně, kde byl zničen při nehodě.
URL : https://www.valka.cz/Boeing-281-t123281#420159
Verze : 0
Boeing Model 281
P-26 jako jeden z prvních sériově vyráběných jednoplošných stíhačů samozřejmě vzbudil zájem v cizině, a firma Boeing navrhla exportní variantu, pojmenovanou Model 281. První ze dvou předváděcích strojů (s civilní registrací X12771) vzlétl 2. srpna 1934 a v zásadě šlo o P-26A s odlišným vybavením (postrádaly např. rádio) a vysokým hřbetem. Brzy po zahájení testů se ukázal stejný problém s vysokou přistávací rychlostí, jaký měly armádní stroje, a Boeing začal pracovat na návrhu odštěpných klapek, které byly po otestování na Modelu 281 přijaty i armádou a doplněny na její P-26A. Okamžitý zájem projevila Čína, a již 15. září 1934 odcestoval X12771 do Kantonu, kde byl předveden pilotem E. R. Dorsleym. 28. listopadu se ale Dorsley na Modelu 281 zabil při havárii na letišti Chungjao u Šanghaje.
Kromě vysoké ceny snad i kvůli této nehodě čínská letecká komise od případné koupě ustoupila, zájem ale projevilo letectvo autonomní provincie Kanton. V říjnu 1934 byla vydána americká exportní licence, ovšem čínská ústřední vláda jejich dovoz povolila až v září 1935. Poslední z deseti zakoupených strojů, které byly financovány i sbírkami v restauracích amerických Číňanů, dorazil do Kantonu 16. ledna 1936 a byly zde sestaveny firemním personálem pod vedením Nemo Poncettiho, který poté vyškolil personál čínský. Jeden ze strojů výrobce vybavil upravenou kapotáží podvozku, která byla z boku otevřená a společně s nízkotlakými balonovými pneumatikami Goodyear měla umožnit lepší provoz v polních podmínkách. Boeingy byly přiděleny kantonské elitní 2. letce, kde sloužily společně s A.W.16 pod velením plukovníka Ting Ťi-sü. Zbarvení strojů bylo v této době šedé, se znaky pouze na křídlech a černými čísly 1-10 na trupu. Znaky měly na rozdíl od strojů ústřední vlády červené lemování.
Provincie Kanton (Kuang-tung) a Kuang-si měly v této době velmi vlažné vztahy s ústřední nankingskou vládou, a od konce roku 1935 se čekalo, že se ústřední vláda pokusí místní opozici potlačit silou. Ta se ovšem rozhodla učinit první krok a poté, co se armády obou provincií spojily v "Protijaponskou armádu národní spásy", se na jaře 1936 vypravili na sever a v červnu překročili hranice provincie Chu-nan. V podstatě ani nedošlo k žádným bojům mezi čínskými frakcemi, protože velká část povstaleckých sil vzápětí přešla na stranu ústřední vlády. 7. června takto přelétly do Nankingu i tři Boeingy 281 společně se čtyřmi Douglasy O-2MC, to ale nebylo nic proti události z 18. července, kdy najednou dezertovalo všech 136 kantonských letců se 72 letadly, pod vedením velitele letectva Chuang Kuang-žueje! Obě vzpurné provincie se brzy nato podřídily. Krátká kariéra Boeingů v kantonském letectvu tak skončila, a všech deset strojů bylo přiděleno 17. letce 3. stíhacího pluku čínského letectva.
Po vypuknutí čínsko-japonské války 7. srpna 1937 byly Boeingy 17. letky mezi prvními stroji, které se zapojily do bojů. 17. letce velel Wong Pan-jang, čínskoamerický dobrovolník ze Seattlu, a jeho zástupcem byl Wong Sun-šuej, původem z Los Angeles (oba přišli z kantonského letectva a oba v USA používali jméno John Wong, Sun-šuej ovšem měl přezdívku "Buffalo") a letka v té době sídlila na letišti Ču-jung poblíž Nankingu. Boeingy byly v této době přebarvovány olivovou zelení na všech plochách, černá čísla na boku nahradila bílá čísla od 1701 po 1710. Již 15. srpna osm Boeingů (společně s pěti Fiaty CR.32, 12 Hawky II a Hawkem III od 8., 28. a 34. letky) napadlo 20 bombardérů Micubiši G3M2 od Kisarazu Kokutai, směřujících k hlavnímu městu. Kapitán Wong Sun-Šuej na Boeingu č. 1703 dosáhl prvního sestřelu v bitvě o Nanking. Sestřelu, sdíleného s s Su Jing-Sienem, dosáhl i Wong Pan-jang na č. 1701, a další sestřel hlásil Čchun Čcha-čchu. Již druhý den brzy ráno G3M japonské Kanoja Kokutai provedly nálet na letiště Ču-jung, domov 17. a 28. stíhací letky, a v následném boji Wong Pan-jang na svém Boeingu dosáhl dalších dvou sestřelů, zatímco Buffalo Wong stihl jeden bombardér předtím, než se mu zasekly kulomety, alespoň poškodit.
Svůj druhý a poslední sestřel na Boeingu č. 1703 dosáhl Buffalo Wong 23. srpna, kdy u ostrova Čchung-ming sestřelil Nakadžimu A4N1, špatně pro něj ale dopadl souboj s osmi Kawaniši E7K1 19. září, kvůli zranění se do konce roku snad do bojů nezapojil. 22. září došlo také na kapitána Wong Pan-janga, jehož Boeing 281 č. 1706 byl jedním ze dvou čínských letadel, která musela nouzově přistát po střetu s japonskými A5M. Wong i jeho Boeing si ale alespoň připsali dva sestřely ve spolupráci a brzy se proti A5M dočkali odvety. 12. října Japonci napadli Nanking devíti G3M, doprovázenými jedenácti A5M 13. Kokutai. Proti nim byla vyslána směs dvou Boeingů, šesti Hawků III a jednoho Fiatu pod vedením plukovníka Kao Č'-changa, a právě Wong Pan-jang zpozoroval japonská letadla jako první. Hned při první zteči se mu podařilo sestřelit jedno A5M, snad i proto, že jeho nezkušený pilot považoval jednoplošný Boeing za japonské letadlo. Úspěch si připsal i druhý Boeing, pilotovaný Wongem Ji-Janem. Přestože se Boeingy musely brzy odpoutat a nechat vše na Curtissech, Japonci později hláslili, že byli čínskými "Bredami 27" obklopeni (Breda Ba.27M byl jednoplošný stíhač velice podobné konstrukce a Číňané jich používali devět, či jedenáct). Střet nakonec skončil ztrátou čtyř A5M a Japonci si nárokovali šest sestřelů - Boeingy a Curtissy sice byly proti A5M zastaralé a početně slabší, jejich piloti ale měli mnohem více zkušeností.
Toto ovšem byl snad poslední známý střet, kterého se účastnily i Boeingy 281, trpící nedostatkem náhradních dílů a špatnou údržbou, a 17. letka byla brzy přezbrojena Glostery Gladiator. Když v prosinci 1937 Nanking padl, žádný Boeing již nebyl letuschopný.
Druhou zemí, která Boeing Model 281 použila v boji, bylo republikánské Španělsko. 10. března 1935 byl druhý předváděcí letoun, X12775, bez výzbroje dodán na madridské letiště Barajas a byl poté testován španělskými vojenskými piloty jako možná náhrada za hlavní španělský stíhací typ, Nieuport-Delage NiD.52. Následovala podobná situace jako v Číně - ačkoli výkony Modelu 281 na zkušební piloty velice zapůsobily, Boeing opět požadoval na španělský rozpočet příliš vysokou cenu, 500 000 peset, a španělská vláda proto nákup 281 zamítla ve prospěch nákupu licence na Hawker Spanish Fury, které měly být stavěny firmou Hispano-Suiza v Guadalajaře.
Když 18. července 1936 začala španělská občanská válka, Boeing 281 byl stále na letišti Barajas. Proto byl okamžitě vyzbrojen dvěma 7,7mm kulomety Vickers umístěnými pod křídla (motor neměl synchronizátor) a nasazen na republikánské straně. Sloužil po boku Spanish Fury a Dewoitin D.372 na letišti Getafe, a velice brzy byl jedním z mála letuschopných strojů zde - v říjnu 1936 zde kromě Boeingu byl jen jeden Fury a jedna Dewoitine. 21. října Boeing pilotovaný jedním z jeho bývalých zkušebních pilotů, Ramónem Puparellim, vzlétl na obranu letiště před třemi povstaleckými Fiaty CR.32, byl ovšem sestřelen, Puparelli včas vyskočil. Španělská vláda ovšem Model 281 nikdy nekoupila, až později vyplatila firmě Boeing přes pařížskou ambasádu 20 000 dolarů jako odškodné.
Zdroj: Bowers, Peter. Boeing P-26 Variants, Aerfofax Minigraph 8. Aerofax, Arlington 1984. ISBN 0-942548-13-2. Dowis, Larry. P-26, Mini in Action No.2. Squadron/Signal Publications, Carrollton 1994. ISBN 0-89747-322-1. Herold, M.; Soulard, S. Le "Peashooter" en Chine, Air Magazine, 2001/01-02. Andersson, Lennart. A History of Chinese Aviation - Encyclopedia of Aircraft and Aviation in China until 1949. AHS of ROC, taipei 2008. ISBN 978-957-28533-3-7. www.historynet.com www.century-of-flight.net http://surfcity.kund.dalnet.se/china_wong1.htm http://crimso.msk.ru/Site/Crafts/Craft21205.htm
Rekonstrukce vzhledu jediného španělského Boeingu P 26 Model 281. Není známa žádná fotografie letounu s dodatečnou výzbrojí dvou kulometů Vickers pod křídly, proto je letoun kreslen bez této výzbroje. Stroj zůstal v barvě kovu, obdržel republikánské trikolory a rudé pruhy ke snazší identifikaci. Zveřejněno s laskavým svolením autora
URL : https://www.valka.cz/Boeing-281-t123281#454223
Verze : 0
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady.
Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.