Rusko - gruzínské vztahy a válka o Abcházii a Jižní Osetii: Závěr

Autor: Bc. Lucie Matulová 🕔︎︎ 👁︎ 18.819

Cílem práce bylo analyzovat do jaké míry byly konflikty v Abcházii a Jižní Osetii ovlivněny vztahy mezi Gruzií a Ruskou federací. A zda Rusko skutečně separatistické oblasti v Gruzii využívalo k udržení si vlivu v post-sovětské Gruzii.

Gruzie se na jednu stranu snažila být po osamostatnění na Rusku nezávislá, na druhou stranu jí ale nevadilo přijmout od Ruska zbraně, kterými bojovala proti separatistické Abcházské autonomní republice a Jihoosetské autonomní oblasti.

Reklama

Rusko ochotně poskytovalo Gruzii zbraně s cílem vyhrotit situaci v konfliktních zónách a zajistit si tak pozici prostředníka, aby mohlo konflikty ovládat tak, aby se Gruzie dostala do „slepé uličky“ a byla nucena vstoupit do Společenství nezávislých států a využít ruské pomoci s „ukázňováním“ vzbouřených území.

Motivem byla i snaha zabránit osamostatnění se separatistických gruzínských území, aby tak nevznikl precedent, na který by se mohlo odvolávat Čečensko, jeden ze subjektů Ruské federace, který s Abcházií a Jižní Osetií sdílel separatistické nálady.

V roce 1993 Gruzie do SNS skutečně vstoupila. Trnem v oku Moskvě však byla stále sílící prozápadní orientace Gruzie a její snahy o vstup do Severoatlantické aliance. Ohrožení ruského vlivu na Gruzii se dále zvýšilo v dubnu 2008, kdy NATO prohlásilo, že se Gruzie v budoucnu stane jedním z členských států, přičemž rozhodnutí by mohlo padnout v prosinci 2008 na zasedání ministrů zahraničních věcí NATO.

Moskva velmi dobře věděla, co může vstup Gruzie do NATO ovlivnit, resp. jaká je jedna z podmínek pro vstup -požadavek, aby měla kandidátská země vyřešené všechny územní spory. Rusko proto změnilo strategii a přiklonilo se na stranu separatistické Abcházie a Jižní Osetie a jejich snahy o osamostatnění začala podporovat. Úkolem bylo opětovně mezi oběma stranami rozpoutat „zamrzlý“ konflikt a zabránit tak konsensu mezi členskými zeměmi NATO ještě před zmíněným zasedáním ministrů zahraničních věcí NATO.

V srpnu 2008 se Ruské federaci podařilo vyvolat mezi Gruzií a jihoosetskými separatisty konflikt, který vyústil ve válku, která měla 26. srpna 2008 pro separatistická území za následek získání nezávislosti a pro Gruzii ztrátu územní celistvosti.

Rusko si tak zaručilo svou „rovnoprávnou“ pozici v mezinárodních vztazích a vyslalo jasný signál všem státům SNS, pro případ, že by se rozhodly dělat politiku namířenou proti ruským zájmům, že NATO je nedokáže před Moskvou ochránit.

Moskva tím, že napomáhala Abcházii a Jižní Osetii získat nezávislost, sledovala ještě jeden zájem, a to získání kontroly nad transkaspickým koridorem, který vede přes území států jižního Kavkazu a mohl by zásobovat energetickými surovinami (především zemním plynem) země Západu nezávisle na Rusku (tedy aniž by tento plynovod procházel jeho územím). Je si totiž vědomé západních snah o diverzifikaci zdrojů (dodavatelů) a dopravních tras a vymanění se z energeticko-surovinové závislosti na Rusku. Pokud bude Rusko tuto oblast kontrolovat, může provoz ropovodů a plynovodů ovlivnit a zajistit, aby byla Evropa zásobovaná surovinami výhradně přes území Ruské federace a zvýšit tak závislost Evropy na jejích dodávkách.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více