Ukrajina (UKR)

Střední Evropa 1914-1920 - krvavý návrat ze zapomnění.

Slováci jako Čechoslováci.

Připojení Slovenska nebylo žádnou procházkou růžovým sadem.

Legionáři, domobrana, fronťáci, Češi, Moraváci i Slováci.

Hurá na Bratislavu a Košice!

Na vojensky obsazených územích vládne Československo až po Košice.

1918-1920: "Trma-vrma" všude okolo nás.

Bolševici táhnou na Evropu.

Poražený Wotan.

Rudá záře nad Komárnem.

Zvláštny relikt studenej vojny, ktorý dnes de facto vystupuje ako samostatný štátny útvar s oficiálnym názvom Moldavská podnesterská republika vznikol v dynamickom období rozpadu ZSSR. Jedným zo sekundárnych efektov Gorbačovovej perestrojky bol rast nacionalizmu a etnického separatizmu v rôznych častiach sovietskeho impéria. Výnimkou nebolo ani Moldavsko, ktorého vrchný soviet už v auguste 1989 prijal moldavčinu ako jediný úradný jazyk a vyhlásil návrat moldavčiny k latinskej abecede.

Slezsko, které je dnes součástí Českého státu, je historicky podivuhodný konglomerát původně nesourodých bývalých vazalských a jiných území, konkrétně bývalého vévodství Těšínského, vévodství Opavského, knížectví Krnovského, Hlučínska, Moravských enkláv a knížectví Niského, tj.jakých si  pozůstatků české expanze na severovýchod.

Po 1. světové válce se o Podkarpatskou Rus vedly tvrdé boje. Nic na tom nemění ani skutečnost, že ne vždy se při nich střílelo.

„Ukrajina je evropská země, jež sdílí se zeměmi EU společné dějiny a hodnoty“, tvrdí se v prohlášení, jež vzešlo ze zářijového setkání představitelů Ukrajiny a EU na nejvyšší úrovni v Paříži. Evropa dala najevo, že hodlá zahájit od příštího roku proces integrace Ukrajiny. Pozoruhodně časovaná vstřícnost. Přišla po katastrofálním dobrodružství prezidenta Sakašviliho v Gruzii a po demonstraci ruské síly, jež následovala.