Caproni Ca.312

Caproni Ca.312 vznikl v roce 1938 jako rozvinutí Ca.310 s výkonnějšími motory Piaggio P.XVI. Prototyp MM401 vzlétl v Ponte San Pietro v prosinci 1939, pilotován Ettore Wengim. Po dokončení továrních zkoušek byl prototyp odeslán do zkušebního ústavu italského letectva v Guidonii. Výkony byly shledány uspokojivými a bylo proto objednáno 96 kusů, ministerstvo letectví se ovšem rozhodlo preferovat Ca.311 a Ca.313 a objednávka byla zrušena. Ca.312 byl nabídnut pro export, a 11. dubna 1939 byla podepsána smlouva na dodání dvou strojů Ca.312bis norskému letectvu. V prosinci pak byla uzavřena druhá smlouva, o licenční výrobě Ca.312bis ve státní letecké továrně Hærens Flyvemaskinfabrikk v Kjelleru. Norové se totiž rozhodli použít Ca.312bis (lišících se od obou prototypů, které měly stejné dlouhé přídě jako Ca.310, oblými prosklenými kabinami z Ca.311)jako náhradu za vysoce problémové Ca.310 a použít je jako výzbroj nového průzkumného pluku v Kjeviku a Sole. Vzápětí byla podepsána dohoda o dodání dalších 13 strojů, ovšem vypuknutí bojů a následná německá okupace Norska vše přerušila. Všechny stroje, stále se ještě nacházející v továrně v Ponte San Petro, byly přestavěny na dopravní a v červnu a červenci 1942 předány Regia Aeronautica.
Podobně dopadla dodávka 24 strojů, které byly určeny pro belgické letectvo. Tyto stroje se od norských lišily hlavně adopcí lomeného prosklení kabiny, zavedeného na Ca.311M. Opět nebyl ani jeden stroj předán zákazníkovi a místo toho bylo rozhodnuto o jejich konverzi na torpédové bombardéry. Z toho nakonec také sešlo a mezi červencem a říjnem 1941 všechny stroje převzalo italské letectvo a armáda a umístilo je k různým jednotkám jako dopravní a spojovací.
Kromě těchto dvou kontraktů byly projednávány také další možné zakázky - v červnu 1939 byly Ca.312 nabízeny bulharské vládě, poté Dánsku, Maďarsku a nakonec Švýcarsku, s motory Hispano-Suiza, žádná ovšem neměla úspěch.