27.4.1915 U5 panc.křižník Léon Gambetta -FRANCIE 12550 t 18.7.1915 U4 panc.křižník Giuseppe Garibaldi-ITÁLIE 7350 t 5.8.1915 U5 ponorka Nereide - ITÁLIE 303 t 18.3.1916 U6 torpédoborec Renaudin - FRANCIE 800 t 23.6.1916 U15 torpédoborec Fourche - FRANCIE 746 t 10.7.1916 U17 torpédoborec Impetuso - ITÁLIE 680 t 17.10.1916U16 torpédoborec Nembo - ITÁLIE 370 t 14.5.1918 U27 torpédoborec Phoenix - V.BRITÁNIE 765 t 20.9.1918 U47 ponorka Circé - FRANCIE 498 t
U4 Rudolf Singule U5 Georg von Trapp U6 Hugo von Falkhausen U15 Friedrich Fahndrich U16 Orest von Zopa U17 Zdenko Hudeček U27 Josef Holub U47 Hugo von Seyfferititz
URL : https://www.valka.cz/R-U-ponorky-t36633#137759
Verze : 0
ZTRÁTY RAKOUSKO-UHERSKÝCH PONOREK
U12 11.8.1915 Egon Lerch všichni + - mina U3 13.8.1915 Karl Strnad 10+,12 zajato-torp.Bisson U6 13.5.1916 Hugo von Falkhausen všichni zajati -sítě U13 17.10.1916 Orest von Zopa 2+,14 zajato -taran Bormida U30 31.3.1917 Friedrich Fahndrich všichni + -neznámo U23 21.2.1918 Klemens von Bézard všichni + -torpédovka Airone U20 4.7.1918 Ludwig Muller všichni + -ponorka F12
URL : https://www.valka.cz/R-U-ponorky-t36633#137769
Verze : 0
Reklama
VÁLEČNÉ LODĚ POŠKOZENÉ RAKOUSKO-UHERSKÝMI PONORKAMI
U12-Egon LERCH-21.12.1914-francouzká bitevní loď JEAN BART -23470t U4-Rudolf SINGULE-9.6.1915-britský křižník DUBLIN-5400t U27-Robert TEUFL-11.6.1917-japonský torpédoborec SAKAKI-800t U31-Hermann RIGELE-2.10.1918-britský křižník WEYMOUTH-5250t
URL : https://www.valka.cz/R-U-ponorky-t36633#158136
Verze : 0
Diskuse
chci se zeptat, jak je to s uvadenim toho vytlaku u potopenych lodi ... v jine knize, konkretne
The Encyclopedia of U-Boats, from 1904 to the present day
z vydavatelstvi Greenhill Books je treba vytlak potopene lodi Leon Gambetta uvaden pouze 11959 a ne vyse deklarovanych 12550t ?
vyrazne to pak ovlivnuje poradi nejuspesnejsich velitelu RU ponorek na prvnich trech mistech dle potopene tonaze.
Tak jak to je, zapocitava se "tabulkova" tonaz nebo jakasi "aktualni" tonaz te lodi behem potopeni ? ci jeste neco jineho ?
URL : https://www.valka.cz/R-U-ponorky-t36633#370837
Verze : 0
Ono je to trošku složitější. Spousta autorů, kteří uvádějí úspěchy ponorkářů obrazně řečeno míchají hrušky s jabkama
U dopravních lodí se opravdu uvádí tonáž lodi, což však není, jak by se mohlo zdát, váha lodi, ale prostornost, nebo-li "objem" lodi. Udává se tzv. gross tonnage, nebo-li celková tonáž lodi (na rozdíl od nett tonnage, což je jen objem nákladového prostoru) v registrovaných tunách (1 rt = 100 cubic feet = 2,83 kubických metrů)
Tonáž je u lodi vždy stejná, je jedno, jestli je naložená nebo ne, takže dotyčný velitel si zapsal na své konto stejnou potopenou tonáž, jestli loď byla naložená nebo ne.
U válečných lodí se ale udává výtlak (displacement), který je opravdu vahou lodi a udává se v metrických tunách nebo dlouhých (long) tunách. Běžně se udává standardní výtlak a maximální výtlak (stejně, jako v našich šablonách ).
Pro porovnání se u lodí většinou používá standardní výtlak, na který odkazuje třeba Washingtonská konference a který se většinou neměnil. Jedině tento výtlak se většinou uváděl a mohl být znám i protivníkovi a byl zapisován v identifikačních příručkách ponorkových velitelů. Maximální výtlak se mohl měnit během služby lodi, při změnách konstrukce, výzbroje atd.
U pancéřového křižníku Léon Gambetta se u většiny mně dostupných zdrojů uvádí standardní výtlak 12 400 metric tons (12 205 long tons), některé oněch 12 550 metric tons a pouze jeden zdroj uvádí 11 959 tun. Takže bych se přikláněl k oněm 12 400 tunám.
Nicméně v těch výtlacích je dost často binec i u novějších lodí, lze nalézt i čtyři různé údaje u jedné lodi
URL : https://www.valka.cz/R-U-ponorky-t36633#370899
Verze : 0
Reklama
Tohle by bylo možná dobré nějak rozvést a doplnit a pak hodit někam na více viditelné místo, v tomhle konkrétním tématu se to ztratí. A takovýchto "polopatických" vysvětlení by mohlo být i více - typicky kanon/dělo, střela/raketa, náměr/odměr, letadlo/letoun apod.
URL : https://www.valka.cz/R-U-ponorky-t36633#370900
Verze : 0
nu což, nejsem proti, ale kam? - něco jako "opravník obecně oblíbených omylů"
URL : https://www.valka.cz/R-U-ponorky-t36633#370903
Verze : 0
No hodně polopaticky, dělo je i kanon . Dělo je obecný název pro moždíře, houfnice a kanony, takže dělem je každá z těchto zbraní, kanon (nebo možíř či houfnice) jsou pak konkrétní druhy děl. Obecně je kanon dělo s delší hlavní a vyšší rychlostí střely (tedy její plochou drahou) houfnice má kratší hlaveň a nižší rychlost střely, obvykle střílí spíše vrchní skupinou úhlů. Moždíř má krátkou hlaveň a střílí POUZE vrchní skupinou úhlů (jeho střely tedy dopadají na cíl shora). Délka hlavně se počítá v počtu ráží, tedy pokud je ráže třeba 100 mm, je délka kanonové hlavně 40 ráží reálně 400 cm. ta délka se uvádí za lomítkem (čili třeba kanon 37 mm/L45 má ráži 37mm a délku hlavně 45 ráží). Problém je že není přesně dáno "odkud kam" je která zbraň, různé státy a různá období se v tom různí, starší doba (tak do poloviny 19. století) to udávala v podstatě libovolně a kanony s délkou hlavně dle dnešních představ vlastně nebyly (délkově odpovídaly spíše houfnicím). Takže pro tohle moc jednoduché rozdělení není, je to ve skutečnosti o dost složitější a je i možné že to co jeden stát dle své normy nazve kanonem nazve druhý houfnicí, třeba u horských děl to bývá někdy sporné. Náměr a odměr jsou jasné a jednoduché, náměr je vlastně úhel zdvihu hlavně, tedy o kolik stupňů se může zdvihnout (nebo klesnout) od vodorovné roviny, kladný zdvih je elevace, pokud lze hlaveň sklopit pod vodorovnou rovinu je to uváděno s -(minusem) a mluví se o depresi. Odměr je pak pohyb hlavně ve vodorovné rovině (tedy do stran), bere se samozřejmě jen pohyb bez přesunu lafety, tedy pohyb možný pouze přesunem hlavně v rámci konstrukce, někdy je různý na každou stranu pak se uvádí obě hodnoty (třeba vlevo 7°, vpravo 10°)
URL : https://www.valka.cz/R-U-ponorky-t36633#370904
Verze : 0
ta děla se už řešila ( forum.valka.cz ) a bohužel jednoznačně to vyřešit nelze (alchymista tam má řadu nesmyslů, protože žádné "typické" kanony samozřejmě nebyly a třeba lodní nebo železniční kanony mají naopak větší ráži než houfnice takže jednoduché dělení bohužel není.
URL : https://www.valka.cz/R-U-ponorky-t36633#370905
Verze : 0
No já to celkem znám (snad ). Ale myslel jsem to tak, že by se hodilo, něco takového mít. Tak přehledně, jako to napsal Tars pro ty tonáže. Včetně třeba těch historických konotací a rozdílů dle států apod. Ideálně i s nějakými obrázky či nákresy.
URL : https://www.valka.cz/R-U-ponorky-t36633#370906
Verze : 0
problém bude že něco (třeba to rozdělení děl) tak snadno jako rozdělení tonáží nákladních a válečných lodí nejde. řada věcí (třeba ty odměry a náměry) samozřejmě ano. Ale hodně se toho řešilo jako dotazy a už to tu je. To že by nějaké téma typu "co, proč, jak" třeba nebylo k zahození je ale praavda
URL : https://www.valka.cz/R-U-ponorky-t36633#370907
Verze : 0
Je právě škoda, že se tu řada těch věcí už řešila, ale je to rozházené po různých tématech v různých sekcích, kde to ale asi nikdo moc hledat nebude, což je škoda.
URL : https://www.valka.cz/R-U-ponorky-t36633#370908
Verze : 0
ta sekce Otazky a odpovedi na to bude asi nejlepsi
jeste bych se ale vratil k tomu vytlaku a BRT, vcelku bych chapal to, ze se mohou lisit cisla u valecnych lodi, ale ony se ty tabulky lisi i pro obchodni lode potopene vyse uvedenymi veliteli, nejak se nedokazu dobrat k tomu, co je vlastne "spravne" cislo - trochu mi to pripomina situaci se zapocitavanim sestrelu za WW2
URL : https://www.valka.cz/R-U-ponorky-t36633#370909
Verze : 0
Teď jsi, Radku, uhodil hřebík na hlavičku. Přesně tak to je, neexistuje žádné "správné" číslo a je to jako u těch sestřelů. Jednak byl problém v určování tonáže - někde je uveden údaj z rejstříku (kam ho ale hlásil rejdař a ti často podváděli), jinde hodnota z loděnice, jinde zase opravená hodnota po četných přestavbách a úpravách. Druhý problém je spojen se samotnými "zářezy", tedy potopenými loděmi.
Ponorky operovaly skrytě a často samotné potopení nemohly sledovat, usuzovaly na něj pouze dle explozí a zvuků, kde se ale často stávalo přání otcem myšlenky. Ponorkoví velitelé mnohokrát nahlásili potopení, aniž loď doopravdy poslali ke dnu. Zároveň většinou neznali přesné jméno lodi torpédované lodi, takže po válce nastoupilo pátrání, srovnávání archivů a "boje" o potopené lodě. A protože do této práce samozřejmě vstupuje patriotismus (či nacionalismus) historiků, seznamy úspěchů se liší země od země. Za první světové války, kdy na mořích neoperovalo tolik ponorek, neexistovala vůči nim tak úspěšná obrana a do řemesla se jim nepletly letadla, ty seznamy ještě docela odpovídají, za druhé světové války už to je ale hrůza. Některé lodě, zejména italské, "byly potopeny" několikrát. Problém tkvěl v tom, že se pohybovaly v nebezpečné oblasti, kde na ně pořád někdo útočil. Letadla, ponorky, miny, skály, bouře - ty lodě pak skutečně nedopluly, kam měly. Jenže historikové postupují při určování úspěchů tak, že si v bojovém deníku ponorky "X" najdou, že 10.05. vyslala dvě torpéda na loď "Y", která se skutečně v uvedeném prostoru a čase ztratila. Stejně ale postupoval další historik, dejme tomu fanda RAF, který našel záznam, že ta a ta letka zaútočila 11.05. na nějakou loď (ve stejné oblasti jako výše) a potopila ji. A protože dle archivní zprávy z onoho dne nedoplula loď "Y" na místo určení, byla to určitě ona! Obdobně postupuje ještě jeden, dva další lidé a nebohá loď postupně dostává sedmero životů. Všichni se samozřejmě mezi sebou do krve hádají, že jediná správná pravda je ta jejich.
PS: po čtyřiceti letech přijde někdo s fotografií zachycující loď "Y", jak kotví v nějakém jiném přístavu prokazatelně po výše uvedeném datu. Nastane nové pátrání po archivech, při kterém se záhy zjistí, že loď "Y" se během inkriminované doby vůbec neztratila, ale při vyplouvání z přístavu najela na mělčinu, poškodila si šroub a musela se vrátit. Zpráva o tom se ale díky válečnému zmatku nedostala do cílového přístavu, kde ji díky tomu pokládali za ztracenou. Tak a teď v tom hledej ta "správná" čísla
URL : https://www.valka.cz/R-U-ponorky-t36633#370917
Verze : 0
Je to tak, jak popisuje Kwango. Spousta autorů vychází z válečných údajů u jednotlivých velitelů, které jsou nejméně přesné, protože byla malá možnost ověření skutečného stavu, navíc velitelé tonáž potopené lodě často jen odhadovali a jejich odhady se často lišily i o tisíce BRT. No a pak to jeden autor opíše od druhého, druhý od třetího.....
Pak je tu poválečná doba, u které ten způsob zjišťování dost přesně popisuje Kwango. A zase jeden autor to opíše od historika, od něj zas druhý autor....
URL : https://www.valka.cz/R-U-ponorky-t36633#370943
Verze : 0
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady.
Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.