Main Menu
User Menu

Artaxerxes II.

Artaxerxés II. Mnemón - perský král v letech 404 př.n.l. / 359 př.n.l.


(? - 359 př. n. l.)



Datum narození perského krále Artaxerxa II. není známé. Na perský trůn usedl v roce 404 př.n.l. po smrti svého otce, krále Dáreia II. Své nároky na trůn musel Artaxerxés II. bránit proti svému bratrovi Kýrovi mladšímu, který odmítnul uznat jeho nástupnicví.


Začala občanská válka v Persii ( 404 př.n.l. až 401 př.n.l. ). Sporů o perský trůn využil saiský kníže Amenardis, postavil se do čela protiperského povstání, které v Egyptě s různou intenzitou probíhalo už od roku 412 př.n.l., podařilo se mu Egypt osvobodit, a usednul na egyptský trůn jako první, ale zároveň i jediný, faraon 28. dynastie.


Peršané vyklidili Egypt prakticky bez boje, protože byli plně zaměstnáni konfliktem o nástupnictví. Král Artaxerxés II. musel napřít všechny síly proti svému bratrovi Kýrovi mladšímu. Toho jmenoval ještě král Dáreios II. velitelem všech perských vojsk v Malé Asii. Kýrův vliv převažoval v Lýdii, Frýgii a Kapadoccii. Kýros mladší byl ve válce podpořen spartským vojevůdcem Lýsandrem. Lýsandros, který byl Kýrovým přítelem, prosadil tajné spojenectví Sparty s Kýrem mladším a vyslal mu na pomoc 13 000 řeckých žoldnéřů, převážně obávaných těžkooděnců.


Král Artaxerxés II. před vojskem svého bratra Kýra mladšího ustoupil do Mezopotámie, kde byla v roce 401 př.n.l. u Kúnax, severně od Babylónu, svedena rozhodující bitva. Řečtí žoldnéři se osvědčili a donutili Peršany k ústupu. V bitvě však jimi podporovaný kandidát na perský trůn Kýros mladší nalezl smrt, údajně padl rukou samotného Artaxerxa II. Osiřelí řečtí žoldnéří nabídli své služby Artaxerxovi II. Ten jim nevěřil. Jeho satrapa Tissafernés vlákal jejich velitele pod záminkou vyjednávání do perského ležení, kde byli zákeřně povražděni. Řekové si pak zvolili nové stratégy, mezi nimi i budoucího známého historika Xenofonta, a po strastiplné (cestu popsal Xenofón v známé Anabázi) cestě se jim podařilo z prorazit ven z Persie.


Smrtí Kýra mladšího skončily spory o trůn. Artaxerxés II. však Spartě nezapomněl podporu jeho protivníka a začal podporovat Athény. Na podzim roku 400 př.n.l. naplno propukla spartsko-perská válka ( 400 př.n.l.- 387 př.n.l. ). Satrapové Tissafernés ( satrapa Sard ) a Farnabazos ( satrapa Daskyliónu ) čelili spartskému vojsku vojevůdce Thibróna, které se snažilo ovládnout řecká iónská města v Malé Asii.


V roce 395 př.n.l. podpořil Artaxerxés II. protispartskou revoltu vedenou Athénami, Thébami a Korinthem. Začala Korinthská válka. V Řecku slavili Sparťané úspěch, rozhodnutí však padlo na moři. V roce 394 př.n.l. zítězilo perské loďstvo, sestavené z fénických, rhodských a kyperských lodí, pod velením Athéňana Konóna, nad spartským admirálem Peisandrem v bitvě u Knidu ( jihozápadní výběžek Malé Asie, mezi ostrovy Rhodos a Kós ). Peršané začali obsazovat pozice vyklizované Sparťany. Vzrostla i moc Athén, které začaly, za finanční pomoci Persie, obnovovat Dlouhé hradby spojující Athény s přístavem v Peiraieu. Nakonec se Peršané, aby eliminovali moc Athén, opět přiklonili na stranu Sparty.


V roce 387 př.n.l. začal spartský námořní velitel Antalkidás vyjednávat mír mezi Persií a řeckými státy. Mírová dohoda znamenala veliký diplomatický úspěch Artaxerxa II.. Tento nevýrazný panovník, který ztratil pro Persii bohatou egyptskou satrapii, dosahuje toho, čeho nedosáhli ani jeho slavní předchůdci na trůnu perských velekrálů, Dáreios I. Veliký a Xerxés I., dominantního vlivu na Řecko. Vyjednané podmínky ještě musí Antalkidás vojensky prosadit, zablokuje Helléspont a především Athény, závislé na zásobování přes helléspontskou úžinu, tím donutí přistoupit na mírové podmínky.


Na jaře 386 př.n.l. předčítá satrapa Tribazos v Sardách dekret perského krále, ve kterém se mimo jiné praví :" Artaxerxés II., velký král, pokládá za spravedlivé, že města v Malé Asii náležejí jemu, ostatní řecká města nechť jsou svobodná. Kdo tento mír neuznává, toho potřu ve válce ".
Artaxerxés II. získává opět kontrolu nad Kyprem a řeckými státy v Malé Asii. Řeckým hegemonem se stává Sparta. Ostrovy Lemnos, Skyros a Imbros jsou přiřčeny Athénám. Persie, která se stává garantem dohody, tak rozumně vyvažuje moc Sparty.


Po uzavření Antalkidova, neboli jinak zvaného " královského ", míru se Artaxerxés II. snaží obnovit vládu Persie nad Egyptem. Útoky však končí neúspěchem. V oce 383 př.n.l. odráží Peršany král 29. dynastie Nefaarud ( vládnul v letech 398 / 378 př.n.l ). Porážkou Persie končí i invaze z roku 378 př.n.l., kdy novému egyptskému králi 30. dynastie, Nektanebovi I., účinně pomáhají řečtí žoldnéři.


Války mezi řeckými státy neustávají. Po bitvě i Leukter ( 371 př.n.l. ) se řeckým hegmonem stávají Théby. O přízeň perského kréle Aertaxerxa II. usilují Athény, Sparta i Théby. Perskou podporu pro Théby získává v roce 367 př.n.l. na jednání v Súsách thébský Pelopidás. Artaxerxés II. podpoří Messénii, území tradičně pod spartskou svrchovaností, které získalo nezávislost a ultimativně žádá rozpuštění athénské flotily.


S postupujícím časem moc Artaxerxa II. slábne. Mezi lety 363 př.n.l. až 361 př.n.l. ztráci vzpourou maloasijských satrapů kontrolu nad rozsáhlými územími na západ od Eufratu. V roce 360 př.n.l. se situace perského krále Artaxerxa II. stává kritickou. Do Palestiny a Foiníkie vpadne egyptský král Džehó ( Tachos ), kterého vojensky podporují Athény ( vojevůdce Chabriás) i Sparta ( Agésiláos ). Persii zachraňují mocenské spory ve válkou vyčerpaném Egyptě.


Když v roce 359 př.n.l. umírá perský král Artaxerxés II. Mnemón, je moc i prestiž Persie těžce otřesena. Na trůn však usedá jeho syn, král Artaxerxés III. Óchos, který naposledy obnoví velikost Perské veleříše.
URL : https://www.valka.cz/Artaxerxes-II-t31679#114209Verze : 0