Jiří Fidler

Alexander Hess

životopis

Bitva Čechů s Čechy

Ve slavné bitvě u Zborova 1917 se na obou stranách zákopů nalézali Češi ...

Canon de 105 mm Modele 1913 Schneider

Zbraň systému Schneider s centrickým šroubovým závěrem byla vyráběna od léta 1914 firmou Schneider et Cie. v Creusotu. Kanón byl vyroben v celkovém počtu přes 2 000 kusů a kromě francouzské armády jej získalo sedm evropských armád, jež ho měly ve výzbroji po celé meziválečné období.

Československé letectvo v sudetské krizi - obecná úvaha

Letectvo tvořilo jednu ze šesti hlavních zbraní československé branné moci, přičemž za téměř 20 let své existence si vytvořilo vcelku výlučné postavení, rozeznatelné na první pohled barvou vojenských stejnokrojů, odlišnou pobočnou zbraní a honosnými odbornostními odznaky. Specifické postavení zbraně bylo dáno také zvláštním způsobem řízení, kdy pro ně byl v mírovém období vyčleněn celý odbor ministerstva národní obrany. Od roku 1934 přešlo letectvo na trojstupňový systém velení na úrovni ministerský odbor – zemské velitelství – vojskové těleso, v roce 1936 bylo do této struktury začleněno také dělostřelectvo obrany proti letadlům.

Divize létajících pevností (45. gomělská divize dálkového letectva)

První díl, který pojednává o historii těžkých bomdardérů v SSSR a jejich bojovém nasazení za Druhé světové války.

Generál a maršál tří armád

Generalfeldmarschall Eduard svobodný pán von Böhm-Ermolli byl voják z povolání rakousko-uherské armády v hodnosti polní maršál. Zároveň se jednalo o jednoho z nejschopnějších velitelů rakousko-uherské armády v době první světové války.

Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968

Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 1. Úvod

Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 2. Teoretické základy sovětského vojenství

Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 3. Sovětská armáda v šedesátých letech

Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 4. Organizace Varšavské smlouvy

Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 5. Sovětské zájmy a geopolitika

Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 6. Závěr

Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 7. Informační zdroje

Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

Hrubý kanón vz.35 ráže 10,5 cm

Zbraň systému Škoda s vodorovným klínovým závěrem, vyráběná Akciovou společností, dříve Škodovými závody v Plzni, od prosince 1935 jak pro domácího uživatele, tak pro export.

Hrubý minomet vz.18 ráže 14 cm

Zbraň systému Škoda, vyráběná v roce 1918 Škodovými závody, akciovou společností v Plzni.

Ján Ambruš

životopis

Kapitoly z dějin československého vojenství (1914 - 1992) 1.

Rakousko-Uhersko a česká politická scéna do léta 1914

Kapitoly z dějin československého vojenství (1914 - 1992) 1.

dokončení 1. kapitoly

Kapitoly z dějin československého vojenství (1914 - 1992) 2.

díl 2. Česká domácí politika za Velké války

Kapitoly z dějin československého vojenství (1914 - 1992) 3.

díl 3. Politické akce krajanů a exilu do jara 1917

Kapitoly z dějin československého vojenství (1914 - 1992) 4.

4. část

Kapitoly z dějin československého vojenství (1914 - 1992) 4.

Když dva dělají totéž ...

Čeští historikové a laická veřejnost mají jen málokdy možnost prověřovat vydané odborné publikace tím nejúčinnějším způsobem, prostým srovnáním více knih na stejné téma. Na konci loňského roku se však tato možnost naskytla, a to dokonce v oblasti vojenských dějin 20. století, tedy v oblasti, kde máme stále velký deficit zpracovaných témat. Nejprve vyšla koncem léta kniha Kříže a hvězdy od Dunkerque od Jiřího Plachého,[1] kterou na předvánočním knižním trhu následovala kniha Dunkerque 1944–1945 od autorské dvojice Zdenko Maršálek – Petr Hofman.[2] V obou případech jde o odborné publikace s přehledem informačních zdrojů, rozsáhlým poznámkovým aparátem a rejstříkem.

Krása evropské faleristiky

Informace k nově otevřené výstavě Krása evropské faleristiky, připomínající vyznamenání všech 27 členských zemí Evropské Unie.

Moderní průzkumné těleso branné moci

Článek rozebírá vytvoření průzkumných jednotek rychlých divisí válečné československé branné moci, tzv. motorisovaných přezvědných oddílů, ve druhé polovině třicátých let.

Německá branná moc a její vyšší velení na podzim 1938

Stav německého velení a armády v době "české krize" podzimu 1938.

Republika československá a jeji branná moc v roce 1938

Republika československá měla charakter parlamentní demokracie s presidentem jako hlavou státu, přísně oddělenou mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní. Její státní forma byla dána ústavou z roku 1920, základní záležitosti ve vojenské oblasti kodifikoval branný zákon z roku 1920 a jeho novely.

Souboj Titánů

Výročí vypuknutí sovětsko-německé války dává možnost připomenout některé okamžiky a nejasnosti příprav a zahájení bojových akcí. V tomto případě se pokusíme zobecnit určitá data, týkající se tankových svazků a jejich výzbroje na obou bojujících stranách. I když toto téma je v ruské literatuře posledních 15 let velmi podrobně zkoumáno, u nás na tomto poli zůstávají zachovány velmi zastaralé informace, v lepším případě z počátku devadesátých let, v horším případě ještě ideologické floskule sovětské propagandy.

Úder za rozbřesku

Vážení kolegové a kolegyně. Soutěž k 70. výročí mobilizace čs. armády byla ukončena. Vzhledem k tomu, že se přihlásil pouze Jiří Fidler se svým příspěvkem, tak celou soutěž vyhrál. Zde je jeho velice zajímavý a věřím, že i diskuzi vzbudící článek, souvisí totiž se žánrem tzv. alternativní historie.