Teroristické skupiny
Články
Izraeli a Palestincům přinesl rok 2013 jednu významnou událost – obě strany obnovily mírová jednání. S výjimkou krátkých neúspěšných rozhovorů v roce 2010 spolu nejednaly pět let. K obnově přímých jednání koncem července došlo díky nadlidskému úsilí amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, jemuž izraelský premiér Binjamin Netanjahu a předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás slíbili, že u jednacího stolu vydrží devět měsíců.
Boko Haram je nigerijská teroristická organizace, která se řadí mezi jednu z nejničivějších teroristických organizací všech dob. Povstalci představují velikou hrozbu pro nejlidnatější africkou zemi a další její sousedy. Tato skupina provádí akty náboženského terorismu, ale také určitými činy se řadí mezi guerillovou skupinu. Má organizovanou taktiku boje, která se však postupem času v roce 2015 začala měnit. Boko Haram se stejně jako Islámský stát v Sýrii a Iráku snaží vytvořit na severu Nigérie chalífát, který se bude řídit především právem šaría.
Egypt většinou poutá pozornost západních médií jen kvůli pronásledování islamistů a údajným mocenským ambicím polního maršála Abdala Fataha Sisího. Málokterá si všímají, že Egypt od červencového svržení islamistického prezidenta Muhammada Mursího úporně bojuje proti terorismu, především na Sinajském poloostrově, odkud se násilí přelévá do celé země. V pátek zde podnikl zatím nejmohutnější ofenzivu, při které vypálil na 60 raket na cíle islamistů ve vesnici nedaleko Šajch Zuwajdí a zabil nejméně 13 teroristů. Za celý minulý týden jich zlikvidoval dvacet, dalších dvacet toto pondělí a od července stovky a sám také ztratil přes 200 vojáků. Ve srovnání se Sýrií možná tato čísla vypadají nízká, ale boj proti terorismu na Sinaji má obrovský význam pro celý region.
Egypt systematicky stupňuje boj proti palestinskému hnutí Hamas, které ovládá pásmo Gazy. V úterý káhirský soud zakázal Hamasu veškerou činnost a působení v Egyptě, a dal tím jasně najevo, že úřady nehodlají slevit ze svého záměru hnutí zcela izolovat. Soud nařídil uzavření všech kanceláří Hamasu a zabavení jeho majetku a členové hnutí, kteří žijí v Káhiře, teď mohou být zatčeni. Zákaz činnosti Hamasu už nemá daleko k jeho prohlášení za teroristickou organizaci, kterou je v Egyptě od prosince i jeho mateřské Muslimské bratrstvo.
Pozdě, ale přece – tak by se dalo shrnout pondělní rozhodnutí Evropské unie, která po dlouhém váhání konečně zařadila libanonské šíitské hnutí Hizballáh na seznam teroristických organizací. Jen s jedním háčkem – nezapsala je tam celé, ale jen takzvané „ozbrojené křídlo“.
Konflikt mezi libanonským hnutím Hizballáh a státem Izrael v roce 2006 svou náhlostí a prudkostí zaskočil celý svět. Nicméně ani intenzivní vojenské střetnutí z dlouhodobého hlediska problém nevyřešilo. Předložená studie se zabývá problematikou tzv. „předčasného peacekeepingu,“ který se na nerozhodném výsledku mohl podílet.
Hnutí Hizballáh je dnes jednoznačně fenoménem přesahujícím nejen hranice Libanonu, nýbrž i Blízkého východu samotného. Z původně extrémistické šíitské skupiny, která mezi prvními proslula sebevražednými atentáty, se stala jedna z nejdůležitějších politických sil v Libanonu. Hizballáh se stal jakýmsi fenoménem, který se těší velké popularitě i mezi sunnitskými muslimy, zejména jako symbol úspěšného odporu proti Izraeli. Velkou měrou se tak stalo i díky jeho úspěšné etablovanosti coby politického aktéra v Libanonu. A právě proces jeho institucionalizace v libanonské společnosti a na politické scéně je hlavním předmětem tohoto textu. Snaží se popsat změny v ideologii, politickém vystupování a i ve vojenském chování Hizballáhu. Snaží se identifikovat vlivy, které měly na jeho institucionalizaci vliv, a celkově chce přispět k pochopení, proč toto hnutí mělo takový úspěch. Časově je pro práci zlomový rok 1992 a práce se detailněji zabývá vývojem do roku 2000, kdy došlo k izraelskému stažení z Libanonu, které znamenalo další přelom v institucionalizaci Hizballáhu a jeho definitivní etablaci na libanonské a regionální politické scéně.
7. 6. 2012 – Provincie Azawad vyhlásila nezávislost, separatisté jsou však nejednotní. U některých z nich se otevřeně hovoří o napojení na al-Qácidu.
Al-Kájda, amorfní organizace či spíš jen útvar bez adresy, s údajně nejvyšším principálem Osamou bin Ladinem setrvávajícím kdesi v noře na afghánsko-pakistánském pomezí, svůj zkázonosný dopad již hodněkrát prokázala. Kdy a kde to vlastně začalo?
Palestinské teroristické hnutí Hamas má stále větší potíže. Od loňského nástupu Muslimského bratrstva v Egyptě si coby jeho odnož slibovalo prudké zlepšení vzájemných vztahů i hospodářské situace v pásmu Gazy a očekávalo úplné otevření hranic, či dokonce vytvoření zóny volného obchodu s Egyptem.
Hnutí Hamás je stále středem pozornosti. Následující text si klade za cíl analýzu proměn jeho teroristické činnosti od jeho vzniku po současnost.
Každé náboženství - a islám kvůli svému bezmeznému lpění na starých hodnotách a nedostatku demokratické tradice v oblasti, v níž se vyskytuje, zvlášť - může být zneužito k prosazování určitých politických cílů a obhajobě nehumánních způsobů, kterými je jich dosahováno, včetně chladnokrevného vraždění...
Témata
Podkategorie
Reklama
Prémiový účet
Podpořte náš web a zároveň se zbavte reklam. Použijte prémiový učet!
Rusko-ukrajinský konflikt. Aktualizováno průběžně.
Zobrazit článek