Main Menu
User Menu

Bezpečnostní služba

Security Service, MI5

Security Service - MI5
Bezpečnostní služba



Bezpečnostní služba (Secret Service, MI5) je britská zpravodajská služba s vnitřní působností. Do její působnosti patří především boj proti cizím zpravodajským službám (kontrarozvědka), boj proti terorismu a boj proti šíření zbraní hromadného ničení. MI5 chrání britskou parlamentní demokracii před akcemi, které mají za cíl její svržením či narušením politickými, násilnými či hospodářskými prostředky.


MI5 také poskytuje bezpečnostní poradenství příslušným státním i privátním subjektům a zajišťuje ochranu kritické infrastruktury. Donedávna měla důležitou roli i v boji proti organizovanému zločinu. Tato činnost byla přenesena na příslušné policejní složky.


Bezpečnostní služba (MI5) je spolu s Tajnou zpravodajskou službou (MI6), Centrálou vládního spojení (GCHQ) a vojenskou zpravodajskou službou základní součástí britského zpravodajského společenství v čele se Spojeným výborem pro zpravodajství.



Zdroj:
http://www.mi5.gov.uk/
URL : https://www.valka.cz/Bezpecnostni-sluzba-t103839#373222Verze : 0
MOD
OD VZNIKU DO KONCE PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY


Založení Úřadu tajné služby
Doba před vypuknutím první světové války byla mimo jiné ve znamení anglo-německých závodů v námořním zbrojení. V této souvislosti začaly v Británii narůstat obavy z německých špionů, kteří získávali technické a jiné poznatky v britských přístavech a loděnicích. Tehdejší ministerstvo války, které zastřešovalo britské pozemní síly, a admiralita se dohodly na vytvoření společného Úřadu tajné služby (Secret Service Bureau), jehož úkolem bude koordinovat zpravodajskou činnost. Úřad byl zřízen v říjnu 1909 a v jeho čele stanuli kapitán Vernon G. W. Kell z Jihostaffordshirského pluku a kapitán Mansfield Cumming z Královského námořnictva.


Dosavadní zadání činnosti úřadu tedy mělo defensivní charakter. Krátce po jeho vzniku ovšem dostal za úkol i ofensivní zpravodajskou činnost - získávat informace o německém námořnictvu. Kell a Cumming se dohodli, že si úkoly rozdělí. Kellova Domácí sekce převzala boj proti cizím zpravodajcům na vlastním teritoriu, zatímco Cummingova Zahraniční sekce měla na starost získávání informací o potenciálních nepřátelích Británie v zahraničí. Toto rozdělení předznamenalo pozdější rozdělení zpravodajské služby na vnitřní MI5 a vnější MI6. Úřad měl relativně málo lidí i prostředků, přesto se mu do vypuknutí války podařilo odhalit více jak dvě desítky špionů. Zřejmě nejvýznamnějším úlovkem byl Frederick Gould. Tento britský občan narozený v Německu, pracoval po několik let jako německý špion. Při zatčení u něho byla nalezena celá řada ukradených tajných dokumentů. Při odhalení řady německých zpravodajců pomohla Britům i schopnost číst zprávy napsané tzv. neviditelným inkoustem.


Rozbití skupiny německých špionů v den vyhlášení války
Britští zpravodajci již nějakou dobu sledovali síť německých špionů, jejímž centrálním bodem byl Karl Gustav Ernst, přes něhož procházela všechna písemná komunikace. V den vyhlášení války, bylo 21 z 22 podezřelých osob zatčeno. Tomu poslednímu se podařilo uprchnout do Německa. Celá síť tak byla zničena. Osm osob bylo později propuštěno, avšak u třinácti zbylých byla prokázána špionážní činnost. Británie tak dokázala uchránit citlivá námořní i armádní tajemství v době, kdy to bylo nejdůležitější - včetně informace o vyslání expedičního sboru do Francie.


Součást Sekce 5 Ředitelství vojenských operací
Úřad tajné služby byl mobilizován jako součást Ministerstva války (War Office) a to v rámci Ředitelství vojenských operací (Directorate of Military Operations), respektive jeho páté sekce (MO5), která se dále skládala z osmi podsekcí - Vernon Kell, nyní již v hodnosti majora, stál v čele podsekce MO5(g).


Přejmenování na MI5
V lednu 1916 byla MO5(g) přejmenována na MI5 a současně přesunuta pod nově zřízené Ředitelství vojenského zpravodajství (Directorate of Military Intelligence). MI5 byla též rozšířena působnost. Nyní měla na starost i bezpečnost muničních skladů, koordinaci vládní politiky vůči cizincům a dohled nad kontrarozvědnou činností v celém britském impériu. MI5 úzce spolupracovala s policií, neboť její role byla čistě zpravodajská, neměla represivní pravomoc. Své poznatky následně předala policii, jejíž příslušníci následně provedli samotné zatčení podezřelé osoby a vedli její výslech, samozřejmě za přítomnosti příslušníků MI5. Počet příslušníků MI5 se během čtyř válečných let zvýšil z 15 na na 844. V letech 1914-1918 bylo vyšetřováno mnoho zcela nevinných Němců a Rakušanů kvůli silným protiněmecký náladám, které se projevili mimo jiné četnými neopodstatněnými udáními. Nicméně odhaleno bylo i pětatřicet skutečných špionů, z nichž jedenáct bylo popraveno. Vernon Kell byl na konci války za své zásluhy povýšen do hodnosti plukovníka.




MEZIVÁLEČNÁ DOBA


Dvojí změna názvu
V roce 1929 byla MI5 přejmenována na Obrannou bezpečnostní službu (Defence Security Service) a v roce 1931 na Bezpečnostní službu (Security Service). Tento název již vydržel do až současnosti.


Snížení počtu příslušníků, rozšíření úkolů
Po skončení války prošla MI5 silnou redukce počtu svých příslušníků. Postupně se jejich počet snížil až na zhruba jeden tucet v roce 1929. Stabilní faktorem zůstal poručík Vernon Kell, který zůstal v jejím čele po celou meziválečnou éru. K dosavadním úkolům MI5 přibylo vyhodnocování všech bezpečnostních hrozeb, které neměla na starost policie. V této oblasti představovali největší vnitřní ohrožení Británie především komunisté, fašisté a nacisté.


Komunistická hrozba
Obranu proti komunistické hrozbě, ztělesněné především Kominternou, zajišťovala MI5 i policie - MI5 zajišťovala na tomto poli kontrarozvědnou ochranu ozbrojených sil, policie veřejnosti. V roce 1931 přešlo vše na Bezpečnostní službu. Britům se podařilo odhalit několik významných prosovětských špionů - ať už spojených s Komunistickou stranou Velké Británie či operujících zcela nezávisle na ní. Uvést lze např. Williama Normana Ewera či Percyho Gladinga. Mnoho informací získala také od defektujícího sovětského generála Waltera Krivického, který pracoval pro sovětské vojenské zpravodajství.


Fašistická a nacistická hrozba
Nebezpečí z tohoto směru bylo zpočátku vnímáno méně intenzivně, avšak po nástupu Adolfa Hitlera k moci se tento přístup postupně změnil. V Británii se dostala pod dohled řada příznivců italského fašismu i německého nacismu (Oswald Mosley, Arnold Leese a další). Obavy vzbuzovala i činnost zahraniční sekce NSDAP a německých vojenských zpravodajců, zejména v souvislosti s přípravami na vypuknutí válečného konfliktu.




DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA


Změny v Bezpečnostní službě
Bezpečnostní služba vstupovala do druhé světové války v neuspokojivém stavu - na konci roku 1938 sestávala z pouhých třiceti důstojníků a stovky sekretářek a pracovníků spisové a archivní služby. A množství věcí k vyřízení přitom rapidně stoupalo. Bylo potřeba zpracovávat stáel více zpráv, prověřovat stále více osob a reagovat na rostoucí počet hlášení. Navíc bylo na začátku války internováno mnoho Němců, Italů a Rakušanů, které bylo nutno prověřit. Do vězení bylo umístěno také množství Britů - sympatizantů s nacisty či fašisty. V květnu 1940 nový ministerský předseda Winston Churchill nechal penzionovat dosavadního generálního ředitele MI5 Vernona Kella a nahradil ho brigádním generálem Oswaldem Harkerem. Ten byl ovšem brzy také nahrazen. V čele služby stanul v dubnu 1941 David Petrie. Ten provedl řadu větších reforem a přizpůsobil službu požadavkům válečné doby.


Úspěch MI5 v boji proti německým agentům
MI5 dosáhla velmi dobrých výsledků. Dařilo se jí odhalovat nepřátelské agenty a z řady z nich dokonce udělala dvojité agenty. Po válce se ukázalo, že se jí podařilo odhalit a chytit všechny agenty, vyjma jednoho, který spáchal včas sebevraždu.




STUDENÁ VÁLKA


Změny činnosti v poválečné době
Počátek studené války byl ve znamení expanze sovětského vlivu. I Velká Británie se cítila ohrožena. Bylo zavedeno pravidlo, že komunisté (a fašisté) budou nadále vyloučeni z činností životně důležitých pro bezpečnosty státu, neboť u nelze vyloučit, že budou jednat ve prospěch cizí moci. Byl nastaven systém bezpečnostních prověrek, na kterém se MI5 podílela rozhodující měrou. I předtím se MI5 zabývala vedle činnsoti nepřátelských služeb i potenciálními riziky v řadách vlastních obyvatel, nyní tato část činnosti nabyla většího významu než doposud. Premiér Winston Churchill jmenoval nového generálního ředitele - stal se jím David Maxwell-Fyfe, který Službu reformoval a personálně posílil. Počet příslušníků opět stoupl na zhruba 850.


Cambridgeská pětka
I přes zavedená opatření utrpěla Británie na zpravodajské poli v padesátých letech několik hořkých porážek. Sověti totiž stačili naverbovat řadu agentů před zavedením bezpečnostních prověrek. Tak například získali informace o atomové bombě od britského vědce Klause Fuchse, který pro ně pracoval. Nejznámější skupinou agentů ale byla tzv. cambridgeská pětka - skupina sovětských agentů, kteří byli naverbováni již ve třicátých letech, postoupili na různé posty ve státní správě (ministerstvo zahraničních věcí, rozvědka, kontrarozvědka) a Sovětům dodávali citlivé informace. Skupinu tvořili Anthony Blunt, Guy Burgess, John Cairncross, Donald Maclean and Kim Philby.


Další sovětští špioni
I v šedesátých letech docházelo k objevování dalších a dalších sovětstkých zpravodajců a agentů. Mezi nejznámnější patří portlandská skupina, George Blake y rozvědky či John Vassal z admirality. Boj se Sověty měl vrchol v roce 1971, kdy bylo ze země vypovězeno naráz 90 sovětských činitelů a dalším 15, kteří se nacházeli mimo Británii, byla zrušena víza - všem kvůli zapojení do zpravodajské činnosti. Sověti odpověděli stejným krokem u 18 Britů, nicméně jejich síť ve Spojeném království dostala zásah, ze kterého se již nikdy nevzpamatovala.


Sedmdesátá léta - terorismus vstupuje na scénu
Ke konci sedmdesátých let musela MI5 zaměřit mnohem více pozornosti než dosud na problematiku boje s terorismem - jak s mezinárodním, tak hlavně s irským.





Zdroje:
http://www.mi5.gov.uk/
URL : https://www.valka.cz/Bezpecnostni-sluzba-t103839#373228Verze : 0
MOD
Generální ředitelé:


1909–1940 - Vernon Kell
1940–1941 - Oswald Allen Harker (prozatímní)
1941–1946 - David Petrie
1946–1953 - Percy Sillitoe
1953–1956 - Dick White
1956–1965 - Roger Hollis
1965–1972 - Martin Furnival Jones
1972–1978 - Michael Hanley
1978–1981 - Howard Smith
1981–1985 - John Jones
1985–1987 - Antony Duff
1987–1992 - Patrick Walker
1992–1996 - Stella Rimington
1996–2002 - Stephen Lander
2002–2007 - Dame Eliza Manningham-Buller
2007- Jonathan Evans




Zdroj:
http://www.mi5.gov.uk/
URL : https://www.valka.cz/Bezpecnostni-sluzba-t103839#373271Verze : 0
MOD