Balóny a vzducholodě

Autor: Duan Barry 🕔︎︎ 👁︎ 67.947

Jak to všechno začalo

Létat bylo snem člověka snad odjakživa. Těžko pídit se dnes, kdy se tento sen objevil poprvé. Již v jedné antické legendě se vypráví o Ikarovi a jeho otci, kteří ze zajetí uprchnuli pomocí křídel z ptačích per slepených voskem. Létáním se zabýval i Leonardo da Vinci, renesanční umělec, vynálezce a všeuměl. Inspirací se stali lidem samozřejmě ptáci a jejich let. První nadšenci si proto zhotovovali křídla podobná ptačím a upevnovali si je na ruce. Skákali pak z vyšších budov, mávajíce křídly snažili se docílit letu. Ovšem dosáhli pouze pádu, jenž zpravidla končil tragédií.

Stroje těžší než vzduch a poháněné lidskou silou nebyly možné, neboť člověk nevyvinul dostatečný výkon ke vzletu takového zařízení. Roku 1738 objevil švýcarský matematik Daniel Bernoulli, že když proudí plyn nebo kapalina rychleji, vzniká menší tlak. Takže když bude horní část křídla vypouklá, bude horní proud vzduchu rychlejší, sníží se tlak a vznikne vztlak - rozdíl horního nižšího a spodního vyššího. Tento princip pak začali využívat průkopníci při stavbě prvních kluzáků. Téměř sto let poté sir George Cayley postavil a zalétal první kluzák (1838). To je ovšem trochu jiná kapitola.

Reklama

Nejstaršími létajícími stroji byly horkovzdušné balóny, jež byly lehčí než vzduch, a tudíž nepotřebovaly ke vzletu nic jiného než dostatek horkého vzduchu. Získat jej nebyl žádný problém stačilo vytvořit ohniště s ohněm a nad ním lapat horký vzduch. Horkovzdušné balóny znali již staří Čínané a stavěli je ve formě dobře známých čínských draků. O jejich konstrukci a použití máme však dnes jen kusé informace. V Evropě (a ve světě vůbec) se o let stroji lehčími než vzduch zasloužili zejména Francouzi. Bratři Joseph a Etienne Montgolfierové, po pokusech s balóny plněnými vodní parou a pak horkým vzduchem, sestrojili horkovzdušný balón s průměrem 12 m, který se 4. června 1784 vznesl k oblakům k 10minutovému letu. Tento den je považován za počátek celosvětového létání. V září téhož roku zhlédl let i král Ludvík XVI. a 21. listopadu vzlétla montgolfiera, balón plněný horkým vzduchem, s posádkou tvořenou lékárníkem Pilâterm de Rozier a markýzem d’Arlandes.

Souběžně s bratry Montgolfierovými tvořil francouzský fyzik Jacques Alexandre Charles. Jako plnící plyn použil mnohem lehčí, a také nebezpečnější vodík, který má však mnohem vyšší nosnost. I když první charliéra - balón plněný vodíkem - byla zničena, znamenala další krok vpřed. Jiný Francouz Jean-Pierre Blanchard překonal dne 7. ledna 1785 spolu s Angličanem dr. Johnem Jeffriesem kanál La Manche. Létání se jako atrakce rychle rozšířilo, a to nejen ve Francii.

Od balónu pak vedla cesta ke vzducholodi - „balónu s pohonem“. I zde se vyznamenali Francouzi, zejména inženýr Henri Giffard a inženýr Dupuy de Lôme. Problém prvních vzducholodí byl pohon. Zprvu se používaly parostroje, ty však byly příliš slabé na to, aby se vzducholod mohla postavit větru, a také poměrně těžké. Poté přišly na řadu elektromotory a spalovací motory. Výrobou těch druhých prosluli hlavně Gottleib Daimler a Carl Fridrich Benz. Spalovací motor se stal řešením problémů s pohonem. Poměr váhy a velikosti ku dodávanému výkonu byl několikráte lepší než u parostrojů. Navíc se nemuselo za letu přikládat, nebot každé otevření dvířek spalovací komory znamenalo kontakt s přímým ohněm, což je pro vzducholod plněnou vodíkem smrtelně nebezpečné (vzducholodě byly totiž plněny zejména tímto vysoce hořlavým a výbušným plynem).

Již brzy po vzletu první montgolfiery se ukázalo, že balón lze využít pro vojenské účely jako pozorovacího prostředku, podávajícím zprávy o pohybech vojáků „druhé strany“. Mohl tak odpovědět na věčnou otázku všech vojevůdců: „Co je za tím kopcem?“. Nebylo divu, že si balóny vymohly své místo ve francouzské armádě skoro tak rychle, jako na veřejnosti v roli zábavného prostředku. A jejich nasazení v posledním roce revoluce, kdy se Francie bránila vpádu ostatních zemí, přineslo určité ovoce (i když to nebylo nic světoborného).

Zmiňme ještě počátky létání i v Německu, respektive v Prusku a státečcích, z nichž Německo vzniklo. Už v lednu roku 1784 provedl v Ottobeurenu pokusy s horkovzdušným balónem mnich Ulrich Schiegg. První let s posádkou v Německu však uskutečnil Francouz Jean-Pierre Blanchard 1785 ve Frankfurtu nad Mohanem. Francouzi své balóny pak úspěšně použili proti Prusům v prusko-francouzské válce v letech 1870/71, a to k dopravě pošty z obležené Paříže. V Německu šel vývoj balónu jako vojenského prostředku trochu pomaleji než ve Francii. To zejména díky nedůvěře „vyšších míst“. Ovšem i stará pruská vojenská škola nakonec musela uznat, že technický pokrok je nutno akceptovat, ale také pokud možno co nejvíce využívat. Své „zpoždění“ do konce 19. století srovnali a v lecčemž své domnělé soupeře i předehnali.

V Německu se jako první zabýval stavbou vzducholodí berlínský knihkupec dr. Karl Wölfert (1849-1897). Poprvé vzlétl roku 1880. Na „palubu“ s sebou vzal také cestujícího, jistého pana Baumgartena, který let a sestrojení stroje sponzoroval. Vzdušný výlet však nedopadl podle konstruktérových představ, neboť skončil havárií, při níž se naštěstí nikomu nic nestalo. Sponzor ale ztratil zájem o další spolupráci.

Reklama

Poté vzlétl 5. března 1882 v Charlottenburgu, avšak ručně poháněná vrtule se ukázala jako naprosto nedostačující. 12. srpna 1888 se vznesl další stroj Wölfertovy produkce, s tělesem o objemu 800 m3 a délce necelých třicet metrů. Poprvé v historii byl použit benzínový (a můžeme říci, že i výbušný) motor - Daimler o výkonu 1,5 kW (2 k) - i když jiný pramen hovoří o 6 kW/8 k), čímž se nesmazatelně zapsal do historie vzduchoplavectví. Pilotáže tohoto letu se zhostil mechanik se jménem Michael.

Lety prokázaly, že bylo nalezeno poměrně dobré konstrukční řešení. 14. července 1897, při letu Karla Wölferta a jeho mechanika Knaba, došlo k závadě na motoru a výbuchu, jenž zapálil vodíkovou náplň neztužené vzducholodě. Oba letci zahynuli. Zapsali se tak do dějin vzduchoplavectví podruhé, tentokrát jako první oběti havárie vzducholodě.

Toto je krátký úvod, který má čtenáři poskytnout základní představu o počátcích světového a samozřejmě i německého létání.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více