Zpět na úvodní stránku
Přehled článků autora
-
Almirante Grau - Poslední klasický křižník
Peruánský křižník Almirante Grau je v současnosti posledním operujícím reprezentantem klasických lehkých křižníků z dob 2. světové války. Tento veterán má za sebou nezvykle spletitou minulost, plnou různých zvratů.
-
ANZAC: Fregaty od protinožců
V srpnu 2006 byla do služby oficiálně zařazena fregata HMAS Perth. Jedná se o poslední desáté plavidlo třídy ANZAC, jenž byla stavěna pro potřeby námořnictev Austrálie a Nového Zélandu. Fregaty tohoto typu jsou zajímavé aplikací modulární koncepce MEKO a svými početnými průběžnými modernizacemi.
-
ARA Vienticinco de Mayo vs. Task Force 317
Argentinské loďstvo ve válce o Falklandy v roce 1982 nesehrálo významnější roli ani navzdory prvotním smělým úmyslům. Hned na začátku konfliktu se totiž plánoval útok letounů z letadlové lodě ARA Vienticinco de Mayo na Task Force 317, který měl eliminovat její britské protějšky, a tím i letecké krytí. Nechybělo mnoho, aby došlo k první bitvě letadlových lodí od skončení 2. světové války, o všem ale nakonec rozhodly britské jaderné ponorky.
-
Bílý slon poválečného Royal Navy
Britský raketový torpédoborec HMS Bristol byl prototypem zamýšlené osmičlenné série Type 82. Nikdy se však nedočkal svých sester, čímž si v Královském námořnictvu vysloužil nelichotivý status bílého slona. I navzdory tomu ale přetrval až do dnešních dnů v podobě stacionární cvičné lodě a bude sloužit do konce dekády.
-
De Grasse a Colbert - Dlouhověký elegán (2. část)
Po protiletadlovém křižníku De Grasse objednalo velení Marine Nationale ještě druhou, vizuálně velmi podobnou jednotku. Plavidlo pojmenované „Colbert“ se však od svého předchůdce zásadně lišilo řadou řešení. Na rozdíl od něj se navíc dočkalo i rozsáhlé modernizace na raketový křižník a mnohem delší služby.
-
-
Exportní Nanuchky
Korvety třídy Nanuchka byly na svou dobu bezesporu pokročilou konstrukcí a nebylo divu, že krátce po zahájení jejich služby v řadách VMF o ně projevily zájem také jiné státy. V souladu s praxí v SSSR proto byla vyvinuta zjednodušená exportní verze Projekt 1234E, u níž byly nejvíc pokročilé prvky vybavení v rámci utajení nahrazeny staršími systémy.
-
Francouzské nosiče raket třídy Le Triomphant
Páteří francouzských sil jaderného zastrašování jsou v současnosti nukleární ponorky třídy Le Triomphant. Na jejich palubách se nachází 48 balistických raket M45 a M51, pro které je po snížení stavů zbraní hromadného ničení, ohlášeném v roce 2006, k dispozici celkem 249 jaderných hlavic.
-
Fregaty MEKO 200TN a 200HN (1.) - Bestseller v tureckém podání
Modulová koncepce stavby bojových plavidel MEKO vznikla s úmyslem usnadnit a zlevnit jejich stavbu a budoucí modernizace. Z početné rodiny plavidel MEKO daleko největších obchodních úspěchů dosáhly fregaty řady MEKO 200, kterých bylo během dvou desetiletí postaveno celkem 25. Jejich prvním uživatelem se stalo námořnictvo Turecka a krátce nato se pro ně rozhodla také rivalizující řecká flota.
-
Fregaty MEKO 200TN a 200HN (2.) - Řečtí rivalové
Během stavby fregat třídy Yavuz se o typ MEKO 200 začal zajímat také odvěký rival Turecka – sousední Řecko. To v roce 1989 objednalo čtyři mírně větší a poněkud lépe vybavené jednotky třídy Hydra. Zakrátko se Turecko rozhodlo pořídit druhou čtveřici vylepšených fregat, dokončených v podtřídách Barbaros a Salihreis.
-
Fregaty třídy Álvaro de Bazán
V únoru 2006 doplnila řady španělského námořnictva zatím poslední čtvrtá protiletadlová fregata třídy Álvaro de Bazán. Tyto v mnoha ohledech originální jednotky představují první evropská plavidla a zároveň první plavidla o velikosti fregat vybavené americkým systémem Aegis.
-
-
Jihokorejské torpédoborce KDX (1. část)
Námořnictvo Jižní Koreje se nedávno stalo pátým členem elitního klubu majitelů plavidel vybavených systémem Aegis. Torpédoborce KDX-III, které jej nesou, představují 3. generaci torpédoborců domácí konstrukce vyvíjených v rámci programu KDX po více než dvě desetiletí. Jednotky vzešlé z programu v současnosti představují páteř hladinového loďstva.
-
Jihokorejské torpédoborce KDX (2. část)
Po torpédoborcích tříd KDX-I a KDX-II následovaly zcela odlišné a podstatně větší jednotky třídy KDX-III. Tato plavidla vybavená systémem Aegis konstrukčně vycházejí z amerických torpédoborců třídy A. Burke. Ve své kategorii patří k největším na světě a po právu jsou považovány za pýchu jihokorejského námořnictva.
-
Korvety třídy Baynunah
Spojené arabské emiráty, podobně jako jiné arabské země v oblasti Blízkého východu, dlouho nedisponovaly loďařským průmyslem, natož schopností stavět bojová plavidla. Tato situace je však v současnosti radikálně odlišná. V loděnicích Abu Dhabi Ship Building, založených v polovině 90. let, se totiž úspěšně realizuje program stavby šesti moderních korvet třídy Baynunah.
-
Korvety třídy Inhaúma
Brazilské korvety třídy Inhaúma představují vůbec první moderní bojová plavidla navržená domácím loďařským průmyslem. Množství projektových chyb se však odrazilo na jejich špatných nautických vlastnostech, stabilitě a dalších nedostatcích. Ty byly odstraněny teprve u páté jednotky třídy Barroso.
-
Korvety třídy Nanuchka (1.)
Malá úderná bojová plavidla byla vždy důležitou součástí hladinových sil sovětského námořnictva. Po skončení 2. světové války byly masově stavěny torpédové čluny, ale postupem času je z důvodu jejich klesající efektivnosti začaly nahrazovat raketové čluny. Dalším stupněm vývoje se staly malé raketové lodě, jejichž prvním realizovaným zástupcem se staly jednotky Projektu 1234 Ovod, na Západě zvané jako korvety třídy Nanuchka.
-
-
Korvety třídy Nanuchka (2.)
Korvety třídy Nanuchka byly na svou velikost velmi silně vyzbrojená plavidla. Celá jejich konstrukce byla podřízena instalaci raketového komplexu Malachit a pokročilého zbraňového/bojového řídícího systému Titanit. Pro VMF jich bylo ve verzích Ovod a Ovod-1 postaveno celkem 36.
-
Korvety třídy Nanuchka (3.)
Mezi korvety třídy Nanuchka určené pro VMF patří také jedno méně známé experimentální plavidlo Projektu 1234.7. Korveta pojmenovaná Nakat byla postavena za účelem otestování nových protilodních střel Oniks, které měly nahradit stárnoucí Malachity.
-
Legenda jménem Tirpitz - 1. díl
12. listopad je připomínkou výročí potopení německé bitevní lodi Tirpitz. Toto proslulé plavidlo si získalo velký respekt svých protivníků, aniž by se vůbec kdy zúčastnilo regulérní námořní bitvy. V úvodním díle seriálu si popíšeme první, aktivnější období jeho služby v řadách Kriegsmarine.
-
Legenda jménem Tirpitz - 2. díl
Posledních 14 měsíců služby Tirpitzu se neslo ve znamení nepřestávajících britských snah o jeho potopení. Plavidlo je strávilo v norských fjordech, kde se také v listopadu 1944 po zásazích těžkými pumami Tallboy naplnil jeho osud.
-
Luigi Durand de la Penne - Kontroverze spojené s výzbrojí (2. díl)
Torpédoborce třídy Luigi Durand de la Penne byly po zařazení do služby považovány za poněkud kontroverzní jednotky. Důvodem bylo zejména použití zastaralých PLŘS SM-1MR, které v první polovině 90. let ani zdaleka neodpovídaly potřebám doby. Proto se prakticky okamžitě začalo zvažovat jejich nahrazení modernějším typem, což se však zrealizovalo teprve nedávno.
-
-
Luigi Durand de la Penne - Vrchol evoluce italských torpédoborců (1. díl)
Torpédoborce třídy Luigi Durand de la Penne představují poslední plavidla této kategorie postavená pro italské námořnictvo. Zároveň jde o jedny z posledních reprezentantů západních torpédoborců navržených v období studené války. Tyto v řadě ohledů unikátní jednotky po svých předchůdcích zdědily nezvykle silnou hlavňovou výzbroj, která je typická pro italskou poválečnou konstrukční školu.
-
MRK-5 : Uragán o rychlosti 60 uzlů
Sovětský raketový člun na nosných křídlech MRK-5 byl jediným postaveným plavidlem Projektu 1240 Uragan. Jeho konstrukce, důsledně podřízená požadavku na dosažení maximální rychlosti 60 uzlů, využívala řadu pokrokových řešení. MRK-5 se však i navzdory faktu, že splnila všechna zadání VMF, pro svou komplikovanost nedočkala následovníků.
-
Námořní Avengery
Rotační kanon GAU-8/A Avenger je známý především díky použití na americkém bitevníku A-10 Thunderbolt II. Tato výkonná zbraň však našla uplatnění také v několika námořních protiraketových systémech. Kromě relativně známého systému Goalkeeper se jednalo také o několik dnes již téměř zapomenutých konstrukcí.
-
Nejvýkonější námořní pětadvacítky
Tvůrci malorážových protiraketových systémů kategorie CIWS vždy preferovali zbraně střílející municí s vysokými balistickými výkony. K nejvýkonnějším patřily kanóny KBB a KBD švýcarské firmy Oerlikon, využívající munici 25 x 184 mm. I přes své nesporné kvality se však systémy, které je využívaly, nedočkaly větších prodejních úspěchů.
-
Neviditelný štít norských fjordů Skjold
Raketové čluny třídy Skjold (v překladu „štít“) jsou výsledkem dlouhé evoluce plavidel této kategorie pro specifické potřeby Norského královského námořnictva. Jejich konstrukce unikátním způsobem slučuje malé rozměry, „stealth“, silnou výzbroj a přitom výtečné nautické vlastnosti a schopnost vyvinout velmi vysoké rychlosti.
-
-
Otomat a Milas (1.)
Italsko-francouzské protilodní střely rodiny Otomat patří k relativně málo známým typům, které se však dočkaly značného rozšíření. Na obchodních úspěších se podepsal také velký dolet těchto střel, který jim v kombinaci se sofistikovanými systémy řízení palby umožňoval útočit na cíle nacházející se daleko za radiolokačním horizontem.
-
Otomat a Milas (2.)
Vývoj protilodních střel Otomat pokračoval v 80. a 90. letech novými variantami, jako Otomach 2, Otomat Mk.3 či TESEO 3. Žádná z nich se však nedočkala sériové výroby, na rozdíl od jiné příbuzné zbraně. Tou jsou raketová torpéda Milas, která společně s nejnovější verzí Otomat Mk.2 Block IV představují zřejmě poslední členy rodiny.
-
Ponorky třídy Gotland - Evoluce švédského pohonu AIP
Ponorky třídy Gotland představují zatím poslední článek evoluce švédských poválečných ponorek. Zároveň se jedná o první západní sériové ponorky, od počátku navržené pro instalaci pohonu AIP. Jeho výsledná koncepce využívající Stirlingův motor, je výsledkem vývoje trvajícího desítky let.
-
Ponorky třídy Gotland - Tichý postrach US Navy
Kvality ponorek třídy Gotland se naplno potvrdily během dvouleté stáže první jednotky třídy v USA. Ta se na řade námořních cvičení stala postrachem plavidel a ponorek US Navy. V současnosti se pracuje na rozsáhlé modernizaci třídy, která by ji udržela na úrovni doby.
-
Protilodní střely Marte
Italské protilodní řízené střely Marte byly původně vyvinuty jako výzbroj palubních vrtulníků. I přesto, že slouží již více než tři desetiletí, jejich evoluce ani zdaleka není u konce a v současnosti je vyvíjeno několik nových verzí.
-
-
Protiraketový systém RAM
Rychlé rozšiřování protilodních střel na přelomu 60. a 70. let přinutilo velení US Navy hledat odpovídající protizbraně. Jednou z nich se stal raketový systém RAM, vyvinutý ve spolupráci s Německem a zavedený do služby počátkem 90. let.
-
Raketový systém Seawolf
Seawolf je prvním představitelem západních námořních protivzdušných systémů navržených také k ničení protilodních ŘS. Systém dosáhl značného rozšíření v řadách Royal Navy, ale i přes naděje vkládané do něj jeho výrobcem se nedokázal výrazněji prosadit v zahraničí. Nepomohl tomu ani ukázkový start operační kariéry spojený s úspěšným bojovým nasazením ve falklandském konfliktu.
-
Sága rodu Pegasů – 1. část: Od třídy Asheville k hydrofoilům
Americké raketové čluny třídy Pegasus byly avantgardní jednotky, stavěné v průběhu 70. a 80. let na bázi hydrofoilů. Jejich konečná forma byla výsledkem dlouholetého vývoje a formování požadavků US Navy na malá rychlá úderná plavidla.
-
Sága rodu Pegasů – 2. část: Zabijáci raketových člunů
Po průkopnickém hydrofoilu USS High Point následovaly experimentální dělové čluny USS Flagstaff a USS Tucumcari. Na základě pozitivních výsledků zkoušek těchto plavidel byl pro US Navy na sklonku 60. let vyvíjen nový víceúčelový hydrofoil. Podobné jednotky, určené hlavně k ničení sovětských raketových člunů, v té době požadovaly také státy NATO. Následně byl dohodnut další společný postup při vývoji na základě amerického projektu.
-
Sága rodu Pegasů – 3. část: Vzestup a pád okřídleného oře
Program PHM, byl od počátku poznamenán neshodami mezi účastníky a následně také velkým překročením plánovaných nákladů. To vedlo všechny státy NATO k postupnému odstoupení od programu. Samotné US Navy nakonec koupilo pouze šest jednotek, které se dočkaly jen krátké kariéry a v roce 1993 byly vyřazeny ze služby.
-
-
Superponorky třídy Seawolf (1.)
Americké útočné jaderné ponorky třídy Seawolf byly navrženy ve vrcholícím období studené války. Jejich primárním určením mělo být ničení sovětských ponorek v ledových arktických vodách. V konstrukci jednotek třídy Seawolf byla použita řada inovativních prvků, což jim mělo zajistit velkou převahu i nad nejlepšími ponorkami protivníka.
-
Superponorky třídy Seawolf (2.)
Ponorky třídy Seawolf primárně navržené pro „vymítání" arktických moří od svých sovětských protějšků, přišly po skončení studené války o své hlavní určení. Jejich vysoké výkony byly vykoupeny astronomickou cenou a z tohoto důvodu byl nakonec program SSN-21 seškrtaný z plánovaných 29 jednotek na pouhou trojici.
-
Thajské fregaty - Made in China
Thajské královské námořnictvo je největším uživatelem exportních fregat čínské provenience. Na přelomu 80. a 90. let minulého století jich koupilo celkem šest ve dvou třídách. Nízké ceně prvních čtyř plavidel však odpovídala i jejich kvalita a další dvě jednotky byly dokončeny s vydatnou německou technickou pomocí.
-
Torpédoborce tříd Kongo a Atago (1.)
Torpédoborce tříd Kongo a Atago jsou odpovědí na potřebu plavidel schopných zajistit účinnou PVO eskortním flotilám japonského námořnictva i bez podpory vlastního letectva. Tato plavidla představují klony amerických torpédoborců třídy A. Burke a - stejně jako jejich vzor - jsou vybaveny systémem Aegis.
-
Torpédoborce tříd Kongo a Atago (2.): Proti balistickým raketám
Pro jednotky třídy Kongo byla kromě zajištění PVO eskortních flotil JMSDF brzy nalezena nová role. Japonci se totiž rozhodli využít všech možností nabízených systémem Aegis a doplnit vybavení torpédoborců tak, aby mohly být zapojeny do protiraketového deštníku chránícího stát před případnými údery balistických raket odpálených z KLDR a ČLR. Souběžně byla postavena také dvojice jednotek vylepšené třídy Atago.
-
-
US Special Forces ve válce tankerů aneb Tajné operace v Indian country
Americké angažmá ve válce tankerů – operace Earnest Will, jejímž úkolem byla ochrana konvojů kuvajtských tankerů, bylo neodmyslitelně spojeno s účastí US Special Forces. Ty téměř rok vedly utajovanou válku s íránskou revoluční gardou operující v severních oblastech Perského zálivu zvaných „Indian country“.
-
Zapomenuté Saddámovo loďstvo
Irácké námořnictvo se ve druhé polovině 80. let mohlo stát jedním z nejsilnějších na Blízkém východě. Po těžkých ztrátách, které utrpělo na počátku irácko-íránské války, si v Itálii objednalo řadu nových jednotek. Přestože byly všechny načas dokončeny a začalo se i s výcvikem jejich posádek, předání plavidel se nakonec z řady důvodů neuskutečnilo.
Prémiový účet
Podpořte náš web a zároveň se zbavte reklam. Použijte prémiový učet!