Lodě
Články
Ihned po nacistickém útoku nabídli západní spojenci Sovětskému svazu materiální pomoc. Nejkratší trasa, jíž bylo možno materiál dostat na ruskou frontu, vedla po moři z Britských ostrovů kolem Němci okupovaného Norska do jediného nezamrzajícího sovětského přístavu Murmansk v Kolském zálivu. Konvoje, které po ní pluly, dostaly kódové označení PQ.
Podle článku 8 francouzsko-německého příměří, podepsaného 22. 6. 1940 v Compiegne, měla se francouzská flotila shromáždit ve sběrných bodech, vyznačených německou Kriegsmarine, a tam se za německého nebo italského dozoru odzbrojit a demobilizovat záložníky. Vlastní plavidla měla tedy teoreticky zůstat pod kontrolou skeletových francouzských posádek. Ačkoli vichistická vláda s maršálem Petainem v čele a francouzský námořní šéf admirál Darlan několikrát prohlásili, že ani jedna francouzská válečná loď nikdy nepadne Němcům do rukou, bylo otázkou, zda Vichy disponuje silou, jež by Němcům v převzetí lodí dokázala zabránit. Britové s buldočím Churchillem čerstvě v čele se rozhodli neponechat nic náhodě.
V únoru 2006 doplnila řady španělského námořnictva zatím poslední čtvrtá protiletadlová fregata třídy Álvaro de Bazán. Tyto v mnoha ohledech originální jednotky představují první evropská plavidla a zároveň první plavidla o velikosti fregat vybavené americkým systémem Aegis.
Íránská námořní strategie je naprosto učebnicovým příkladem strategie sea denial. Vzhledem k možnostem a zdrojům Íránu je pro něj nejen výhodná, ale prakticky jediná možná. Ačkoli strategie odepření přístupu je svou podstatou asymetrická, Írán díky ní poměrně efektivně naplňuje hlavní požadavky na námořnictva dneška.
Admirál Nelson vstoupil do řad válečného námořnictva ve druhé polovině 18. století. Článek přibližuje problematiku námořní strategie i taktiky, popis dělení tříd lodí i lodní výzbroje a neopomíjí ani život prostých námořníků v oné epoše.
Slávna a zároveň tragická kapitola nemeckého cisárskeho námorníctva.
Témata
Podkategorie