Název: Name: | Vozatajská kolona jezdectva č. 243 | Cavalry Supply Column no. 243 |
Originální název: Original Name: | Kolumna taborowa kawaleryjska nr 243 | |
Datum vzniku: Raised/Formed: | 14.08.1939 1) | |
Předchůdce: Predecessor: | 1) | |
Datum zániku: Disbanded: | DD.09.1939 2) | |
Nástupce: Successor: | - | - |
Nadřízené velitelství: Higher Command: | 14.08.1939-DD.09.1939 Volyňská jezdecká brigáda 3) | 14.08.1939-DD.09.1939 Wołyńska Cavalry Brigade |
Dislokace: Deployed: | 14.08.1939-DD.08.1939 Luck (Луцьк)/? DD.08.1939-18(?).08.1939 Luck (Луцьк)-Lvov (Львів) 18(?).08.1939-25.08.1939 Radomsko-???-???/přesun 25.08.1939 ???-les jihovýchodně Wola Wiewiecka/přesun 25.08.1939-30.08.1939 les jihovýchodně Wola Wiewiecka/? 30.08.1939-31.08.1939 Wola Wiewiecka-lesy prostor Mokra/Miedzno/přesun 31.08.1939-01.09.1939 lesy prostor Mokra/Miedzno/? 01.09.1939-DD.09.1939 lesy prostor Mokra/Miedzno-???-???-???/přesun | |
Velitel: Commander: | 14.08.1939-DD.09.1939 NN 7) | |
Výzbroj: Armament: | Vozatajská kolona jezdectva dvouspřežná typ II 8) | |
Poznámka: Note: | 1) Kolona v mírové sestavě brigády neexistovala. Byla nově vystavena Náhradní eskadronou 21. hulánského pluku v průběhu utajené poplachové mobilizace. 2) Činnost ani datum zániku kolony nejsou ve zdrojích uvedeny. 3) Kolona byla podřízená prostřednictvím velitele pochodové skupiny transportnímu důstojníkovi brigády, kterým byl podle Bielského setník jezdectva ve výslužbě Leopold Baranowski (03.12.1890-DD.MM.19RR). Podle Głowackého to snad v pozdějším období byl setník jezdectva v.v. Ryszard Maria Krystian Bazylewski (06.06.1885-DD.MM.1940), ale internetový zdroj jej uvádí jako velitele 241. intendančního parku. Je možné, že zastoupil už nepřítomného setníka Baranowského. nekropole.info 4) Polské zdroje uvádějí dvě trasy přesunu jednotek Wolyňské jezdecké brigády do nástupního prostoru: 1. trasa Lvov-Krakov-Częstochowa-Radomsko. 2. trasa Lvov-Sandoměř-Skarżysko-Kielce-Częstochowa-Radomsko. Trasa přesunu kolony není ve zdrojích uvedena. Železniční převozy jednotek brigády do nástupního prostoru se uskutečnily ve dnech 17.-18.08.1939. 5) Jednalo se o proviantní a zavazadlový trén. 6) Porwit uvádí, že brigáda včetně vozatajstva ustoupila 09.09.1939 k jižnímu okraji Kampinoského pralesa. Podle Bielského se v noci z 09. na 10.10.1939 nacházela v Kampinoském pralese a v noci z 10. na 11.09.1939 přešla mostem u Kazuně na pravý břeh Visly. Po tomto období už vozatajské kolony nejsou v sestavě brigády uvedeny (Głowacki). 7) Ve zdrojích není uveden. 8) Dne 01.09.1939 vozatajstvo ztratilo cca 40 vozů – pravděpodobně v důsledku leteckého bombardování. | 1) Kolumna nie istnia w pokojowym składzie Brygady. Została utworzona podczas mobilizacji alarmowej przez Szwadron Zapasowy 21 Pułku Ułanów. 2) Działania jak również data zniszczenia lub rozwiązania kolumny nie jest w źródłach podana. 3) Kolumna była podporządkowana za pośrednictwem dowódcy grupy marszowej oficerowi transportowemu Brygady, którym był wg. Bielskiego rtm. w st. sp. Leopold Baranowski (03.12.1890-DD.MM.19RR). Wg. Głowackiego był nim chyba w okresie późniejszym rtm. w st. sp. Ryszard Maria Krystian Bazylewski (06.06.1885-DD.MM.1940), ale źródło internetowe podaje go jako dcę Parku Intendentury nr 241. Możliwe, że zastąpił nieobecnego już w Brygadzie rtm. Baranowskiego. nekropole.info 4) Polskie źródła podają dwie trasy przewozu kolejowego jednostek Brygady: 1 trasa Lwów-Kraków-Częstochowa-Radomsko. 2 trasa Lwów-Sandomierz-Skarżysko-Kielce-Częstochowa-Radomsko. Trasa przewozu kolumny nie jest podana. Przewozy jednostek Brygady przeprowadzono w dniach 17-18 sierpnia. 5) Chodziło o tabor żywnościowy i bagażowy oddziałów. 6) Porwit podaje, że Brygada łącznie z taborami odeszła 9 września na południowy skraj Puszczy Kampinoskiej. Bielski podaje, że nocą 9/10 września znajdowała się w Puszczy Kampinoskiej, a nocą 10/11 września przeszła mostem pod Kazuniem na prawy brzeg Wisły. W okresie późniejszym kolumny taborowe nie są już podane w OdeB Brygady (Głowacki). 7) W źródłach nie jest podany. 8) W pierwszym dniu wojny tabory utraciły ok. 40 wozów taborowych – prawdopodobnie w wyniku ataków lotnictwa. |
Zdroje: Sources: | Bielski, Mieczysław: Grupa Operacyjna „Piotrków” 1939, Wydawnictwo Bellona, Warszawa 1991, str. 51, 54, 104, 211, 347 |