Zářijová válka

Bitvu u Lvova je možné rozdělit do několika hlavních etap, z nichž první je průlom předsunuté bojové skupiny, která dosáhla předměstí Lvova a dobyla výšiny u města. Druhou etapou byly boje hlavních sil v době mezi 15. a 21. zářím 1939. 

Polská 1. obrněné divize je bezpochyby jednou z nejznámějších jednotek polské armády. Vojáci, kteří v ní sloužili, byli účastníky tří kampani druhé světové války – v září 1939 bránili Polsko pod bojovou zástavou 10. jezdecké brigády, poté bojovali ve Francii v řadách 10. obrněné jezdecké brigády a po reorganizaci ve Velké Británii na 1. obrněnou divizi, se účastnili poslední etapy války v západní Evropě.

Během celé své existence zachovala divize kontinuitu svých tradic, její základ tvořily stejné jednotky, stejní vojáci a co je ojedinělé, bojovala pod velením stejného velitele – generála Maczka.

Polská 1. obrněné divize je bezpochyby jednou z nejznámějších jednotek polské armády. Vojáci, kteří v ní sloužili, byli účastníky tří kampani druhé světové války – v září 1939 bránili Polsko pod bojovou zástavou 10. jezdecké brigády, poté bojovali ve Francii v řadách 10. obrněné jezdecké brigády a po reorganizaci ve Velké Británii na 1. obrněnou divizi, se účastnili poslední etapy války v západní Evropě.

Během celé své existence zachovala divize kontinuitu svých tradic, její základ tvořily stejné jednotky, stejní vojáci a co je ojedinělé, bojovala pod velením stejného velitele – generála Maczka.

Polská 1. obrněné divize je bezpochyby jednou z nejznámějších jednotek polské armády. Vojáci, kteří v ní sloužili, byli účastníky tří kampani druhé světové války – v září 1939 bránili Polsko pod bojovou zástavou 10. jezdecké brigády, poté bojovali ve Francii v řadách 10. obrněné jezdecké brigády a po reorganizaci ve Velké Británii na 1. obrněnou divizi, se účastnili poslední etapy války v západní Evropě.

Během celé své existence zachovala divize kontinuitu svých tradic, její základ tvořily stejné jednotky, stejní vojáci a co je ojedinělé, bojovala pod velením stejného velitele – generála Maczka.

Nevelká, ale průmyslově významná část Československa od Bohumína po Jablunkov na levém břehu řeky Olzy, kterou v říjnu 1938 obsadilo Polsko a stala se jeho součástí, nebyla 1. září 1939 svědkem urputných bojů. I přes její hospodářský význam ji Poláci nehodlali úporně bránit, ale přípravy na druhou světovou válku a průběh jejího prvního dne byly zaznamenány v obecních kronikách, polské historiografii, jak rovněž v německých válečných dokumentech.

Svastika je jeden z nejstarších symbolů lidstva, druhá světová válka ji však zafixovala v obecném povědomí jako znamení nacizmu. Svastiku však užívaly vojenské jednotky obou stran druhé světové války. Právě první německá oběť, Polsko, užívalo symbol svastiky v odznacích pluků podhalanských střelců a dalších horských jednotek.

Jak začala II. světová válka ve vzduchu? Nebyly to masivní útoky stovek bombardérů a úporné boje stíhacích uskupení, které známe z pozdějších období této války. Aktéři jejího začátku na obou bojujících stranách však vykázali spoustu odhodlání, které se zdá z pohledu intenzity pozdějších událostí nicotné, málo známé, ale přesto velmi zajímavé.

Legenda o útocích polského jezdectva se šavlemi a pikami na německé tanky je snad nejznámějším mýtem zářijové kampaně roku 1939. Domnívám se, že nelze jednoznačně určit, kde a kdy přesně vznikl tento mýtus, který je nicméně stále živý jak v Polsku, tak za jeho hranicemi. Mýtus vznikal během celé polské kampaně a následující léta po ní.

Fakt, že takový útok by byl jasnou sebevraždou a žádný velitel se zdravým rozumem by tak hloupý rozkaz nevydal, v ničem nezmenšuje popularitu těchto historek, s podivem opakovaných i známými autory.

Dokazuje to, že je hodně těžké odstranit jakýkoliv stereotyp, byť zcela absurdní, když je tak hluboce zakořeněn.