Jemeľjan Pugačov
- vůdce kozáckého povstání proti Kateřině II.
Jemeľjan Pugačjov se narodil v roce 1740 (podle jiných pramenů 1742) na Donu, ve vsi Zimovějská v rodině jajických kozáků. Zúčastnil se sedmileté války jako poddůstojník. V roce 1771 uprchnul z armády a odjel na Těrek. O rok později byl dopaden a uvězněn za dezerci, ale podařilo se mu znovu uprchnout a skrýt se v sektě odpadlíků-staroobřezanců.
Roku 1773 byl znovu dopaden a uvězněn v Kazani, odkud měl být poslán na nucené práce na Sibiř. Ale jako zázrakem se mu podařilo zmizet a v srpnu roku 1773 se objevil mezi jajickými kozáky, kteří ho prohlásili za cara Petra III. Následné povstání kozáků, k němuž se připojilo mnoho nevolníků z Povolží a Uralu, zachvátilo rozsáhlé území jižního Ruska. Pugačjov projevil neobyčejný talent pro řízení sátu a velení vojsku. Teprve s velikým úsilím se Kateřině II. podařilo povstání rozdrtit. Pugačjov byl poté zradou zajat a dopraven do Moskvy. Tam byl pro výstrahu 10. ledna 1775 veřejně popraven.