Československá branná moc [1920-1938]

U zrodu československé armády stál francouzský generál Maurice Pellé, který o sobě tvrdil, že se cítí být Čechem.

Letectvo tvořilo jednu ze šesti hlavních zbraní československé branné moci, přičemž za téměř 20 let své existence si vytvořilo vcelku výlučné postavení, rozeznatelné na první pohled barvou vojenských stejnokrojů, odlišnou pobočnou zbraní a honosnými odbornostními odznaky. Specifické postavení zbraně bylo dáno také zvláštním způsobem řízení, kdy pro ně byl v mírovém období vyčleněn celý odbor ministerstva národní obrany. Od roku 1934 přešlo letectvo na trojstupňový systém velení na úrovni ministerský odbor – zemské velitelství – vojskové těleso, v roce 1936 bylo do této struktury začleněno také dělostřelectvo obrany proti letadlům.

W połowie października 1918 roku wszystko wskazywało na to, że upadek Monarchii Austro-Węgierskiej jest nieunikniony. To spowodowało pełną aktywizację polskich i czeskich sił niepodległościowych również w rejonie Morawskiej Ostrawy i Śląska Cieszyńskiego. 19 października została powołana Rada Narodowa Księstwa Cieszyńskiego, która 29 października uroczyście proklamowała przynależność Księstwa Cieszyńskiego do wolnej, niepodległej, zjednoczonej Polski. W odpowiedzi na to został 29 października utworzony w Polskiej Ostrawie Zemský Národní Výbor pro Slezsko, który dążył do przyłączenia Śląska Cieszyńskiego w granice Republiki Czechosłowackiej.

Obranné boje II. polního praporu pěšího pluku č.98 v Košické oblasti v r. 1919.

Republika československá měla charakter parlamentní demokracie s presidentem jako hlavou státu, přísně oddělenou mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní. Její státní forma byla dána ústavou z roku 1920, základní záležitosti ve vojenské oblasti kodifikoval branný zákon z roku 1920 a jeho novely.

DSAP (německá sociální demokracie) zůstala jedinou německou stranou věrnou československé republice. Její branná organizace Republikanische Wehr se se svými dobrovolníky podílela na akcích jednotek SOS v boji proti Henleinovu Freikorpsu, přičemž někteří její příslušníci položili své životy pro naši republiku.

Většina životopisů účastníků 2. sv. války je věnován osobnostem zahraničního a domácího odboje. Všeobecně se však zapomíná na to, že vojáci a příslušníci dalších ozbrojených složek své životy a zdraví nasazovali již dávno před oficiálním vypuknutím války. Jedním z nich byl i můj dědeček Stanislav Kuča.

Článek, původně publikován v časopise SIGNUM Klubu faleristů v Brně a se souhlasem autorů i redakce časopisu je uveřejněn na stránkách www.valka.cz.

Tento článek pojednává na základě zkoumání kompletu dokumentů z pozůstalosti příslušníka důstojnického sboru 21. pěšího pluku maršála Foche o prstenu, jakožto zvláštním ocenění, na památku služby u jednotky.

První kapitoly historie československého železničního vojska a obrněných vlaků se začaly psát krátce po vzniku našich legií.

Zpráva divizního generála Ing. Aloise Vicherka o událostech od československé mobilizace do 4. března 1941
Neznámý archivní dokument ve světle faktů.