Britský ruční granát zavedený za WWII jako prostředek k signalizaci a pokládání kouřové clony. Výroba běžela od počátku roku 1943. Granát měl nárazovou roznětku která po dopadu způsobila roztržení obalu a bílý fosfor (8 uncí) ,který byl obsahem se při styku se vzduchem vznítil a vyvinul množství bílého kouře. Vzhledem k tomu že kouř byl jedovatý bylo ho možno použít i proti nepříteli ukrytému v budovách a rovněž jako zápalného granátu. Vzhledem k nebezpečí při skladování (pouzdra často korodovala), byly granáty vyřazeny z výzbroje krátce po válce a v roce 1948 byly skladované zásoby zničeny. Kanada vyráběla obdobný typ a vzhledem k lepší kvalitě byly její granáty užívány až do 50´let. Granát měl kromě verze Mk I (na obrázku) i verzi Mk II která se od původní liší jinou spodní částí. Mk I je dole kónický, Mk II je dole plochý a spodní část je s tělem spojena lemem podobným jako na plechovce.
Zdroj : The Encyclopedia of Infantry Weapons of World War II, autor Ian V. Hogg, vydaná nakladatelstvím Arms & Armour Press v roce 1977, ISBN 0-85368-281-X
https://www.inert-ord.net
fotografie je z mého archivu (focena mnou)
Zdroj : The Encyclopedia of Infantry Weapons of World War II, autor Ian V. Hogg, vydaná nakladatelstvím Arms & Armour Press v roce 1977, ISBN 0-85368-281-X
https://www.inert-ord.net
fotografie je z mého archivu (focena mnou)