Strategie Bushovy administrativy vůči Iráku v letech 2003 - 2008: 1. Úvod

Autor: Bc. Martin Janečka 🕔︎︎ 👁︎ 14.850

1. Úvod

Významnou událostí r. 2008 byla bezesporu volba nového amerického prezidenta Baracka Obamy, prvního prezidenta černé pleti v historii USA, muže s obdivuhodným charisma a schopností zaujmout. Po jeho vítězství v prezidentských volbách Spojené státy zaplavila vlna euforie, naděje a optimismu, a to ve chvíli, kdy Američané takovou vzpruhu tolik potřebovali a nadále potřebují. Jejich země se totiž za předchozího prezidenta, jehož oblíbenost klesla koncem r. 2008 na jednu z nejnižších hodnot od konce třicátých let[1], stala epicentrem globální finanční krize, která záhy vyústila v krizi hospodářskou. Údaje o nezaměstnanosti[2] a poklesech akciových trhů trhaly rekordy staré několik desetiletí a zřejmě tedy ani nepřekvapí, že právě ekonomika se stala hlavním tématem během prezidentských voleb a s přehledem předčila i taková horká témata jako je Irák a mezinárodní terorismus.[3]

Kromě zmíněných ekonomických potíží, které se americká administrativa rozhodla řešit masivním pumpováním finančních prostředků do ekonomiky v řádech miliard dolarů, spočívá na bedrech čtyřiačtyřicátého prezidenta v oblasti mezinárodních vztahů tolik pro svět potřebné vyřešení vojenských angažmá ve dvou vzdálených zemích v Afghánistánu a Iráku, přičemž především to druhé z nich trápilo Američany po většinu období, kdy vládl prezident třiačtyřicátý. Kromě ztrát na životech je navíc v kontextu dnešní doby i ekonomické hledisko obou válek velmi důležité, uvědomíme-li si, že podle Josepha E. Stiglitze, nositele Nobelovy ceny za ekonomii, stojí obě války 16 mld. amerických dolarů měsíčně.[4]

Reklama

Válka v Iráku se stala jednou z nejkontroverznějších válek moderní doby, ať už co se důvodů k zahájení války týče, či jejího samotného průběhu. Na povrch začal vyplouvat vzhledem k rozsahu americké angažovanosti a pozdějším komplikacím „vietnamský syndrom“ a způsob jednání Spojených států silně zdiskreditoval v očích světového společenství jejich velmocenské postavení. Toto téma jsem si vybral, protože chci objasnit, s jakými cíli se Bushova administrativa vrhla do války proti Saddámovu režimu, jaké prostředky k tomu použila a především, jak byly tyto cíle konfrontovány se skutečnostmi, jež nastaly při neočekávaném vývoji událostí. Též bych rád zhodnotil připravenost a hlavně schopnost Spojených států provádět v 21. století tzv. nation-building za tak složitých podmínek, jaké existovaly v Iráku. Vzhledem k tomu, že se zprávy z Iráku v běžných médiích omezují pouze na krvavé teroristické útoky bez jakéhokoliv kontextu a dalšího vysvětlujícího komentáře, si myslím, že tím spíše je potřeba dané téma analyzovat podrobněji.

Poznámky

[1] Rise and fall of Bush's popularity, dostupné na: http://news.bbc.co.uk/2/hi/americas/7814441.stm, 11.3.09

[2] Míra nezaměstnanosti v současné době činí 8,1%, což je nejvíc od prosince roku 1983. V absolutním vyjádření je bez práce 12,5 milionu Američanů, což je pro změnu nejvíce od roku 1940. Horká, Jana. V USA je nyní bez práce přes dvanáct milionů Američanů. Hospodářské noviny. 9.3.2009, č.47, s.20.

[3] Who voted for Obama?, dostupné na: http://news.bbc.co.uk/2/hi/americas/us_elections_2008/7709852.stm, 11.3.09

[4] The Iraq War Will Cost Us $3 Trillion, and Much More, dostupné na: http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2008/03/07/AR2008030702846_pf.html, 23.3.09

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více