Panovníci státních celků
Rozpočet valka.cz 2023 : 120.000,- Kč Příjmy k 1.1.2023 : 28.009,- Kč
♡ Chci přispět
♡ Chci přispět
Knížata a králové vládnoucí v zemích Koruny české |
||
Habsburská dynastie - díl 1. |
||
| Ferdinand I. Habsburský (1526 - 1564) | * 10.3.1503 - + 25.7. 1564 | |
| Anna Jagelonská | Alžběta (1526), Maxmilián (1527), Ferdinand (1529), Marie (1531), Kateřina (1533), Eleonora (1534), Barbora (1538), Karel (1540), Johana (1547) | |
| Při svém zvolení mnoho nasliboval, mj. slíbil českým stavům zachovávat jejich svobody a kompaktáta, ale skoro nic z toho nedodržel. Výsledkem nespokojenosti českých stavů bylo protihabsburské stavovské povstání v letech 1546 - 1547. Po jeho potlačení účastníky odboje Ferdinand potrestal popravami a konfiskací majetku. Panovník systematicky podporoval katolické náboženství. V r. 1556 přišli do Čech jezuité a o pět let později byl po dlouhé době zvolen pražský arcibiskup. To vše způsobovalo postupné oslabování českého stavovského státu a renesanci katolické církve. | ||
| Maxmilián II. (1564 - 1576) | * 31.6. 1527 - + 12.10. 1576 | |
| Marie Španělská | Anna (1549), Ferdinand (1550), Rudolf (1552), Arnošt (1553), Alžběta (1554), Markéta (1557), Matyáš (1557), Maxmilián (1558), Albrecht (1559), Václav (1561), Eleonora (1568) | |
| Na rozdíl od všech ostatních Habsburků inklinoval k luteránskému vyznání. Tohoto se 1575 pokusili využít představitelé českých nekatolických církví a předložili Maxmiliánovi takzvanou Českou konfesi, společné vyznání nekatolíku. Dle ní nemuseli poddaní vyznávat náboženství své vrchnosti. Panovník dal pouze ústní souhlas a později tisk České konfese zakázal. | ||
| Rudolf II. (1576 - 1611) | * 18.7. 1552 - + 20.1. 1612 | |
| Rudolf II. byl vychován v katolickém Španělsku a po celou dobu vlády podporoval rekatolizační plány církve. Roku 1583 přenesl sídlo vlády z Vídně do Prahy a učinil z ní tak kulturní a politické centrum celoevropského významu. Na svém dvoře soustředil nejlepší vědce a umělce své doby (např. Tadeáš Hájek z Hájku, Tycho Brahe, Johanes Kepler, Jan Jesenius, Edward Kelley a John Dee), ale i řadu podvodníků. Velký zájem projevoval Rudolf o alchymii a černou magii. V jeho sbírkách se soustředily obrazy slavných evropských malířů - Hieronyma Bosche, Albrechta Dürera, Pietra Brueghela, Leonarda da Vinci, Raffaella Santi, Tiziana a dalších. V létech 1593 a 1606 vedl boje s Turky, kteří neustále napadali habsburské državy. V této době čelí i snahám svého bratra Matyáše o převzetí moci, tomu se v roce 1608 daří získat vládu nad Rakouskem, Uherskem a Moravou. Čeští nekatolíci využili panovníkova oslabení a přiměli ho, aby r. 1609 vydal tzv. Rudolfův majestát, který potvrzoval Českou konfesi a stal se nejliberálnějším zákoníkem své doby. Roku 1611 se Rudolf pokouší naposledy upevnit pozici katolicismu v Čechách pomocí vojsk pasovkého biskupa Leopolda, tento vpád končí neúspěchem. Nemocný Rudolf se poté vzdal české koruny a ponechal si pouze titul císaře. | ||
| Matyáš (1611 - 1619) | * 24.2. 1557 - + 20.3. 1619 | |
| Anna Habsburská | ||
| Jako naprosto netolerantní katolický politik přispěl k eskalaci napětí mezi katolickými a nekatolickými stavy. Postupem doby situace vyústila v pražskou defenestraci (23.5. 1618) a následné stavovské povstání. Toto povstání časem přerostlo v tzv. válku českou - 1. dějství třicetileté války. | ||
| Friedrich Falcký (1619 - 1620) | * 26.8. 1596 - + 29.2. 1632 | |
| Alžběta Stuartovna | Jindřich Fridrich (1614), Karel Ludvík (1617), Alžběta (1618), Ruprecht (1619), Mořic (1620). | |
| Tzv. "Zimní král", 26.8. 1620 zvolen stavovským sněmem českým králem. Po prohrané bitvě na Bílé hoře (8.11. 1620), do které se nedostavil, okamžitě opouští Prahu a prchá do Slezska. Umírá v Mohuči na tyfus. | ||
Reklama
Seriál
Podobné články
Další články autora
Autor : Jan Flieger / Dav