Main Menu
User Menu

Rychlé vojsko/Tankové vojsko

TANKOVÁ PĚCHOTA





Střelecké pluky a jejich číslování
Střelecké pluky, včetně jezdeckých střeleckých pluků, měly na počátku války své vlastní průběžné číslování. Avšak pluky, které do této kategorie byly převedeny v roce 1940, si podržely svá původní čísla. Jejich čísla byla v pěchotě poté částečně znovu obsazena.



Mobilizace
V okamžiku mobilizace existovaly v mírovém vojsku v rámci 5 tankových a 4 lehkých divizí následující střelecké pluky

Divize Střelecké pluky   Divize Jezdecké střelecké pluky
1. tanková 1   1. lehká 4
2. tanková 2   2. lehká 6, 7
3. tanková 3   3. lehká 8, 9
4. tanková 12   4. lehká 10, 11
5. tanková 13, 14      

1.-3. střelecký pluk sestávaly ze dvou praporů po 5 rotách, 12.-14. střelecký pluk ze dvou praporů o 4 rotách. 6.-8., 10. a 11. jezdecký střelecký pluk sestávaly ze dvou oddílů po čtyřech eskadronách, 9. jezdecký střelecký pluk ze 2. oddílů po čtyřech eskadronách a dělové eskadrony, 4. jezdecký střelecký sbor ze tří oddílů a dělové eskadrony. Přesné složení praporů a oddílů se lišilo. Např. prapory 1. tankové divize sestávaly ze dvou střeleckých rot s devíti lehkými kulometety, dvěma těžkými kulomety a třemi lehkými minomety), motocyklistické roty se stejnou výzbrojí, kulometné roty s osmi těžkými kulomety a šesti středními minomety a rovněž těžké roty s jednou protitankovou dělostřeleckou četou o třech dělech a dělovou četou s dvěma lehkými pěchotními děly.



Reorganizované a nové jednotky v zimě 1939-1940
V době mezi polským a francouzským tažením byly 1.-4. lehká divize přejmenovány na 6.-9. tankovou divizi. Současně byly jezdecké střelecké pluky přejmenovány na střelecké pluky. Pěší pluky (motorizované) 33, 69 a 86 posloužily k vytvoření druhého střelecké pluku u 4. tankové divize a dvou střeleckých pluků u nově vzniklé 10. tankové divize. Nově byla též zřízena samostatná Střelecká brigáda 11 se střeleckými pluky 110 a 111.


Přehled střeleckých pluků

Divize Střelecké pluky   Divize Střelecké pluky
1. tanková 1   6. tanková 4
2. tanková 2   7. tanková 6, 7
3. tanková 3   8. tanková 8, 9
4. tanková 12, 33   9. tanková 10, 11
5. tanková 13, 14   10. tanková 69, 86
     
Brigáda Střelecké pluky    
Střelecká brigáda 11 110, 111      

1.-4. střelecký pluk sestávaly ze tří praporů, ostatních střelecké pluky ze dvou praporů. Výzbroj a členění praporů se velmi lišilo.



Zdvojnásobení počtu tankových divizí na podzim 1940
Na podzim 1940 byly vytvořeno dalších deset tankových divizí.


Přehled nových tankových divizí s uvedením původní divize a střeleckých pluků:

Nové tankové divize Zdroj Střelecké pluky   Nové tankové divize Zdroj Střelecké pluky
11. tanková divize Střelecká brigáda 11 110, 111   16. tanková divize 16. pěší divize 64, 79
12. tanková divize 2. pěší divize (motorizovaná) 5, 35   17. tanková divize 27. pěší divize 40, 63
13. tanková divize 13. pěší divize (motorizovaná) 66, 93   18. tanková divize nadpočetné pluky 52, 101
14. tanková divize 4. pěší divize 103, 108   19. tanková divize 19. pěší divize 73, 74
15. tanková divize 33. pěší divize 104, 115   20. tanková divize nadpočetné pluky 59, 112

Některé pluky vznikly nově, některé reorganizací pěších pluků.


Dále byl nově zřízen střelecký pluk 113 pro 1. tankovou divizi, střelecký pluk 114 pro 6. tankovou divizi, střelecký pluk 304 pro 2. tankovou divizi a střelecký pluk 394 pro 3. tankovou divizi. Celkem bylo zřízeno čtyřicet střeleckých pluků. Všechny měly dva prapory o pěti rotách, rotu těžkých pěchotních děl a štábní rotu. Z pěti rot praporu měly tři roty ve výzbroji osmnáct lehkých kulometů, tři těžké kulomety a tři lehké minomety, jedna rota osm těžkých kulometů a šest středních minometů a jedna rota dvě lehká pěchotní děla, tři protitanková děla. Poslední rota disponovala i ženijní četou. Výjimkou byla 13. tanková divize, která byla s výcvikovými úkoly dislokována v Rumunsku a podržela si zpočátku organizační členění pěší divize.



Zřízení 21.-24. tankové divize
V roce 1941 byla v Africe zřízena 21. tanková divize. Ta obdržela střelecký pluk 104 od 15. tankové divize, která byla na tomto bojišti rovněž nasazena. V zimě 1941-1942 byly zřízené tři nové divize. 22. tanková divize byla zformována při 7. armádě ve Francii se střeleckými pluky 129 a 140, 23. tanková divize pak u 1. armády ve Francii se střeleckými pluky 126 a 128 a 24. tanková divize z 1. jezdecké divize se střeleckými pluky 21 a 26, jež vznikly reorganizací jezdeckých pluků 1 a 22. V Africe byly zřízeny střelecké pluky 155, 200 a 361 při 90. lehké africké divizi a střelecké pluky 961, 962 a 963 při 999. lehké africké divizi. Střelecký pluk 361 se skládal z příslušníků cizích národností, pluky 961-963 z trestanců. V Oslu byl Střelecký prapor Oslo rozšířen na Střelecký pluk Oslo.



Přejmenování střeleckých pluků
K 5. červenci 1942 byly střelecké pluky tankových divizí přejmenovány na pluky tankových granátníků. Kvůli rozdělení kulometných klesl počet rot v praporu z pěti na čtyři. K tomu měl pluk ještě protiletadlovou rotu a rotu s pěchotními děly. Pluky 104 a 115, jež byly nasazeny při 15. a 21. tankové divizi v Africe, si ponechaly tři prapory, ženijní rotu a rotu pěchotních děl.



Nové formace v roce 1942
V roce 1942 byla v Norsku vytvořena 25. tanková divize, jež měla v sestavě pluk tankových granátníků 146 (dosavadní střelecký pluk Oslo) a nový pluk tankových granátníků 147, jež byl zcela nový. Ve Francii vznikla 26. tanková divize reorganizací 23. pěší divize. Pěší pluky 9 a 67 byly přetransformovány v pluky tankových granátníků 9 a 67. V jižním Rusku byla z částí 22. tankové divize vytvořena 27. tanková divize s plukem tankových granátníků 140 v sestavě. V Africe byly pěší pluky 125, 382 a 433 přetransformovány v pluky tankových granátníků nově vytvořené 164. lehké africké divize.


Vytvořen byl také Pluk tankových granátníků Afrika. Jednotka měla odlišné členění a nebyla zařazena pod žádnou divizi, nýbrž fungovala jako jednotka generálního štábu. Pluk vznikl ze Svazku 288, jenž byl zformován 14. července 1941 v Postupimi a měl být nasazen na Blízkém východě v rámci Operace F. Pluk byl místo toho nasazen v Libyi. V Africe mělo ještě dojít k vytvoření pluku tankových granátníků 160 (ze štábu pěšího pluku T a praporů T1, T2 a T3) a 165 (z Fullriedeho plukovního štábu), k tomu ale již nedošlo. Pluky 152 a 153 ve Francii zřízené 345. a 386. pěší divize (motorizované) byly v přehledech polní pošty vedeny jako pluky tankových granátníků. Naproti tomu jejich sesterské pluky 148 a 149 jako pěší pluky (motorizované), ačkoliv měly stejnou sestavu. Na počátku roku 1943 byly použity k znovuvytvoření 3. a 29. divize tankových granátníků.



Ztráty ve Stalingradu a Tunisku
Ve Stalingradu byly ztraceny 14., 16. a 24. tanková divize a tedy také pluky tankových granátníků 103 a 108, 64 a 79, 21 a 26. 14. tanková divize byla znovuzřízena ve Francii při 1. armádě z pluku tankových granátníků 891, 16. tanková divize ve Francii při 7. armádě z pluku tankových granátníků 890 a 24. tanková divize ve Francii při 15. armádě. 22. a 27. tanková divize byly zrušeny kvůli vysokým ztrátám utrpěným v ohybu Donu. Znamenalo to konec pro pluk tankových granátníků 129 a 140, jejichž zbytky posílily 6. a 7. tankovou divizi.


V Tunisku došlo ke ztrátě 10., 15. a 21. tankové divize, 90., 164. a 999. lehké africké divize, pluku tankových granátníků Afrika a pluků tankových granátníků 160 a 165 (ve výstavbě). 10. tanková divize, jež sestávala z pluků tankových granátníků 69 a 86 již nebyla znovu postavena. 15. tanková divize, jež měla v sestavě pluk tankových granátníků 115, byla znovu postavena, avšak již jen jako divize tankových granátníků, a to ve Francii při 7. armádě. 90. lehká africká divize, jež měla v sestavě pluky tankových granátníků 155, 200 a 361, byla znovu vybudováno. Ostatní lehké africké divize již nebyly znovu zformovány. 21. tanková divize byla vybudována na základě Rychlé brigády Západ s plukem tankových granátníků 435 (nyní 125) a nově zřízeného pluku tankových granátníků 192. 15. tanková divize a 90. lehká africká divize byly obnoveny v podobě divizí tankových granátníků, jež měly strukturu odlišnou od ostatních divizí tohoto typu. 15. divize tankových granátníků měla pluky tankových granátníků 104, 115 a 129 a prapor tankových granátníků Reggio (z Divize Sicílie). 90. divize tankových granátníků měla pluky tankových granátníků 155 a 200 (z Divize Sardínie) a pluk tankových granátníků 361 (z formovaného útočného pluku 853). Nově vystavěný pluk tankových granátníků 382 (dříve pluk tankových granátníků Neapol) byl jako jednotka generálního štábu nasazen v Itálii. Poté byly jeho zbytky začleněny do pluku tankových granátníků 129 v podřízenosti 15. divize tankových granátníků. Pluky zřízené v Itáli byly sestaveny z pochodových praporů a jejich konečné doformování trvalo delší dobu. Po italských zimních bojích byly zrušeny pluky tankových granátníků 115 a 155. Pluk 129 byl přejmenován na 115. 15. a 90. divize tankových granátníků od té doby měly jen dva pluky.



Tanková divize 1943
K 1. dubnu 1943 byl zrušen druh vojsk zvaný Rychlá vojska a místo nich byla zřízena tzv. Tanková vojska. Do nich přešly jak pluky tankových granátníků, jež byly dosud zařazeny mezi rychlá vojska, tak pěší pluky (motorizované), jež dosud spadaly pod pěchotu. Pro všechny tankové divize (s výjimkou 21. tankové divize a Tankové divize Norsko) bylo 24. září 1943 přijato nové závazné členění označované jako "Panzer-Division 43". Zatímco tři prapory divize si uchovaly v zásadě stejné členění, první prapor byl přetransformován na prapor tankových granátníků (obrněný). Ten byl vybaven těžšími zbraněmi na samohybných platformách. Jednalo se o tyto prapory (I./1, I./2, I./3, I./4, I./5, I./6, I./8, I./9, I./10, I./12, I./13, I./21, I./40, I./59, I./64, I./66, I./73, I./103, I./110, I./126 a I./146.



Reorganizované a nové jednotky v zimě 1943-1944
V Norsku byla místo odsunuté 25. tankové divize vytvořena Tanková divize Norsko. Na podzim 1943 byl pro tuto divizi zřízen Pluk tankových granátníků Norsko v síle tří praporů. Z hlediska dopravních prostředků měl pluk k dispozici především bicykly. Těžké zbraně byly umístěny na upravených vozidlech. 18. tanková divize, jež měla v sestavě i pluky tankových granátníků 52 a 101, byla zrušena po bojích u Orla a Kyjeva. Štáb divize byl využit k vytvoření 18. dělostřelecké divize. Pluk 101 byl reorganizován na pěší. Na počátku roku 1944 byla vytvořena Tanková instrukční divize, která měla v podřízenosti instrukční pluky tankových granátníků 901 a 902. Vytvoření 43. tankové divize muselo být zastaveno, neboť síly a prostředky bylo nutno použít k znovuvýstavbě divizí zdecimovaných v jižním Rusku.


Přehled:

Zdrojová záložní divize Obnovená stará divize Pluky tankových granátníků v sestavě Při jaké armádě Kde
155. záložní tanková divize 9. tanková divize 10, 11 19. armáda Nîmes
273. záložní tanková divize 11. tanková divize 110, 111 1. armáda Bordeaux
179. záložní tanková divize 16. divize tankových granátníků 60, 156 7. armáda Blois

16. divize tankových granátníků byla krátce po znovuvytvoření reorganizována na 116. tankovou divizi.



Nově jednotky v roce 1944
Zhroucení Skupiny armád Střed a krátce poté stejný osud Skupiny armád Jižní Ukrajina si v srpnu vynutily přijetí nouzového řešení v podobě výstavby tankových brigád První čtyři měly v sestavě vedle tankového oddílu také prapor tankových granátníků po třech rotách, dalších šest brigád mělo prapor tankových granátníků o pěti rotách. Tankové brigády 111 a 112 měly pluk tankových granátníků s osmi rotami a tanková brigáda 113 měla pluk tankových granátníků s osmi rotami. Pluky měly navíc rotu stíhačů tanků, těžkou rotu a ženijní rotu. Brigády byly nasazeny do bojů a poté většinou posílily oslabené tankové divize či divize tankových granátníků



Tanková brigáda Prapor tankových granátníků Použito k obnově   Tanková brigáda Pluk tankových granátníků Použito k obnově
101 2101 20. tankové divize   111 2111 21. tankové divize
102 2102 9. tankové divize   112 2112 11. tankové divize
103 2103 17. tankové divize   113 2113 15. divize tankových granátníků
104 2104 25. tankové divize        
105 2105 116. tankové divize        
106 2106 106. pěší divize        
107 2107 25. divize tankových granátníků        
108 2108          
109 2109 Tanková divize Feldherrnhalle 1        
110 2110 13. tanková divize        



Po letních a podzimních bojích roku 1944 musela být řada tankových divizí znovu postavena či výrazně doplněna čerstvými silami.



Tanková divize roku 1945
Nařízení generálního inspektora tankových vojsk z 24. března 1945 přineslo drastickou změnu. V praxi se již moc nedalo rozlišovat mezi tankovou divizí a divizí tankových granátníků. Dosavadní první prapor tankových granátníků (obrněný) byl vyčleněn ze svého pluku a stal se součástí smíšeného "tankového" pluku, stejně tak jako I. oddíl dosavadního tankového pluku, I. oddíl tankového dělostřeleckého pluku a tanková ženijní rota. Spolu tvořily mobilní bojovou skupinu. Pluky tankových granátníků, jež měly mít oba opět dva prapory, již vesměs nebyly motorizovány, neboť chyběly dopravní prostředky i pohonné hmoty. Členit se měly na štáb a štábní rotu, zásobovací rotu, rotu pěchotních děl (motorizovanou), ženijní rotu a dva prapory o třech rotách tankových granátníků, kulometné rotě a těžké rotě. Pokud byla nějaká část těchto pluků motorizována, pak poslední dvě roty. Tankové svazky, jimž nedostatek mužstva a materiálu nedovoloval dosažení výše uvedeného členění, měly být nasazena v podob bojových skupin s jedním plukem tankových granátníků. To byl případ většiny divizí.
URL : https://www.valka.cz/Rychle-vojsko-Tankove-vojsko-t167173#502645Verze : 0
MOD

MOTORIZOVANÁ PĚCHOTA




Pěší pluky (motorizované) a jejich číslování
Pěší pluky (motorizované) zpočátku patřily do pěchoty a jejich čísla vycházela z průběžného číslování pěších pluků.



Mobilizace
Při mobilizaci existovaly čtyři pěší divize (motorizované), každá o třech pěších plucích (motorizovaných). Pluky sestávaly ze tří praporů a měly dohromady 14 rot. Pěší pluk (motorizovaný) 86 byl detašován k 10. tankové divizi.


Přehled:

Pěší divize (mot) Pěší pluk (mot) Pěší pluk (mot) Pěší pluk (mot)   Pěší divize (mot) Pěší pluk (mot) Pěší pluk (mot) Pěší pluk (mot)
2 5 25 92   20 69 76 90
13 33 66 93   29 15 71 86




Změny v zimě 1939-1940
Divize o třech plucích se ukázaly býti příliš těžkopádnými, a tak došlo ke snížení počtu pluků v divizi na dva. Pěší pluk (mot) 92 byl převeden k 60. pěší divizi, a to až na II. prapor, který byl začleněn do pěšího pluku (mot) Großdeutschland. Pěší pluky (mot) 69 a 86 byly přiděleny 10. tankové divizi. Výjimku tvořily III./69 začleněný do 1. tankové divize a I./69 začleněný do 3. tankové divize. Pěší pluk (mot) 33 byl převeden do podřízenosti 4. tankové divize. Ale ne celý, I./33 přešel k 2. tankové divizi. Pěší pluk (motorizovaný) Großdeutschland vznikl ze Strážního pluku Berlín, měl odlišnou strukturu od ostatních pěších pluků (motorizovaných) a byl nasazován do bojů jako samostatná formace.



Reorganizované a nové jednotky na podzim 1940
V rámci rozsáhlého rozšiřování tankových jednotek byly 2. a 13. pěší divize (motorizovaná) reorganizovány na 12. a 13. tankovou divizi. Zůstaly 20. a 29. pěší divize (motorizovaná), k nimž reorganizací pěší divizí přibyly 3., 10., 14., 18., 25., 36. a 60. pěší divize (motorizované). Navíc byla nově zformována 16. pěší divize (motorizovaná). Jako základ mimo jiné posloužil štáb zrušené 228. pěší divize a zbytek 16. pěší divize, jež byla předtím přetransformována na 16. tankovou divizi.


Přehled pěších divizí (motorizovaných) na podzim 1940:

Pěší divize (mot) Pěší pluk (mot) Pěší pluk (mot)   Pěší divize (mot) Pěší pluk (mot) Pěší pluk (mot)
20 76 90   18 30 51
29 15 71   25 35 119
3 8 29   36 87 118
10 20 41   60 92 120
14 11 53   16 60 156



Nadále stál samostatně pěší pluk (motorizovaný) Großdeutschland, k němuž přibyl pěší pluk (motorizovaný) 900, který působil v rámci Instrukční brigády (motorizované) 900.



1942
Pěší pluk (motorizovaný) Großdeutschland byl k 1. dubnu 1942 rozdělen na Pěší pluk Großdeutschland 1 a Pěší pluk Großdeutschland 2. Obě jednotky byly podřízeny nově vzniklé pěší divizi (motorizované) Großdeutschland. Pluky pak byly k 1. říjnu 1942 změněny na Granátnický pluk Großdeutschland a Fyzilírský pluk Großdeutschland. Pěší pluk (motorizovaný) 900 byl po nasazení u Tveru v létě 1942 zrušen, avšak místo něj byl na podzim zřízen Instrukční pluk 901 (motorizovaný), jež byl poté odeslán do jižního Ruska.



Ztráty u Stalingradu a jejich zacelování
U Stalingradu došlo ke ztrátě tří pěší divizí (motorizovaných). Byly to 3., 29. a 60. divize. První dvě divize byly obnoveny ve Francii z jednotek postavených po vyhlášení hesla Kriemhilde. 345. pěší divize (motorizovaná) mající v sestavě granátnický pluk 148 a pluk tankových granátníků 152 byla přejmenována na 29. pěší divizi (motorizovanou) a 386. pěší divize (motorizovaná) disponující granátnickým plukem 149 a plukem tankových granátníků 153 byla přejmenována na 3. pěší divizi (motorizovanou). Se znovuvýstavbou 60. pěší divize (motorizované) byla započato při Felberově armádní skupině v jižní Francii. Byly započaty práce na obnově granátnických pluků 92 a 120, avšak nakonec byla v červenci 1943 místo 60. pěší divize (motorizované) postavena Divize tankových granátníků Feldherrnhalle. Granátnický pluk 271 ze sestavy 93. pěší divize, který již od 9. srpna 1942 nesl čestný název Feldherrnhalle, byl přetransformován na Granátnický pluk (motorizovaný) Feldherrnhalle a nově postavené části granátnických pluků 92 a 120 byly sloučeny do Fyzilírského pluku (motorizovaného) Feldherrnhalle. Granátnický pluk (motorizovaný) 92 byl pak znovu zřízen a rozšířen na Granátnickou brigádu (motorizovanou) 92, jež byla nasazena na Balkáně.



Přejmenování v letech 1942 a 1943
Stejně jako byly pěší pluky přejmenovány na granátnické pluky, změnil se také název pěších pluků (motorizovaných) k 15. říjnu 1942 na granátnické pluky (motorizované). K 1. dubnu 1943 byly motorizované granátnické a fyzilírské pluky převedeny k tankovým jednotkám. Dne 23. června 1943 byly pěší divize (motorizované) přejmenovány na divize tankových granátníků. Výjimku tvořily 14. a 36. pěší divize (motorizovaná), jež byly doplněny o třetí pluk a přejmenovány na pěší divize. Názvy pluků zůstaly.


Přehled divizí a pluku:
--tabulka--



Divize tankových granátníků 1943
24. září 1943 byla vydána systemizace nazvaná "Panzergrenadier-Division 43", jež předpokládala pro divizi dva pluky po třech praporech. Z divizních jednotek byla vždy přítomna rota pěchotních děl. Začlenění protiletadlové roty a ženijní roty záviselo na materiálních možnostech.



Nové jednotky roku 1944
V březnu 1944 bylo vyhlášeno hesla Walküre, což přineslo vytvoření nových polních jednotek z náhradních jednotek 2. vlny. Zřízeny byly Granátnický pluk (motorizovaný) 1029 Großdeutschland, Granátnický pluk (motorizovaný) 1030 Feldherrnhalle a Granátnický pluk (motorizovaný) 1031. Pluky nejprve působily v roli dispozičních jednotek OKW, pak byly začleněny do Divize tankových granátníků Großdeutschland, 13. tankové divize a 23. tankové divize. 16. divize tankových granátníků byla v květnu 1944 přetransformována ve 116. tankovou divizi.



Znovuvybudování jednotek po bojích 1944
Divize tankových granátníků Feldhernnhalle byla u Minsku zničena a musela být znovu postavena na základě Tankové brigády 109. Krátce po svém obnovení byla změněna na divizi tankovou. 18. a 25. divize tankových granátníků byly obnoveny nejprve v podobě bojových skupin v síle pluku o dvou praporech a teprve postupně byly zesíleny na sílu divize. V případě 25. divize tankových granátníků vypomohlo začlenění Tankové brigády 107. Nově vystavena musela být i 10. divize tankových granátníků. 3. a 29. divize tankových granátníků musely být v Itálii doplněny poté, co sice nebyly zničeny, ale jejich bojová síla zůstala po letních bojích minimální.



Přejmenování pluků
Teprve až 1. prosince 1944 byly dosavadní granátnické pluky (motorizované) přejmenovány na pluky tankových granátníků, aniž by se však změnila jejich vnitřní organizace. Dřívější střelecký pluk 8, přejmenovaný v červenci 1942 na pluk tankových granátníků 8, byl přečíslován na pluk tankových granátníků 98, aby uvolnil číslo 8 pro dosavadní granátnický pluk (motorizovaný) 8. Rozdíl mezi tankovou divizí a divizí tankových granátníků se v prosinci 1944 zase o něco zmenšil. A nařízení z března 1945 již mezi nimi z organizačního hlediska, jak je uvedeno na konci předchozí sekce, nerozlišovalo vůbec.



Nové jednotky na konci roku 1944 a v roce 1945
V září 1944 byla Divize Brandenburg přejmenována na Divizi tankových granátníků Brandenburg. Ze čtyř původních pluků divize byly sestaveny dva myslivecké pluky, respektive tankové myslivecké pluky. K divizi byl připojen i Instrukční pluk Kurfiřt, který vznikl z pátého pluku původní divize, jenž od ní byl na čas odloučen. Koncem roku 1944 byl zřízen Sborový fyzilírský pluk Großdeutschland, jenž byl v březnu 1945 přejmenován na Mušketýrský pluk Großdeutschland.


V lednu 1945 byly postaveny rozšířením stejnojmenných brigád Vůdcova doprovodná divize a Vůdcova granátnické divize. Ty měly v sestavách, mimo jiné, pluky tankových granátníků 99 a 100, později vůdcovy pluky tankových granátníků 1, 2, 3 a 4. Na konci ledna byla zřízena Divize tankových granátníků Kurmark mající v sestavě mimo jiné pluk tankových granátníků Kurmark a tankový fyzilírský pluk Kurmark. V únoru 1945 byly zřízeny tankové divize Holštýnsko a Slezsko, které byly záhy sloučeny do Tankové divize Holštýnsko, jež sestávala z pluků tankových granátníků 139 a 142. Ty byly po nasazení v boji začleněny do 18. divize tankových granátníků. V březnu 1945 vznikla přejmenování Tankové polní výcvikové divize Tatra, jež měla v sestavě náhradní pluky tankových granátníků 82 a 85, 232. tanková divize. V dubnu 1945 vznikla v Dánsku přejmenováním z 233. záložní tankové divize 233. tanková divize. Sestávala z pluků tankových granátníků 42, 50 a 83.
URL : https://www.valka.cz/Rychle-vojsko-Tankove-vojsko-t167173#502763Verze : 0
MOD

TANKOVÉ JEDNOTKY





Vypuknutí války
V době vypuknutí druhé světové války disponovali Němci pěti tankovými divizemi, čtyřmi lehkými divizemi, dvěma tankovými brigádami a jedním samostatným praporem I./Pz-Rgt 10. Tankové pluky sestávaly ze dvou oddílů (I. a II.). Každý z těchto oddílů sestával zpravidla ze čtyř rot, přičemž do pole táhly tři, zatímco jedna zůstávala v domácí posádce. Ze tří zapojených do bojů byly dvě lehké a jedna střední. Oddíl měl teoreticky třiatřicet tanků Panzer II, pět tanků Panzer III a šest tanků Panzer IV.



Přehled divizí, pluků a oddílů v době vypuknutí války:

Divize Pluky   Divize / Brigády Pluky / Oddíly
1. tanková divize Tankový pluk 1   1. lehká divize Tankový oddíl 65
  Tankový pluk 2   2. lehká divize Tankový oddíl 66
2. tanková divize Tankový pluk 3   3. lehká divize Tankový oddíl 67
  Tankový pluk 4   4. lehká divize Tankový oddíl 33
3. tanková divize Tankový pluk 5      
  Tankový pluk 6   4. tanková brigáda Tankový pluk 7
4. tanková divize Tankový pluk 35     Tankový pluk 8
  Tankový pluk 36   6. tanková brigáda Tankový pluk 11
5. tanková divize Tankový pluk 15     Tankový pluk 25
  Tankový pluk 31      




Reorganizace
Již před francouzským tažením proběhla předběžná reorganizace, další pak v zimě 1940/1941 v rámci příprav na tažení v Sovětském svazu. Každá tanková divize od té doby měla jen jeden tankový pluk



Tanková divize Tankový pluk   Tanková divize Tankový pluk
1 1   11 15
2 3   12 29
3 6   13 4
4 35   14 36
5 31   15 8
6 11   16 2
7 25   17 39
8 10   18 18
9 33   19 27
10 7   20 21
      21 5

1.-4. tanková divize vyčlenily část svých sil pro vznik tankových oddílů A-D, k čemuž došlo 26. července 1940. Z nich byly následně 6. prosince 1940 sestaveny tankové pluky 18 a 28. Tankový pluk 28 ale byl následně zrušen a jeho oddíly k 1. březnu 1941 předány tankovým plukům 6 a 18. Za zmínku stojí, že 7., 8., 12., 19. a 20. tanková divize byly vyzbrojeny československými tanky.



Nové tankové divize
V zimě 1941/1942 a během roku 1942 byly postaveny nové tankové divize, které obdržely tyto tankové pluky:



Tanková divize Tankový pluk/oddíl   Tanková divize Tankový pluk/oddíl
22 Tankový pluk 204   25 Tankový oddíl 214
23 Tankový pluk 201   26 Tankový pluk 26 (z 202)
24 Tankový pluk 24   27 Tankový oddíl 127 (z III./204)



Tankové pluky 201-204 byly vyzbrojeny francouzskými kořistními tanky. Tankový pluk 203 byl 13. ledna 1943 přejmenován na Tankový pluk Großdeutschland. Vznikl ještě Tankový oddíl 205, jenž zůstal ve Francii.



Změna počtu tankových oddílů
Před letním tažením v jižním Rusku roku 1942, došlo ke změně počtu tankových oddílů v tankových divizích. Divize v jižním Rusku měly nyní tři oddíly, zatímco divize ve středním Rusku disponovaly pouze jedním oddílem. Podobně byla zeslabena i 25. tanková divize v Norsku. Ostatním divizím zůstaly dva oddíly. Dodejme, že pěší divize (motorizované) byly tehdy rovněž vybaveny jedním tankovým oddílem.



Ztráty u Stalingradu a v Tunisku
U Stalingradu Němci ztratili 14., 16. a 24. tankovou divizi a v Tunisku 10., 15. a 21. tankovou divizi. K těmto šesti divizím je nutno přidat ještě 22. a 27. tankovou divizi, které byly při bojích v ohbí Donu tak těžce zdecimovány, že musely být také zrušeny. Tyto ztráty se nepodařilo plně zacelit. 10., 22. a 27. tanková divize nebyly znovu zřízeny a 15. tanková divize byla obnovena pouze v podobě 15. divize tankových granátníků. Zbylé divize byly obnoveny jako tankové.



Tankové oddíly divizí tankových granátníků
V průběhu roku 1943 obdržely pěší divize (motorizované), jež byly 23. června přejmenovány na divize tankových granátníků, rovněž takové oddíly.


Přehled divizí tankových granátníků a jejich tankových oddílů:

Divize tankových granátníků Tankový oddíl   Divize tankových granátníků Tankový oddíl
3 103   25 5
10 7   29 129
15 215   90 190
16 116   Feldhernnhalle Feldhernnhalle
18 118   Großdeutschland Großdeutschland
20 8      

Ne vždy se ale jednalo o skutečné tankové formace, ale o jednotky vybavené útočnými děly.



Tanková divize 1943
Dne 24. září 1943 bylo vydáno nařízení definující strukturu tankových divizí, jež přinášelo opětovné sjednocení počtu tankových oddílů v divizi. Měly být dva a čítat čtyři roty o 22 tancích. Jeden oddíl měl mít v sestavě tanky Panzer IV, druhý oddíl tanky Panzer V Panther. Sestavování těchto oddílů se protáhlo až do roku 1944. Některé oddíly, jež byly stavěny ve Francii, nakonec nebyly odeslány ke svým divizím. Byly totiž kvůli invazi v Normandii přičleněny ke zdejším divizím.



Tanková divize 1944
Nové nařízení z 3. srpna 1944 nepřineslo žádnou větší organizační změnu, předepsaný počet tanků v rotě ale klesl na 17.



Tanková divize 1945
Nařízení z 25. března 1945 bylo vydáno současně pro tankové divize a divize tankových granátníků, mezi nimiž již v podstatě nerozlišovalo. Předepsané změny ale proběhly jen částečně, neboť na ně již nebyl čas. Tankový pluk měl mít nyní jeden tankový oddíl o čtyřech rotách, přičemž dvě roty měly mít tanky Panzer IV a dvě roty Panzer V Panther. Každá rota měla mít pouze deset strojů. Pluk měl mít ještě tankovou protiletadlovou rotu, dílenskou rotu, zásobovací rotu a štábní rotu. Místo druhého tankového oddílu disponovaly pluky praporem polopásových obrněných transportérů Sd.Kfz. 251 po třech rotách tankových granátníků (obrněných), zásobovací rotě a četě těžkých děl s šesti lafetovanými děly 7,5 cm KwK. V každé rotě tankových granátníků měla být jedna útočná četa vybavená útočnými puškami Sturmgewehr 44.



Samostatné tankové oddíly
Vedle tankových pluků a oddílů v sestavách divizí existovaly také samostatné tankové oddíly na obsazených územích. Tyto oddíly byly vesměs vybaveny kořistními tanky. V letech 1943 a 1944 byly zřízeny útočné tankové oddíly. Oddíl 216 byl vybaven samohybnými houfnicemi. Vznikly také čtyři tankové oddíly (rádiem řízené), jejichž úkolem byly především odminovávací práce. Dále existovaly tankové oddíly (Panther), jež byly součástí tankových brigád. A samoyřejěm nelze opominout tankové oddíly (Tiger). Tyto těžké tankové oddíly byly sloužily jako jednotky generálního štábu mimo sestavu divizí. Výjimku tvořily oddíly 501 (později 424), Feldhernnhalle a Großdeutschland, jež sloužily jako sborové jednotky tankových sborů XXIV, Feldherrnhalle a Großdeutschland.
URL : https://www.valka.cz/Rychle-vojsko-Tankove-vojsko-t167173#503019Verze : 0
MOD

JEDNOTKY STÍHAČŮ TANKŮ




Vypuknutí války
V době vypuknutí války existoval u každé divize protitankový oddíl.


Přehled:

Typ divize Čísla protitankových oddílů   Typ divize Čísla protitankových oddílů
pěší divize 1, 3-12, 14-19, 21-28, 30-36, 45, 46, 52   tankové divize 37-39, 49, 53
pěší divize (motorizované) 2, 13, 20, 29   lehké divize 41, 42, 43, 50
horské divize 44, 47, 48      




Stav na počátku 1940
Protitankové oddíly všech divizí 1.-4. vlny a tankových divizí existujících při vypuknutí války sestávaly ze tří rot motorizovaných tažených protitankových děl. Oddíly horských divizí měly jen dvě roty. U divizí 1. vlny byla jako 4. rota přidána kulometná protiletadlová rota. Protitankové oddíly nesly číslo stejné jako divizní jednotky, což bylo zpravidla číslo divize. U tankových divizí byly zařazeny tyto oddíly 37, 38, 39, 49, 53, 41, 42, 43, 50, 90, 61, 2, 13, 4, 33, 16, 27, 88, 19, 92, 290, 140, 128, 40, 87, 93 a 127. U horských divizí se jednalo o oddíly 44, 47, 48, 94, 95, 47, 99 a 157., u lyžařské divie oddíl 152 a u jezdeckých divizí 40, 69 a 70.



Přejmenování na oddíly stíhačů tanků
K 16. březnu 1940 byly všechny stávající protitankové oddíly přejmenovány na oddíly stíhačů tanků. V průběhu roku 1942 byly u některých divizí sloučeny oddíly stíhačů tanků a průzkumné oddíly do oddílů stíhačů tanků a průzkumných. Na podzim 1942 byly tyto oddíly přejmenovány na rychlé oddíly. Když došlo 1. dubna 1943 ke zrušení rychlých vojsk, byly zrušeny i tyto oddíly. Stíhače tanků přešly pod tanková vojska, cyklisté pod pěchotu. Oddíly se vrátily ke svým starým názvům.



organizace z roku 1943
Podle nařízení z 2. října 1943 definujícího tzv. divizi nového typu měl každý oddíl stíhačů tanků sestávat ze tří rot. První rota měla být vybavena čtrnácti těžkými samohybnými protitankovými děly, druhá rota deseti útočnými děly a třetí devíti taženými motorizovanými protiletadlovými děly. Od února 1944 nesla druhá rota své vlastní číslo, které bylo získáno přidáním čísla 1000 k číslu oddílu. I nadále rota spadala pod oddíl. K 6. říjnu 1944 bylo její názeb změněn na rotu stíhačů tanků. Součástí názvu bylo i to číslo 1000+x. 27. února 1945 došlo k přejmenování roty. V němčině to znamenalo změnu jména z Panzerjäger na Jagdpanzer, v češtině jde stále o stíhače tanků. V případě první roty došlo ke změně výbavy z již nedostatečných 3,7cm a 5cm protitankových děl za 7,5cm protitanková děla.



Samostatné oddíly
Relativně málo oddílů stíhačů tanků působilo v roli jednotek generálního štábu. V květnu 1940 se jednalo o sedm oddílů s třemi rotami o dvanácti 3,7cm protitankových dělech (čísla 543, 559, 561, 563, 611, 652 a 654), čtyři oddíly s třemi rotami o šesti 4,7cm samohybných protitankových dělech (čísla 521, 616, 643 a 670), tři oddíly s třemi rotami o čtyřech 8,8cm protitankových dělech (čísla 525, 560 a 605). Vedle toho existoval ještě mezi červnem a zářím 1943 pluk stíhačů tanků 656. Existovaly také těžké oddíly stíhačů tanků.


Brigády stíhačů tanků
V lednu 1945 byla zřízena Brigáda stíhačů tanků 104, jež sestávala z šesti oddílů stíhačů tanků. Každý oddíl pak ze dvou rot stíhačů tanků po čtrnácti strojích. Další různé stíhací svazy sestávaly z různých malých formací vojáků s prostředky pro vedení protitankového boje zblízka. Například Brigáda stíhačů tanků Západ měla tři pluky po dvou praporech o třech rotách. Každá rota pak šest formací podobných četám s šestnácti příslušníky. Existovaly ještě další čtyři takové brigády.



Prapory stíhačů tanků
Z oddílů stíhačů tanků zrušených pěších divizí byly při armádních skupinách a skupinách armád na východní frontě sestavovány prapory stíhačů tanků. Dodejme, že tyto formace spadaly pod pěchotu.



Pevnosti
Od července 1944 existovaly pevnostní protitankové svazky (od čísla X jen štáby), oddíly a roty, dále vyšší pevnostní protitankoví důstojníci.
URL : https://www.valka.cz/Rychle-vojsko-Tankove-vojsko-t167173#503112Verze : 0
MOD

PRŮZKUM




Vypuknutí války
V mírovém stavu existovaly tři motocyklistické střelecké prapory (1-3) pro první tři tankové divize. V květnu 1939 vznikl ze IV. eskadrony Jezdeckého střeleckého pluku 4 ještě Motocyklistický oddíl 6. Motocyklistický střelecký prapor sestával ze tří motocyklistických střeleckých rot (9 lehkých kulometů, dva těžké kulomety a 3 lehké minomety), motocyklistické kulometné roty (8 těžkých kulometů a 6 středních minometů) a těžké roty, jež měla v sestavě protitankovou četu s třemi protitankovými děly, dělovou četu s dvěma lehkými pěchotními děly a ženijní četu. Motocyklistický střelecký oddíl 6 sestával z tří motocyklistických eskadron (18 lehkých kulometů, 2 těžké kulomety a 3 lehké minomety) a jedné kulometné eskadrony (8 těžkých kulometů, 6 středních minometů a protitanková četa s třemi protitankovými děly). Před francouzských tažením vznikl z I. oddílu Průzkumného pluku 7 ještě Motocyklistický střelecký prapor 7. Prapor měl dvě motocyklistické střelecké roty a jednu těžkou rotu).



Rozšíření
Při rozšiřování motorizovaných svazků na dvacet tankových divizí a deset pěších divizí (motorizovaných) na podzim 1940 obdržela každá z těchto divizí, pokud jej již neměla, jeden motocyklistický střelecký prapor. Sestava se oproti výše uvedené nezměnila, jen došlo k navýšení počtu lehkých kulometů v motocyklistických střeleckých rotách na 18 kusů.
-- tabulka --


Čísla praporů se shodovala s čísly divizí jen částečně. V řadě případů, kdy tomu tak nebylo, se shodovala alespoň poslední číslice čísla divize s číslem praporu.



Sloučení motocyklistických střeleckých praporů
V zimě 1941-1942 byyl zrušeny motocyklistické střelecké prapory 16 a 19 a jejich mužstvo bylo začleněno do průzkumných oddílů jim nadřízených divizí. V roce 1942 pak došlo obecně ke sloučení průzkumných oddílů a motocyklistických střeleckých praporů. Motocyklistické střelecké prapory nyní sestávaly z tankové přezvědné roty, dvou motocyklistických střeleckých rot, motocyklistické kulometné roty a těžké roty.



Nové motocyklistické střelecké prapory
V zimě 1941-1942, během roku 1942 a v zimě 1942-1943 došlo k vytvoření dalších motocyklistických střeleckých praporů.
-- tabulka --




Ztráty u Stalingradu
Ve Stalingradu bylo zničeno šest motocyklistických střeleckých praporů.
-- tabulka --



Tankové průzkumné oddíly
Když 1. dubna 1943 zaniklo Rychlé vojsko a vzniklo místo něj Tankové vojsko, přešly do něj samozřejmě i průzkumné formace tankovýh divizí, lehkých afrických divizí a pěších divizí (motorizovaných), tj. motocyklistické střelecké prapory těchto divizí a průzkumný oddíl 22. pěší divize. K 24. březnu 1943 byly tyto jednotky přejmenovány na tankové průzkumné oddíly. Lehké střelecké roty (obrněné) a motocyklistické střelecké roty byly současně přejmenovány na tankové průzkumné roty. Tankové průzkumné oddíly tankových divizí a lehkých afrických divizí obdržely čísla svých divizí. Tankové průzkumné oddíly pěších divizí (motorizovaných) číslo divize navýšené o 100.
-- tabulka --



Ztráty v Tunisku
V Tunisku Němci ztratili šest tankových průzkumných oddílů.
-- tabulka --



Přejmenování některých oddílů a nové oddíly
Vzhledem ke změně 14. a 36. pěší divize (motorizované) na pěší divize, došlo v roce 1943 rovněž ke změně názvu tankových průzkumných oddílů 114 a 136 na průzkumné oddíly. V listopadu 1943 a v únoru 1944 byly naopak postaveny nové tankové průzkumné oddíly.
-- tabulka --



Změna struktury
Členění tankových průzkumných oddílů tankových divizí se mělo změnit v souladu s nařízením z 24. září 1943. Oddílů divizí tankových granátníků se změna neměla týkat. Nakonec se ale vlastně nepodařilo změnu provést ani u těch tankových. Předpis předpokládal, že oddíl bude mít tři tankové přezvědné roty (z toho jednu se 7,5cm útočnými děly), jednu střeleckou rotu, jednu motocyklistickou střeleckou rotu a jednu těžkou rotu. Místo toho byla výsledná struktura takováto: štábní rota, tanková přezvědná rota, dvě střelecké roty, jedna těžká rota a jedna zabezpečovací rota. Těžké ztráty ze zimy 1944-1945 si vynutily reorganizaci tankových divizí a divizí tankových granátníků na tankovou divizi 45. Tato změna přinášela redukci stavů u tankových průzkumných oddílů. Ten nadále sestával ze smíšené tankové přezvědné roty a průzkumné roty, dvou střeleckých rot a zabezpečovací roty.



Další oddíly
Na konci roku 1944 a v roce 1945 byly zřízeny či obnoveny ještě další tankové průzkumné oddíly.
-- tabulka --
Navíc několik samostatných rot a jeden prapor složený z přezvědných obrněných vozidel.



Průzkumné oddíly
U pěších a horských divizí neexistovaly v mírové době průzkumné oddíly. Ty byly zřízeny až při vypuknutí války z jednotek jezdeckých pluků. U divizí 1. a 2. vlny sestávaly z jezdecké eskadrony (9 lehkých a 2 těžké dulomety), cyklistické eskadrony (9 lehkých kulometů, 2 těžké kulomety a 3 lehké minomety) a těžké eskadrony (3 tažená motorizovaná protitanková děla, tři lehká motorizovaná pěchotní děla a 2 průzkumné obrněné automobily). U divizí 3. a 4. vlny absentovala jezdecká eskadrona a tankové přezvědné družstvo. U horských divizí sice byly jezdecká i cyklistická eskadrona, ale chyběla těžké eskadrona. Také v případě dalších nově zřižovaných divizí byla dispozice průzkumnými jednotkami velmi rozdílná. V případě divizí 13.-15. vlny tyto jednotky nebyly přiděleny, v případě 5.-8. vlny byla přidělena cyklistická eskadrona při již zmíněném oddílu stíhačů tanků a průzkumném. U některých divizí 12. vlny se nacházely jezdecké eskadrony.



Číslování a redukce
Průzkumné oddíly měly přidělená čísla podle čísel divizních jednotek, které někdy kopírovaly číslo divize, někdy ne. Aby nedocházelo k nedorozumění kvůli stejnému číslu průzkumného oddílu divizí různých typů avšak stejného čísla, nesly oddíly divizí 1. vlny zpočátku označení "průzkumný oddíl x. pěší divize". Obecně se ale ukázalo jako nepraktické spojovat do jednoho oddílu jednotky motorizované, jezdecké a cyklistické, které měly různou pochodovou rychlost. Nejprve došlo k odebrání jezdeckých eskadron, které jednak posílily 1. jezdeckou divizi, jednak posloužily k formaci jezdeckých svazků na východní frontě. Průzkumné oddíly poté byly přejmenovány na cyklistické prapory, respektive do roku 1942 většinou na cyklistické oddíly. Pokud byly spojeny s jednotkami stíhačů tanků došlo k jejich přejmenování na rychlé oddíly. Když bylo k 1. dubna 1943 zřízeno tankové vojsko, dostaly cyklistické oddíly a ty rychlé oddíly, jejichž štáby vznikly při slučování ze štábů průzkumných oddílů (a ne tedy oddílů stíhačů tanků), zpátky název průzkumné oddíly a přešly k pěchotě.



Divizní prapor
Při reorganizaci divizí z tříplukových o devíti praporech na dvouplukové byl divizím na východě ponechán sedmý prapor jako dispoziční jednotka, přičemž byl označován jako divizní prapor. Nařízení o divizi nového typu 44 z 2. října 1943 označovalo tyto prapory jako fyzilírské prapory. K přejmenování nicméně mělo dojít již na základě nařízení z 26. července 1943. Nové nařízení ale šlo dál a slučovalo stávající zbytky průzkumných oddílů s těmito fyzilírskými prapory, respektive měnilo některé průzkumné oddíly na fyzilírské prapory. Je třeba upozornit, že tyto fyzilírské prapory neměly nic společného s fyzilírskými pluky, na které byly z tradičních důvodů přejmenovány některé pěší pluky v rámci přejmenovávání pěších pluků na pluky granátnické. Fyzilírské prapory měly čtyři roty, jednu z nich těžkou. První rota byla vybaveny bicikly. Nařízení z 1. září 1943 zavádělo pro tyto prapory pěších divizí čísla jejich nadřízených divizí, které nebylo vždy shodné s číslem divizních jednotek.



Divizní fyzilírské prapory (A.A.)
Na základě nařízení z 23. února 1944 obdržely tyto prapory nový název. Od té doby mělo být 57 praporů označováno jako divizní fyzilírské prapory (A.A.), čímž měla být připomínána tradice bývalých součástí jezdectva. Současně došlo ke změně barvy zbraně na žlutou a názvů některých hodností. Jednalo se o prapory 1, 6, 7, 11, 12, 15, 21, 23, 24, 26, 30-32, 34-36, 45, 46, 57, 58, 62, 65, 68, 69, 75, 79, 94, 110-112, 121, 125, 134, 168, 170, 171, 208, 227, 254, 256, 257, 263, 269, 271, 299, 305, 329, 331, 333-335, 349, 352, 353, 356, 362 a 376. Vedle toho obdrželo 38 rot zbývajících označení esakdrona, opět s odkazem na tradici jezdectva. Jen tyto prapory a roty byly nadáel doplňovány pomocí průzkumných náhradních oddílů. Zbývající divizní fzyilírské prapory byly doplňovány přes granátnické náhradní prapory.



Brigády
7. března 1943 byly na základě v únoru do Beneluxu přeložených záložních cyklistických pluků 20 a 30 postaveny rychlé brigády 20 a 30 (někdy označované též jako cyklistické brigády). Brigádám byly podřízeny rychlé oddíly 503-507, 509-513, 517 a 518, jež byly vytvořeny ze záložních cyklistických oddílů. Cyklistická průzkumná brigáda Norsko byla vytvořena v červenci 1944 ze stejnojmenného pluku. V lednu 1945 byla zřízena 10. cyklistická myslivecká brigáda o třech cyklistických mysliveckých praporech a jednom dělostřeleckém oddílu pro nasazení ve Východním Prusku.
URL : https://www.valka.cz/Rychle-vojsko-Tankove-vojsko-t167173#503147Verze : 0
MOD

JEZDECTVO




Vypuknutí války a změny v jezdectvu
Krátce před vypuknutím války existovaly dva jezdecké (Reiter) a třináct jezdeckých (Kavallerie) pluků. Jezdecké Kavallerie pluky se členily na I. jezdecký oddíl s pěti eskadronami (1.-5.) a na II. cyklistický oddíl s třemi cyklistickými eskadronami (6.-8.), jednou protitankovou eskadronou (9.), jednou těžkou eskadronou (10.) a spojovací eskadronou (11.). V rámci mobilizace byly tyto pluky zrušeny a rozděleny tím způsobem, že první tři jezdecké eskadrony a cyklistické eskadrony přešly k průzkumným oddílům 1. vlny, čtvrtá jezdecká eskadrona přešla k 2. vlně, pátá jezdecká eskadrona se stala náhradní eskadronou a zbylé eskadrony (protitanková, těžká a spojovací) byly rozděleny do různých jednotek. Jezdecké (Reiter) pluky 1 a 2, jež měly po pěti esakdronách, byly na počátku války sdruženy do 1. jezdecké brigády (Kavallerie-Brigade). K ní přibyla 2. jezdecká brigáda a 28. října 1939 vznikla 1. jezdecká divize (Kavallerie-Division). Oba nové jezdecké pluky (21 a 22) byly postaveny z jezdeckých eskadron dvanácti průzkumných oddílů. 1. jezdecká divize byla 28. listopadu 1941 přetransformována ve 24. tankovou divizi.



Nové jezdecké pluky a brigády
V zimě 1942-1943 byly jezdecké eskadrony (Reiter-Schwadronen), jež se stále nacházely u divizí na východní frontě, byly sdruženy do jezdeckých svazků Böselager a Winning. Z těch pak byl 1. dubna 1943 postaven jezdecký pluk (Kavallerie-Regiment) Střed a 1. června 1943 jezdecké pluky (Kavallerie-Regiment) Sever a Jih. Všechny dosud k průzkumným oddílům patřící jezdecké eskadrony (Reiter-Schwadron) byly převedeny k těmto plukům. Tyto pluky byly v létě a na podzim 1944 byly pluky přejmenovány (a pluk Střed rozdělen na pluky 5, 31, 32 a 41. Ty pak byly sdruženy do 3. a 4. jezdecké brigády.



Armádní jezdecké pluky
Od dubna do července 1942 existovaly při 9. armádě tři armádní jezdecké pluky (Armee-Reiter-Regiment).



Kozácké pluky
Jezdecký pluk (Kavallerie-Regiment) knížete von Urach (později Jungschultův, pak Kozácký pluk 1) a Platowův jezdecký pluk byly předchůdci šesti kozáckých pluků, jež byly zřízeny k 11. květnu 1943. Ty pak byly 5. září 1943 přejmenovány na kozácké jezdecké pluky (Kosaken-Reiter-Regiment). Tyto pluky byly v srpnu 1943 sdruženy do 1. kozácké divize. Její štáb byl zřízen z Pannwitzova jezdeckého svazku, který existoval již od listopadu 1942. V prosinci 1944 byla divize rozdělena na dvě. Vedle toho byly při zajišťovacích divizích zřízeny další kozácké oddíly, respektive východní jezdecké oddíly. Ty měly vesměs pět eskadron.


Přehled oddílů při zajišťovacích divizích podle skupin armád:

Skupina armád Typ oddílů Čísla oddílů
Sever východní jezdecké 207, 281, 385
Střed kozácké 443, 600
Jih kozácké 57, 203, 403, I./444, II./444, I./454, II./454, 580

Vedle nich existovalo ještě jedenáct samostatných eskadron.
URL : https://www.valka.cz/Rychle-vojsko-Tankove-vojsko-t167173#503148Verze : 0
MOD
NÁHRADNÍ JEDNOTKY



Vývoj náhradních jednotek obrněné pěchoty (střelců a tankových granátníků) byl pojednán v sekci Pěchota, takže zde doplníme již jen některé drobnosti.
Velitelství rychlých jednotek při vojenských okruzích byla 25. března 1943 přejmenována na velitelství tankových jednotek.


Střelecké náhradní pluky a prapory byly k 22. srpnu 1942 s okamžitou platností přejmenována na náhradní pluky a prapory tankových granátníků. Motocyklisté střelecké náhradní prapory byly k 1. dubnu 1943 přejmenovány na náhradní obrněné průzkumné oddíly.


Náhradní protitankové oddíly byly 16. března 1940 přejmenovány na náhradní oddíly stíhačů tanků.


Náhradní protitankový prapor 92, který patřil k pěchotě, byl 1. března 1944 zřízen přejmenováním z Náhradního granátnického praporu (motorizovaného) 92.


Jelikož Náhradní pevnostní protitankový oddíl 101 sídlil ve Fallingbostelu, jenž spadal pod Vojenský okruh X, obdržely jednotlivé pevnostní protitankové roty označení 1-97/X. I v případech, že spadaly pod jiné pevnostní protitankové svazky.


Náhradní jezdecké oddíly byly k 27. září 1942 změněny na náhradní cyklistické oddíly a k 1. dubnu 1943 pak na náhradní průzkumné oddíly. Výjimkou byly náhradní jezdecké oddíly 1, 5 a 8, jež si ponechaly původní název až do 1. dubna 1943, kdy se z nich staly náhradní průzkumné oddíly. Náhradní průzkumný oddíl 5 byl navíc v roce 1944 přejmenován zpátky na náhradní jezdecký oddíl a sloužil k doplňování mužstva 3. jezdecké divize. A 15. prosince 1943 byl zřízen Náhradní jezdecký oddíl 100 (od 1. prosince 1944 nesl číslo 20) pro 4. jezdeckou divizi.
URL : https://www.valka.cz/Rychle-vojsko-Tankove-vojsko-t167173#503824Verze : 0
MOD