Kuzněcov, Nikolaj Ivanovič

ru.wikipedia.org
en.wikipedia.org


Jak bylo řečeno v tabulce, za svou kariéru provedl 7 úspěšných a 4 neúspěšné atentáty na vysoké představitele říše, především na území Ukrajiny.
Jeho hlavním cílem byl říšský komisař Ukrajiny a později Východních zemí, Erich Koch. Na toho spáchal v roce 1943 dva neúspěšné atentáty. Nejdříve během vojenské přehlídky k 20. dubna 1943 k výročí Hitlerových narozenin, a podruhé
Po těchto neúspěších se zaměřil na jeho zástupce a šéfa administrativy, Paula Dargela. Ale ani s ním dvakrát neuspěl. Poprvé se 20. září 1943 pokusil zabít Dargela, ale spletl se, a místo něj zastřelil Kochova zástupce ve věcech financí Hanse Gehla a jeho sekretáře a generálního inspektora pro komisariát regionu Rovno, Adolfa Wintera.
Podruhé, 30. září 1943 na něj hodil protitankový granát, ale Dargel díky včasné pomoci přežil, ačkoliv přišel o obě nohy.


15. listopadu 1943 společně se svým zástupcem Strutinským a partyzány Stefanským a Kaminským přepadli v 16:15 auto velitele východních praporu, generálmajora Maxe Ilgena a osobního řidiče Ericha Kocha, kapitána Paula Granaua. Při operaci jim pomohla jeho asistentka Lydia Ivanovna Lisovskaja (před válkou polská balerína, během války důstojnice NKVD), který pracovala pro Ilgena v přestrojení jako hospodyně a hlásila Kuzněcovovi Ilgenovy denní návyky. Původně se počítalo s jejich přepravou do Moskvy, ale vzhledem k situaci to nebylo možné, tak byly po výslechu oba zastřeleni a zakopáni ja jedné z farem u Rovně.
O den později spáchal úspěšný atentát na předsedu německého nejvyššího soudu Ukrajiny, Alfreda Funka v budově soudu v Rovnu.


9. února 1944 provedl svůj poslední úspěšný atentát, kdy před bytem zastřelil zástupce guvernéra Haličského okresu, Ottu Bauera a jeho sekretáře Dr. Heinricha Schneidera.


Nikolaj Kuzněcov za války používal několik pseudonymů: Rudolf Schmidt, Nikolaj Vasiljevitč Gračev a nadporučík Paul Siebert. Byl velice jazykově nadaný; v 16 se sám začal učit německy a postupně se tak zdokonalil, že nejen, že ji plynně ovládal, ale ovládal 6 německých dialektů. Mimo němčiny také studoval Esperanto a komijštinu (specifický ruský dialekt, používaný na Urale, který se řadí s udmurtštinou řazen do permské podskupiny, která patří do finské skupiny z větve ugrofinských jazyků uralské jazykové rodiny), stejně jako ukrajinštinu a polštinu.