X. Období po válce

Válka paradoxně nejvíce prospěla Japonsku. Před válkou měli Japonci obrovský obchodní deficit, průmyslová produkce byla pouze zlomkem úrovně před 2. světovou válkou. Ale během korejské války Japonsko sloužilo jako seřadiště a cvičiště pro jednotky USA. Japonci dodávali boty, uniformy a ostatní výstroj. Nakonec se stali technologickou velmocí vyrábějící díly zbraní, pneumatiky, cement a asfalt na silnice, ocel pro železnici a opravu lodí. Dlouho před tím, než první japonská auta byla exportována do USA, byla první poválečnou zakázkou pro továrny Nissan, Toyota a Isuzu výroba a opravy nákladních aut pro Koreu.

Přestože Jižní Koreu konflikt stál mnoho životů i materiálu, je z ní díky pomoci USA prosperující země a rozvinutým průmyslem. Lidé z vesnic se stěhují do velkých betonových měst s řadou mrakodrapů a na vesnici žije pouze méně než 13 % obyvatel z celkového počtu 44 miliónů. Jižní Korea sice žije již řadu desetiletí mírovým životem, jednou za měsíc se však v Soulu koná protiletecký poplach – daň stálého nepřátelství se severním sousedem.

Podél 38. rovnoběžky je demilitarizované pásmo, obehnané protitankovými příkopy s vysokým plotem z ostnatého drátu. Hranici, kterou až donedávna střežilo 1,5 milionů vojáků, nelze překročit a obě země nejsou dokonce ani telefonicky spojeny. Jednotky USA dosud Jižní Koreu neopustily a na jejím území se nachází stále asi 40 000 amerických vojáků (údaj z pol. 90. let).

Obě Koreje vydávají na zbrojení několik miliard dolarů ročně. Zatímco Jižní Korea má jednu z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik na světě, lidé na severu trpí hladem a jsou neustále utlačováni. Ovšem ani v Jižní Koreji nebyla demokracie nejsilnější stránkou. Proti vojenské vládě se vytvořila silná opozice, jejíž představitelé byli během 70. a 80. let vězněni za kritiku autoritativní vlády. Nejkrvavější vojenský zásah po válce se uskutečnil roku 1980, kdy vojáci rozehnali demonstraci za demokracii. Během deseti dnů bylo zabito 200 lidí a dalších 2 000 bylo zraněno. V zemi se zvedla protiamerická vlna, neboť za tento zásah mohly podle mladých Korejců Spojené státy, které jen přihlížely.

Velký krok vstříc demokracii učinila Korea v roce 1993, kdy byl prezidentem zvolen disident Kim Jong-sam, který zahájil radikální reformy a popustil mnoho politických vězňů.

Doporučená literatura:
DVORCHAK, Robert J. Korejská válka 1950 – 1953. Brno, Jota:1996.
FORTY, George. Velitelé tankových vojsk. Praha, Naše vojsko: 1994.
BLESSE, Fderick C. Pozor na šesté. Ostrava, REVI Publications: 1995.
DORR, LAKE, THOMPSON. Stíhací esa korejské války. Plzeň, Mustang: 1996
MORAVEC, Jiří. Válka v Koreji. Letectví + kosmonautika. Celý ročník 68 a 69, ročník 70 č. 1-10 (1992 – 94).
POLÁK, Tomáš. Válka v Koreji 1950 – 53 – Labutí píseň pístových motorů. PKR, 2.ročník, č.10 (1992).
Válka v Koreji 1950 – 53 – Nástup tryskáčů. PKR, 2. ročník, č.10 – 14.