Vývoj římského republikánského zřízení (2)

Autor: Radim Kapavík / kapa 🕔︎︎ 👁︎ 28.737

Doba královská

Základy struktury republiky existovaly už na konci doby královské. Byly vytvořeny tím, co nazýváme „reformy Servia Tullia" - jsou připisovány předposlednímu římskému králi Serviu Tulliovi (vládl v letech 578 - 535). Ten provedl poměrně radikální sociální reformu. Hned na úvod je nutno podotknout, že datace těchto změn není jistá. Samotní Římané je připsali jejich, zdá se oblíbenému, králi Tulliovi, kterému však připisovali kromě jiného i zbudování "Tulliových hradeb" kolem svého města, které ve skutečnosti vznikly o dvě stě let později. Ve skutečnosti jsou „reformy Servia Tullia" pravděpodobně delším postupným procesem, ke kterému došlo během posledního období královské vlády v Římě a snad i počátkem republiky. Jejich výsledkem je přechod od společnosti rozdělené na vládnoucí vrstvu - Etrusky, kteří Řím ovládli na konci 6. stol. př.n.l., a původní porobené obyvatelstvo - Latiny - ke společnosti diferencované především majetkově. Podívejme se tedy, jak vypadalo nové uspořádání římského státu.

Nejvyššími úředníky (nepočítaje krále, stále neomezeného vládce) byli dva praetoři (od latinského "ten, kdo kráčí v čele"). Zastávali funkci vojenských velitelů. Dvojice quaestorů byla zase královými pomocníky v otázkách práva (nejvyšším soudcem i vojenským velitelem však byl samozřejmě král sám). Dále existoval senát, třísetčlenný sbor zkušených a urozených mužů, jakási rada starších, která byla poradním orgánem krále (a snad formálně vybírala po smrti krále jeho následníka - napovídá tomu i funkce zvaná interrex, tedy něco jako mezikrál, kterou postupně zastávali významní senátoři v době mezi smrtí krále a nástupem jeho následníka).

Dosud neplnoprávní plebejové (snad potomci původních porobených obyvatel) se teprve nyní stávají součástí toho, čemu se říkalo populus romanus, tedy lid římský. Reformováno bylo i římské vojsko a vzniká nové - v první řadě vojenské - lidové shromáždění, comitia centuriata. To vycházelo ze systému rozdělení obyvatel do pěti tříd odstupňovaných podle výše majetku (nejbohatší občané měli největší počet hlasů, stavěli však do pole největší počet vojáků). Tomuto shromáždění pak připadlo právo oficiálně volit praetory (velitele armády; kandidáty však „navrhoval" král) a oficiálně vyhlašovat a uzavírat příměří. Jako vojenské shromáždění se comitia centuriata muselo scházet mimo pomerium (posvátnou hranici města) na Martově poli (Campus Martius), které zároveň sloužilo jako vojenské cvičiště.

Reklama

Obyvatelstvo bylo také rozděleno do tribuí (kmenů, které však neměly nic společného z rodovými vazbami, nýbrž byly organizovány podle bydliště). Na základě tohoto rozdělení vzniká comitia tributa, jiné lidové shromáždění, v němž tedy počet hlasů není závislý na bohatství. Každá z římských tribuí disponovala jedním hlasem na základě většinového systému (jinými slovy sečetly se výsledky hlasování uvnitř tribue a většinový názor získal hlas dané tribue). Také v comitia tributa přitom hlasovali jak patricijové, tak i plebejové. Toto shromáždění však nezískalo v podstatě žádnou pravomoc, a tak není zcela jasné, k čemu vlastně zpočátku sloužilo - kromě toho, že dávalo kterémukoliv občanu prostor promluvit k ostatním.

Obě tato lidová shromáždění prakticky nahradila vůbec první římské lidové shromáždění, comitia curiata, staré možná jako město samo. To bylo organizováno na základě rodových vazeb a jeho funkce není příliš jasná - víme jen, že (i v pozdějších dobách) čistě formálně udělovalo moc úředníkům, a možná i novému králi.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více