Panovníci státních celků
Rozpočet valka.cz 2023 : 120.000,- Kč Příjmy k 11.07.2023 : 93.998,- Kč
♡ Chci přispět
♡ Chci přispět
Knížata a králové vládnoucí v zemích Koruny české |
||
Přemyslovci - díl 2. |
||
| Boleslav III. Ryšavý (999 - 1002, 1003) | * 966 - + 1037 | |
| Doba jeho vlády je poznamenána první krizí českého státu. Ze strachu před svými mladšími bratry dal staršího z nich (Jindřicha) vykastrovat a Oldřicha chtěl nechat zavraždit v lázni. Oba uprchli ze země. On sám umírá ve vězení polského krále. | ||
| Vladivoj (1002 - 1003) | ||
| Dosazen Boleslavem Chrabrým v době polské expanze, poté požádal německého císaře, aby mu české země udělil v léno. Nepocházel s rodu Přemyslovců, tedy aspoň ne z hlavní větve. | ||
| Jaromír (1003) | * ? - + 4.2. 1035 | |
| Boleslav Chrabrý (1003 - 1004) | ||
| Jeho vládu ukončila válka s německým králem Jindřichem II. Boleslav totiž odmítl přijmout Čechy v léno. V polovině roku vpadlo Jindřichovo vojsko do Čech, aby vrátilo vládu vyhnaným Přemyslovcům Oldřichu a Jaromírovi. Nepocházel s rodu Přemyslovců. | ||
| Jaromír (1004 - 1012) | * ? - + 4.2.1035 | |
| Oldřich (1012 -1033) | * 975? - + 9.2.1034 | |
| Božena | Břetislav (1003) | |
| Vlády se zmocnil násilím, bratra Jaromíra nechal zajmout a oslepit. | ||
| Jaromír (1033 - 1034) | ||
| Břetislav I. (1034/1035 - 1055) | * 1003 - + 10.1. 1055 | |
| Jitka ze Schweinfurtu | Spytihněv (1031),Vratislav, Konrád (1035), Jaromír, Ota | |
| Do Čech převezl z Hnězdna ostatky sv. Vojtěcha. Za své vlády ovládl Slezsko, Moravu a část Slovenska. Po období krize posílil postavení státu (hlavně proti Jindřichovi III., Polsku a Uhrám). Pří tažení do Polska dobyl arcibiskupství v Hnězdně. Aby zamezil bojům mezi potomky, vydal stařešinský (nástupnický) řád, který vycházel ze zásady seniorátu (trůn získá nejstarší syn z rodu). Neúspěšně se snažil získat arcibiskupství v Praze. Moravu rozdělil na úděly. | ||
| Spytihněv II. (1055 - 1061) | * 1031 - + 20.1. 1061 | |
| Idda | Svatobor | |
| Podařilo se mu těsněji připoutat k Čechám Moravu. Vydal nařízení o vystěhování Němců z Čech, toto nařízení postihlo i jeho matku Jitku. | ||
| Vratislav II. (1061 -1092) od r.1085 královský titul | * ? - + 14.1. 1092 | |
| Martéta | ||
| Adleyta Uherská | Břetislav, Vratislav, Judita (1056), Ludmila | |
| Svatava Polská | Bořivoj (1064), Vladislav, Soběslav, Boleslav, Judita | |
| Roku 1063 založil olomoucké biskupství. V bojích o investituru si za svoji pomoc vymohl na císaři Jindřichu IV. královský titul. A stal se tak prvním českým králem. Založil Vyšehradskou kapitulu pro oslabení moci pražského biskupa (1070). Toto bylo jedno z posledních dějství skoro celoživotního boje, který vedl se svým bratrem Jaromírem, v té době biskupem pražským. | ||
| Konrád I. Brněnský (1092) | * ? - + 6.9. 1092 | |
| Hilburga | Oldřich, Litold | |
| Břetislav II. (1092 - 1100) | * - + 22.10. 1110 | |
| Lukarta | Břetislav | |
| Roku 1097 zasáhl proti benediktýnskému klášteru na Sázavě, tehdejšímu centru slovanské vzdělanosti. Porušil nástupnický řád stanovením svého bratra Bořivoje svým nástupcem, a to i přesto, že tento nebyl nejstarším členem rodu. Roku 1100 zavražděn neznámým vrahem. | ||
Reklama
Seriál
Podobné články
Další články autora
Autor : Jan Flieger / Dav