Bushell, Roger Joyce

Bushell v Praze

Během noci z 8. na 9. října 1941, při přesunu vězňů z Oflag X-C do Oflag VI-B utekl při zastávce v Hannoveru utekl Bushell společně s dalším zajatcem, čechoslovákem Pilot Officerem Jaroslavem Zafoukem. Odtud se přes Drážďany a Most dostali až do Prahy, kde Zafouk využil svých kontaktů, nejdříve přebývali u Zafoukova kamaráda Karla Subory a dostali tip na rodinu Zeithammelů, kteří byly součástí českého odboje. Rodinu tvořil:


ovdovělý otec Otto (1882-1942) - rada Ředitelství státních drah
syn Otakar (1917-1942) - četař Vládního vojska
dcera Blažena (1914-1942) - úřednice Svazu pro mléko a tuky


Oba letci bydleli společně s Zeithammelovými v bytě na Smíchově, odkud plánovali svůj další postup. Během skoro osmi měsíčního pobytu měl Bushell románek s mladou, o čtyři roky mladší Blaženou.


V polovině května 1942 rodinu udal bývalý důstojník československé armády a informátor Gestapa, štábní kapitán Miloslav Kraus, který s Blaženou udržoval známost a údajně byli i zasnoubeni. Letce i s rodinou Zeithammelových a manželi Přidalovými Gestapo zatklo 19. května a vyslýchalo je na ředitelství Gestapa v Praze v budově Pečkova paláce, tzv. Pečkárně. Bushell byl následně odeslán do Stalag Luft III v Saganu, zatímco Zafouka si nechali Gestapáci v Praze.


Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942 byl Bushell převezen z Stalag Luft III do Berlína, kde byl v souvislosti s atentátem dále vyslýchán Gestapem. Ačkoliv na něj nebylo nic zjištěno. Po návratu do Stalag Luft III v říjnu 1942 mu bylo řečeno, že pokud se ještě někdy dostane do rukou Gestapa, bude zastřelen.


Zafouk podstoupil další výslechy v Pečkárně a nakonec byl odeslán do Oflag IV-C na slavném hradě Colditz. Po válce jako většina čechoslováků RAF utekl do zahraničí před nastupující totalitou a zemřel 1. března 1991 v Montrealu, Kanada.


Celá rodina Zeithammelova i manžele Přidalovi byli zastřeleni na Kobyliské střelnici 30. června 1942 v půl 8 večer. Syn Otakar se stal jediným členem Vládního vojska, popraveným během 2. stanného práva.


Miloslav Kraus po udání Zeithammelových pokračoval v práci pro Gestapo a po válce byl zatčen a postaven před Mimořádný lidový soud. Ve snaze se soudu vyhnout přestal mluvit s okolím a vězeňský lékař nabyl dojmu, že jej postihla vážná duševní choroba, následně přestal okolí i vnímat a byl převezen do Bohnic, kde byl na pozorování několik následujících let. nakonec byl odsouzen k trestu smrti a oběšen na nádvoří věznice Praha-Pankrác 7. června 1952 v 05:04. Paradoxně býval po sametové revoluci označován jako oběť totality a v krajních případech i jako hrdina, který z důvodů svědomí vzdoroval soudcům hladovkou, dodnes má pomníček na ďáblickém hřbitově.


Plánování a celkový rozsah Velkého útěku byl výsledkem Bushellových zkušeností z Pečkova paláce, kdy byl spalován nenávistí nad tím čeho byl svědkem; nad terorem a utrpením, které zažívali Pražané z rukou Nacistů a nad metodami, které pocítil na vlastní kůži při výsleších v Pečkárně. Rozhodl se proto, že s nimi povede soukromou válku a způsobí jim takový chaos, jaký jen bude možný. Proto se při Velkém útěku mělo během jediné noci dostat z tábora až 250 zajatců, kteří by se rozprostřeli po celém Německu a zaměstnali tak co největší počet německých vojáků.

https://en.wikipedia.org/wiki/Roger_Bushell
www.vhu.cz
https://www.vhu.cz/muz-jehoz-zrada-prinasela-smrt/
www.rafaci.cz