Středomořské Thunderbolty

Od listopadu 1943 působily v Itálii dvě americké letecké armády, taktická 12th Air Force (12th AF) a strategická 15th Air Force (15th AF). Do konce války bylo v sestavě 12th AF šest stíhacích skupin Thunderboltů (každá po třech eskadrách), 27th, 57th, 79th, 86th, 324th a 350th Fighter Group. Na Thunderboltech létaly také dvě jednotky ze sestavy 15th AF, 325th a 332nd Fighter Group. Kromě Američanů používaly v MTO Thunderbolty francouzské a brazilské jednotky.

Prvním uživatelem P-47 na novém bojišti byla 57th FG, která debutovala na Thunderboltech 5.12.1943. 57th FG byla první jednotkou USAAF na MTO, která byla nasazena do boje (s P-40 Warhawk) již koncem roku 1942, kdy se zúčastnila tažení v Severní Africe.

14.12.1943 vykonala svůj první bojový let na P-47, při eskortě bombardérů, útočící na letiště Kalamaki v Řecku, 325th FG, která předtím rovněž létala na Warhawcích. 325th FG byla již tehdy nejúspěšnější americkou stíhací skupinou na jihu Evropy. Do doby přezbrojení na Thunderbolty sestřelila 135 německých a italských letounů. První sestřel na P-47 v jižní Evropě získala 57th FG.

16.12.1943 u Trpanje v Chorvatsku piloti 65th Fighter Squadron (jedna ze tří eskader 57th FG) sestřelili šest letounů nepřítele, Lt. Alfred Froning a Lt. Harold Monahan po dvou Bf 109. Lt. Froning, který měl na svém kontě již tři sestřely na P-40, se stal jedním z es 57th FG.

325th FG získala svůj první sestřel 30.12.1943 nad Pescarou, F/O Richard Castlin a Lt. Clarence Green (oba z 319th FS) sestřelili po jednom Bf 109.

Svoji nejúspěšnější misi na Thunderboltech podnikla 325th FG 30.1.1944 proti základně Luftwaffe a ANR ve Villaorba v severní Itálii. Ve chvíli útoku se německé a italské stíhačky chystaly ke vzletu a zbývající letouny odlétaly na jiná letiště. Překvapení bylo kompletní.      

Thunderbolty z 87th FGS, 79th FG s Kittyhawky z 250. Squadrony RAF, zima 1944-45

Dvojice P-47D Thunderbolt (v popředí stroj Lt. Eda Browna) z 527th FS, 86th FG.

Toho dne získal Capt. Herschel Green, velitel letky v 317th FS, šest sestřelů (čtyři Ju 52, MC.202 a Do 217). Jeho tři podřízení také získali úspěchy. Lt. George Nowotny sestřelil dva Ju 52 a Hs 126, F/O Cecil Dean tři Ju 52 a F/O Edsel Paulk dva Ju 52 a Bf 109. Velitel 325th FG, Lt.Col. Robert Baseler, sestřelil Ju 88. Navíc se sedm jeho pilotů vrátilo se dvěma sestřely a šest pilotů s jedním. Celá 325th FG získala ten den fenomenálních 37 sestřelů. Přestože Němci hlásili sestřel jednoho P-47 a Italové čtyř, faktické ztráty 325th FG činily dva letouny.

V březnu 1944 zahájila 79th FG, další jednotka v sestavě 12th AF, přezbrojení z P-40 na Thunderbolty. První bojový let na novém letounu, hlídkový let nad Anziem, vykonala 79th FG 9.3.1944. První sestřel získala 79th FG 9.3.1944, kdy dva piloti z 85th FS, Lt. Carl Stewart a Lt. Charles Defoor, sestřelili u Roccasecca po jednom Bf 109.

Od 19.3.1944 se po šest týdnů všechny síly 12th AF zúčastnily operace Strangle, jejímž cílem bylo zničení železniční sítě na sever od Říma a odříznutí německých jednotek v Itálii od posil. Thunderbolty 12th AF se zúčastnily honu na dvě německá železniční děla, známá jako „Anzio Annie“ a „Anzio Express“, která ostřelovala spojenecké předmostí a po každém výstřelu se ukryla v tunelu.

Koncem března 1944 se 57th FG přesunula na Korsiku. Odtud měly Američané v doletu jižní Francii a severní Itálii, hlavně údolí Pádu. Na přelomu května a června 1944 došlo ke změnám v sestavě stíhacích jednotek 15th AF. 24.5. vykonala 325th FG poslední, 97. bojovou misi na Thunderboltech, eskortující těžké bombardéry 15th AF proti letišti Wöllersdorf v Rakousku. Následující eskortní lety prováděla 325th FG na Mustangách, které měly větší dolet. Během několikaměsíční služby na Thunderboltech získala 325th FG 154 sestřelů.

P-47D, 86th FS, 79th FG, vyzbrojená pod křídly bazookami.

Mnoho Thunderboltů 325th FG bylo zařazeno do 332nd FG, jediné jednotky USAAF, složené z Afroameričanů. Do doby přezbrojení na P-47 jednotka vykonávala druhořadé hlídkové lety na zastaralých P-39 Airacobra.

31.5.1944 byla 332nd FG přesunuta do 15th AF a zahájila eskortní lety těžkých bombardérů. Ještě než k tomu došlo, přinesl o dva dny dříve Lt. Lloyd Hathcock z 301st FS Němcům nezvyklý dárek.

29.5.1944 z důvodu navigačního omylu přistál se svým P-47D na letišti Řím-Littorio a padl do zajetí. Jeho P-47 byl prvním neporušeným strojem, který padl do německých rukou.

9.6.1944 získala 332nd FG svůj jediný sestřel na P-47. Toho dne eskortovala Liberatory 15th AF nad Mnichov a v oblasti Udine se střetla s Bf 109, sestřelila pět z nich za cenu ztráty jednoho pilota. Dalším úspěchem skupiny bylo potopení nepřátelské lodi.

25.6.1944 napadla v Jaderském moři ex-italský torpédoborec, který pod palbou pěti Thundeboltů vybuchnul a potopil se. Koncem měsíce začala být přezbrojována na Mustangy.

30.6. vykonala 332nd FG svoji poslední misi na Thunderboltech. V červnu 1944 byly Thunderbolty vybaveny další dvě skupiny 12th AF, 27th a 86th FG, které předtím létaly na A-36 a P-40.

V polovině června vystřídala 79th FG 57th FG na Korsice. Odtud provedly 20.6.1944 Thunderbolty 79th FG svoji nejúspěšnější misi, když potopily v Janově kotvící italskou letadlovou loď Aquila. 18.7.1944 vykonali piloti 324th FG historickou misi, poslední bojový let amerických P-40 v Evropě.

O den později ponechala jednotka své vysloužilé Warhawky v Itálii a přesunula se na Korsiku, kde se přezbrojila na P-47. Do poloviny roku 1944 byly na Korsice všechny Thunderbolty 12th AF. Odtud prováděly útoky na letiště Luftwaffe v jižní Francii. Cílem těchto misí bylo neutralizovat letectvo nepřítele před vyloděním v jižní Francii.

15.8.1944 byla zahájena operace Dragoon, spojenecké vylodění na francouzském pobřeží Středozemního moře. 57th a 86th FG pokračovaly v útocích na železnice nepřítele v Itálii. Koncem srpna byla 79th FG a v září 27th a 324th FG přesunuta na francouzskou Riviéru, aby podporovaly postup ve Francii.

Na přelomu srpna a září 1944 se na Thunderbolty přezbrojila 350th FG, která létala do té doby na P-39 Airacobrách. Na podzim roku 1944, po vítězné bitvě o Francii, se do Itálie vrátily 27th a 79th FG. Ve Francii zůstala jen 324th FG, která byla v listopadu 1944 začleněna do francouzsko-americké 1st TAF (Tactical Air Force). 79th FG byla dána k dispozici Britům, kteří neměli podobné letouny. Podobně jako Kittyhawky z 239. Wing RAF, se kterými létali Američané nad Jaderským mořem z Jesi, 79th FG často útočila na cíle na pobřeží Jugoslávie.

Na počátku roku 1944 se Thunderbolty 12th AF zúčastnily operace Bingo. Jejím cílem bylo neutralizovat strategickou železnici Innsbruck-Verona. Ta vedla přes Brenner a spojovala Rakousko s Itálií a Němci tudy zásobovali své jednotky v údolí Pádu.

Od poloviny roku 1944 již byl odpor ve vzduchu minimální a slabé jednotky ANR obvykle vyklízely Američanům pole, aktivní byly jen noční stíhačky Luftwaffe. Jejich základny byly cílem útoků Thunderboltů 12th AF do konce války. Rovněž síly ANR byly ničeny na zemi.

24.12. osm strojů z 350th FG provedlo nálet na letiště Thiene, severně od Vicenzy. Byla tu umístěná 2. Gruppo Caccia ANR, v té době jediná větší stíhací jednotka Osy v Itálii, vybavená 40 Bf 109. Thunderbolty letiště bombardovaly a ostřelovaly, na zemi shořelo 14 nových Bf 109 G-14. Tento útok zbavil stíhací letectvo ANR čtvrtiny síly. O dva dny později potkal podobný osud 14 letounů Savoia-Marchetti S.79 z Torpédové skupiny Faggioni, zničených během útoku Thunderboltů na letišti Lonate Pozzolo u Milána.

V únoru 1945 byly 27th a 86th FG, podobně jako dříve 324th FG, začleněny do 1st TAF a přesunuty do Francie. V Itálii zůstaly do konce války tři skupiny Thunderboltů, 57th, 79th a 350th FG. Jedinou větší operací, které se zúčastnily Thunderbolty 79th FG, byl útok na železnici mezi Ljublaní a Klagenfurtem. Touto cestou Němci od poloviny února do poloviny března 1945 přesouvali své jednotky z Jugoslávie do Rakouska.

2.4.1945 se piloti Thunderboltů 12th AF zúčastnili poslední války ve vzduchu, kdy způsobili italským stíhačům velké ztráty. Toho dne osm letounů z 346th FGS a 16 letounů z 347th FS (350th FG) doprovázelo bombardéry B-25, bombardující Brenner. Proti Američanům vzlétlo z letišť Aviano a Osoppo 27 Bf 109 z 2. Gruppo Caccia. Z důvodu chaosu ve formaci Italů, dezorientovaných havárií velitele, Thunderbolty formaci prakticky vystřílely. Celkem se americkým pilotům podařilo sestřelit 10 letadel bez vlastní ztráty.

Posledními akcemi Thunderboltů v Itálii byly útoky na letiště v Bergamu, kde bylo krom jiného umístěno německé Kommando Carmen. 24.4.1945 čtyři Thunderbolty z 346th FS (350th FG) pod velením Lt. Raymonda Knighta zničily Ju 88 a Ju 188, nacházející se na letišti. Následující den se Knight vrátil nad Bergamo, ale byl zasažen flakem a po havárii zahynul. Posmrtně získal Medal of Honor.

Boje v Itálii trvaly do konce dubna 1945. 16.-20.4. podporovaly letouny 79th FG postup britských vojsk na Bolognu a Ferraru, rozbily německou obrannou linii na řece Santerno.

Posledním spojeneckým letounem, ztraceným v Itálii, byl Thunderbolt Maj. Edwarda Gabora, velitele 345th FS (350th FG), který byl sestřelen 2.5.1945 během útoku na pozemní cíle u Udine.

Zdroje:
Aero 9/2007